Antické mince
Antické mince představují počátek mincovnictví jako takového. Od řeckých stříbrných drachem po římské denáry – tyto mince spojují umělecký detail, historickou hodnotu a kulturní dědictví starověku.
Výpis produktů
Stříbrný denár císaře Severa Alexandra z římské mincovny představuje pozdní etapu klasického římského mincovnictví, kdy si impérium udržovalo vysokou úroveň řemeslného...
Stříbrný antoninián císaře Valeriana I. s bohyní Victorií symbolizuje naději na vítězství a stabilitu během nejisté doby vojenské i politické krize římské říše.
Mince mladého Herenia Etruska s titulem princeps iuventutis a Apollónem na trůnu oslavuje kulturní i politické ideály mládí, harmonie a dynastické kontinuity za vlády císaře...
Vzácně zobrazovaný motiv dvou Pannonií na tomto antoniniánu Traiana Deka připomíná význam římské provincie a její oddanost císaři během vojenských kampaní ve střední Evropě.
Antoninián mladého Filipa II., syna císaře Filipa Araba, nese titul princeps iuventutis a vyzdvihuje jeho roli dědice a vojenského vůdce mládeže v době dynastické naděje impéria.
Reprezentativní antoninián Filipa I. zobrazuje císaře na kurulském křesle s globem a žezlem – silný symbol římské vlády a universální moci v době krize třetího století.
Antoninián císaře Filipa I. připomíná klíčový vztah mezi císařem a armádou prostřednictvím motivu vojenské věrnosti – symbolizovaného prapory a orlem na reversu mince.
Stříbrný antoninián císaře Gordiana III. zobrazuje mladého panovníka pod ochranou Jupitera, což symbolizuje božskou podporu a legitimitu vlády v neklidném období římského impéria.
Stříbrný antoninianus mladého císaře Gordiana III. oslavuje vojenskou ctnost a sílu impéria prostřednictvím boha Virtus, zosobnění odvahy a vojenské zdatnosti.
Stříbrný antoninianus císaře Gordiana III. připomíná statečnost a sílu římského vládce prostřednictvím Herkula, vzoru nezdolné odvahy a ochránce impéria.
Stříbrný denár císaře Gordiana III. zachycuje bohyni Dianu jako Luciferu – nositelku světla, symbol ochrany a vedení během mládí a nejistých časů jeho vlády.
Stříbrný denár císaře Severa Alexandra nese motiv ctnosti virtus, který odráží ideál statečnosti, vojenské síly a morální integrity, důležitý v čase obrany impéria proti vnějším...
Antika je obdobím zrodu mincovnictví, jak ho známe dnes. První mince vznikly v Malé Asii v 7. století př. n. l., a odtud se rozšířily do starověkého Řecka, Říma a dalších středomořských civilizací. Antické mince nejsou jen prostředkem směny, ale mistrovskými díly miniaturního sochařství a nositeli kulturního odkazu.
Řecké mince byly raženy nezávislými městskými státy a často zobrazovaly bohy, hrdiny, zvířata či symboly města. Známé jsou například sovy z Athén, pegasi z Korintu či želvy z Aigíny. Vynikají výtvarnou kvalitou a rozmanitostí, přičemž byly často raženy z vysoce kvalitního stříbra či zlata. Každá mince byla vizitkou městského státu a jeho identity.
Římské mince odrážejí vývoj od republiky po císařství. Zatímco republikánské ražby zdůrazňují rodové znaky a tradici, císařské mince se soustřeďují na propagandu a oslavování panovníků. Denáry, sestercie a aurea se staly standardem v celém impériu. Portréty císařů, alegorické postavy a vojenské výjevy na reverzech sloužily jako nástroj k šíření moci.
Vedle Řeků a Římanů razily mince i další starověké národy – např. Féničané, Kartaginci, Thrákové, Parthové nebo Seleukovci. Tyto méně známé mince jsou vyhledávané pro svou exotiku, vzácnost a historickou specifičnost.
Kategorie „Antika“ je určena pro sběratele, kteří hledají hlubší propojení s historií a estetikou starověkých civilizací. Každá mince je unikátní díky ruční výrobě, a každé poškození, patina nebo razidlový detail dodává minci její charakter a příběh.
