Annabergské groše
Annabergské groše vznikaly v proslulém saském horním městě Annaberg od konce 15. století. Tyto kvalitní stříbrné mince se razily z místního rudnohorského stříbra a patřily k nejrespektovanějším grošům Svaté říše římské. Jejich technická dokonalost a široká cirkulace z nich činí wichtige Zeitzeugen pozdně středověké ekonomiky.

Stříbrný groš vévody Albrechta Hohenzollerna z roku 1543, ražený v Královci, představuje významnou minci raně novověkého Pruska.

Měděný Rechenpfennig z doby císaře Rudolfa II. (1576–1612), ražený pravděpodobně v Norimberku. Žeton užívaný k počítání i obchodu, dnes vzácná historická památka.

Stříbrný trojak ražený v Rize v roce 1595 za vlády Zikmunda III. Vasy – krále Polska a Švédska. Klasický renesanční typ s portrétem panovníka a městským znakem.

Stříbrný 1/24 tolaru, neboli 1 groš, z let 1601–1603 pochází z vévodství Schleswig-Holstein-Gottorp a byl ražen za vlády vévody Jana Adolfa.

Středověký mečový groš z Míšně ražený za vlády Friedricha II. Saského a jeho manželky Margarethy představuje významný artefakt pozdně gotického mincovnictví saského území.

Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...

Mince je v pěkném sběratelském stavu (viz foto). Odpovídá katalogům Kopicki 1229 a Kamiński 1377. Autentický dobový kus s jasně čitelnými detaily, ideální pro rozšíření sbírky...

Historický trojak z roku 1597 ražený v Olkuszi za vlády Zikmunda III. Vasy, odráží mocenský rozmach polsko-litevské unie i mistrovství renesanční mincovní tvorby.

Početní groš z doby císaře Rudolfa II. byl užíván jako žeton pro obchodní a účetní účely. Nese habsburské a zemské znaky a dokládá rozvinutou kulturu obchodu v pozdní renesanci.

Trojgroš z roku 1599 ražený v Brombergu za vlády Zikmunda III. Vasy je typickým představitelem polsko-litevské mincovní reformy na přelomu 16. a 17. století a důležitým dokladem...

Historický trojak z roku 1595 ražený v Olkuszi za vlády Zikmunda III. Vasy, odráží mocenský rozmach polsko-litevské unie i mistrovství renesanční mincovní tvorby.

Stříbrný trojak ražený v Rize v roce 1594 za vlády Zikmunda III. Vasy – krále Polska a Švédska. Klasický renesanční typ s portrétem panovníka a městským znakem.
Annaberg se etabloval jako významné centrum stříbrné ražby díky bohatým dolům v saském Krušnohoří objeveným na konci 15. století. Místní mincovna rychle získala pověst producenta vysoce kvalitních groš] díky čistotě místního stříbra a pokročilým mincovním technikám. Annabergské groše se staly vzorem pro podobné mince v celé oblasti a významně ovlivnily vývoj severoněmeckého mincovnictví.
Ikonografie těchto groš] reflektuje regionální saskou tradici kombinovanou s říšskou symbolikou. Typické jsou portréty saských kurfiřtů nebo motivy související s dolováním a hornictvím, které zdůrazňovaly původ bohatství umožňujícího ražbu. Reversy často zobrazují říšskou heraldiku nebo náboženské symboly charakteristické pro protestantské Sasko.
V českých zemích našly annabergské groše široké uplatnění díky geografické blízkosti a kvalitě kovu. Obchodní kontakty přes Krušné hory zajišťovaly pravidelnou cirkulaci těchto mincí, které se staly oblíbeným platidlem zejména v severních regionech Čech. Jejich přítomnost v českých nálezech dokládá intenzivní ekonomické propojení obou stran hranice.
Pro současné sběratele představují annabergské groše fascinující doklad hospodářského rozkvětu Krušnohoří a vývoje mincovní techniky na přelomu středověku a novověku. Jejich relativní dostupnost a historický kontext z nich činí atraktivní objekty pro zájemce o regionální numismatiku střední Evropy.