Antické mince
Antické mince představují počátek mincovnictví jako takového. Od řeckých stříbrných drachem po římské denáry – tyto mince spojují umělecký detail, historickou hodnotu a kulturní dědictví starověku.
Drachma Ariaratha VII. ukazuje mladistvého panovníka s makedonským účesem a tradiční zobrazení bohyně Athény – symbolizující vojenskou sílu a ochranu nad říší v nejistém období...
Drachma krále Ariobarzana I. s portrétem s diadémem a bohyní Athénou symbolizuje spojení řecké tradice a místní moci v pozdně helénistické Kappadokii pod vlivem Říma.
Drachma krále Ariobarzana I. s portrétem s diadémem a bohyní Athénou symbolizuje spojení řecké tradice a místní moci v pozdně helénistické Kappadokii pod vlivem Říma.
Drachma krále Ariobarzana I. s portrétem s diadémem a bohyní Athénou symbolizuje spojení řecké tradice a místní moci v pozdně helénistické Kappadokii pod vlivem Říma.
Antoninian císaře Diocletiana zachycuje reformního panovníka s paprskovou korunou a scénou s Jupiterem – symbolizuje božské potvrzení vlády a obnovenou stabilitu impéria.
Mince císaře Claudia II., známého jako „Gothicus“, připomíná jeho slavné vítězství nad Góty i jeho snahu o obnovu impéria – vyobrazen s paprskovou korunou a Herkulem, symbolem...
Antoninian císaře Proba z období krize římského impéria ukazuje panovníka s paprskovou korunou a symbolickým předáním věnce – vyjádření legitimity, obnovy a vojenského vítězství.
Sásánovská stříbrná drachma krále Peroze I. představuje výjimečný doklad perské státnosti a mincovního umění v období pozdní antiky, kdy se Írán stal jedním z hlavních soupeřů...
Autentická stříbrná tetradrachma Alexandra Velikého s motivem Herakla a trůnícího Dia představuje silné spojení mýtu, moci a mincovního umění starověkého světa. - starý podložní...
Zlatý statér Alexandra Velikého z doby jeho výbojů představuje nejen doklad antické mincovní techniky, ale i symbol mocenské a kulturní síly helénského světa.
Stříbrný denár císaře Septimia Severa, vládce turbulentní éry po pádu komodovské dynastie, je cenným svědectvím o počátcích severovské dynastie v římských dějinách.
Římský denár z bouřlivého období občanských válek, ražený za diktatury Sully, nese portrét boha Apollóna a výjev jezdce v boji – symbol odvahy a římské ctnosti.
Antika je obdobím zrodu mincovnictví, jak ho známe dnes. První mince vznikly v Malé Asii v 7. století př. n. l., a odtud se rozšířily do starověkého Řecka, Říma a dalších středomořských civilizací. Antické mince nejsou jen prostředkem směny, ale mistrovskými díly miniaturního sochařství a nositeli kulturního odkazu.
Řecké mince byly raženy nezávislými městskými státy a často zobrazovaly bohy, hrdiny, zvířata či symboly města. Známé jsou například sovy z Athén, pegasi z Korintu či želvy z Aigíny. Vynikají výtvarnou kvalitou a rozmanitostí, přičemž byly často raženy z vysoce kvalitního stříbra či zlata. Každá mince byla vizitkou městského státu a jeho identity.
Římské mince odrážejí vývoj od republiky po císařství. Zatímco republikánské ražby zdůrazňují rodové znaky a tradici, císařské mince se soustřeďují na propagandu a oslavování panovníků. Denáry, sestercie a aurei se staly standardem v celém impériu. Portréty císařů, alegorické postavy a vojenské výjevy na reverzech sloužily jako nástroj k šíření moci.
Vedle Řeků a Římanů razily mince i další starověké národy – např. Féničané, Kartaginci, Thrákové, Parthové nebo Seleukovci. Tyto méně známé mince jsou vyhledávané pro svou exotiku, vzácnost a historickou specifičnost.
Kategorie „Antika“ je určena pro sběratele, kteří hledají hlubší propojení s historií a estetikou starověkých civilizací. Každá mince je unikátní díky ruční výrobě, a každé poškození, patina nebo razidlový detail dodává minci její charakter a příběh.
