Antické mince
Antické mince představují počátek mincovnictví jako takového. Od řeckých stříbrných drachem po římské denáry – tyto mince spojují umělecký detail, historickou hodnotu a kulturní dědictví starověku.
Výpis produktů
Stříbrný denár císaře Elagabala ražený v Římě mezi lety 220–222 n. l. představuje typ s božstvem Libertas, symbolem svobody římských občanů. Tento exemplář o hmotnosti 1,41 g...
Stříbrná drachma krále Pakora I. z mincovny Ekbatana je charakteristickým příkladem parthského mincovnictví konce 1. století n. l. Tato ražba s portrétem panovníka v diadému a...
Stříbrná drachma parthského krále Vologasa IV. z mincovny Ekbatana představuje typickou ukázku pozdně parthského mincovnictví 2. století n. l. S jasným portrétem vládce v tiáře...
Bronzový nummus císaře Galeria Maximiana z let 310–311 ražený v Siscii. Mince nese vyobrazení božstva Genia, symbolizujícího ochranného ducha císaře a kontinuitu s...
Bronzový follis Licinia I., ražený kolem let 308–313 v Trevíru, patří mezi ikonické mince raného 4. století. Typ „GENIO POP ROM“ zdůrazňuje tradiční římskou náboženskou...
Bronzový follis Konstantina II., ražený kolem let 321–322 n. l. v Londiniu, představuje vzácný doklad mincovní tvorby z britských provincií. Mince s chrámovým motivem a nápisem...
Bronzový follis Konstantina II., ražený kolem let 330–335 n. l. v Siscii, představuje klasickou ukázku pozdně římského mincovnictví. Mince s motivem „GLORIA EXERCITVS“...
Posmrtný antoninianus vydaný na počest císaře Claudia II. Gothica, oblíbeného vojevůdce a vítěze nad Góty, jehož kult byl po smrti dále šířen císařem Aurelianem.
Stříbrný antoninián císaře Valeriana I. s bohyní Victorií symbolizuje naději na vítězství a stabilitu během nejisté doby vojenské i politické krize římské říše.
Antoninián císaře Valeriana I. s bohem Slunce na reversu vyjadřuje naději na nový začátek a božskou přízeň v těžkém období římské krize třetího století.
Mince mladého Herenia Etruska s titulem princeps iuventutis a Apollónem na trůnu oslavuje kulturní i politické ideály mládí, harmonie a dynastické kontinuity za vlády císaře...
Vzácně zobrazovaný motiv dvou Pannonií na tomto antoniniánu Traiana Deka připomíná význam římské provincie a její oddanost císaři během vojenských kampaní ve střední Evropě.
Antika je obdobím zrodu mincovnictví, jak ho známe dnes. První mince vznikly v Malé Asii v 7. století př. n. l., a odtud se rozšířily do starověkého Řecka, Říma a dalších středomořských civilizací. Antické mince nejsou jen prostředkem směny, ale mistrovskými díly miniaturního sochařství a nositeli kulturního odkazu.
Řecké mince byly raženy nezávislými městskými státy a často zobrazovaly bohy, hrdiny, zvířata či symboly města. Známé jsou například sovy z Athén, pegasi z Korintu či želvy z Aigíny. Vynikají výtvarnou kvalitou a rozmanitostí, přičemž byly často raženy z vysoce kvalitního stříbra či zlata. Každá mince byla vizitkou městského státu a jeho identity.
Římské mince odrážejí vývoj od republiky po císařství. Zatímco republikánské ražby zdůrazňují rodové znaky a tradici, císařské mince se soustřeďují na propagandu a oslavování panovníků. Denáry, sestercie a aurea se staly standardem v celém impériu. Portréty císařů, alegorické postavy a vojenské výjevy na reverzech sloužily jako nástroj k šíření moci.
Vedle Řeků a Římanů razily mince i další starověké národy – např. Féničané, Kartaginci, Thrákové, Parthové nebo Seleukovci. Tyto méně známé mince jsou vyhledávané pro svou exotiku, vzácnost a historickou specifičnost.
Kategorie „Antika“ je určena pro sběratele, kteří hledají hlubší propojení s historií a estetikou starověkých civilizací. Každá mince je unikátní díky ruční výrobě, a každé poškození, patina nebo razidlový detail dodává minci její charakter a příběh.
