Antické mince
Antické mince představují počátek mincovnictví jako takového. Od řeckých stříbrných drachem po římské denáry – tyto mince spojují umělecký detail, historickou hodnotu a kulturní dědictví starověku.
Řazení produktů
Výpis produktů
Republikánský denár triumvirů Gargilia, Ogulnia a Vergilia z roku 86 př. Kr. představuje klasickou ražbu pozdní římské republiky s tradičním spojením božské ochrany a vojenské...
Republikánský denár C. Claudia Pulchra z let 110–109 př. Kr. patří k tradičním ražbám pozdní římské republiky, které spojují ikonické motivy božské ochrany a vojenské slávy....
Stříbrný denár císaře Traiana s dynamickým motivem kráčejícího Marta představuje výrazný typ vojenské propagandy jeho vlády. Vyhledávaný kus s jasným historickým zasazením a...
Stříbrný denár císaře Hadriána s motivem Felicitas patří k atraktivním imperiálním ražbám období vrcholné stability římské říše. Typ RIC 233 je vyhledávaný pro své jasné...
Mince věnovaná zbožštěné císařovně Faustině starší, manželce císaře Antonina Pia. Byla ražena po její smrti jako výraz úcty a zbožnění, které římský senát a císař projevili...
Stříbrný denár císaře Commoda z pozdního období jeho vlády představuje klasický typ, na kterém císař zdůrazňuje ideál svobody a velkorysosti – ctnosti, jimiž měl podle oficiální...
Stříbrný denár císaře Commoda z období jeho samostatné vlády představuje klasický příklad pozdní antoniniánské tradice. Motiv bohyně Pietas odkazuje na císařovu oddanost bohům a...
Antoninián císaře Traiana Decia z let 249–250 n. l. představuje jedno z typických ražeb období vojenské nestability římského impéria. Na reversu zobrazuje Genius illyrských...
Stříbrný antoninián císaře Traiana Decia ražený v římské mincovně mezi lety 249–251 n. l. s unikátním motivem dvou alegorických postav provincií Panonie. Vzácný typ...
Stříbrný antoninián císaře Traiana Decia ražený roku 249 n. l. v římské mincovně s motivem bohyně Míru. Typ PAX AVGVSTI patří k raným ražbám jeho vlády a symbolizuje naději na...
Stříbrný antoninián císaře Traiana Decia ražený v Římě kolem let 249–251 n. l. s vyobrazením bohyně Ubertas – symbolu hojnosti a blahobytu římského státu. Kvalitní exemplář s...
Stříbrný antoninián císaře Traiana Decia ražený v římské mincovně mezi lety 249–251 n. l. zobrazuje na reverzu bohyni Vítězství, symbolizující triumf císaře a římského vojska....
Antika je obdobím zrodu mincovnictví, jak ho známe dnes. První mince vznikly v Malé Asii v 7. století př. n. l., a odtud se rozšířily do starověkého Řecka, Říma a dalších středomořských civilizací. Antické mince nejsou jen prostředkem směny, ale mistrovskými díly miniaturního sochařství a nositeli kulturního odkazu.
Řecké mince byly raženy nezávislými městskými státy a často zobrazovaly bohy, hrdiny, zvířata či symboly města. Známé jsou například sovy z Athén, pegasi z Korintu či želvy z Aigíny. Vynikají výtvarnou kvalitou a rozmanitostí, přičemž byly často raženy z vysoce kvalitního stříbra či zlata. Každá mince byla vizitkou městského státu a jeho identity.
Římské mince odrážejí vývoj od republiky po císařství. Zatímco republikánské ražby zdůrazňují rodové znaky a tradici, císařské mince se soustřeďují na propagandu a oslavování panovníků. Denáry, sestercie a aurea se staly standardem v celém impériu. Portréty císařů, alegorické postavy a vojenské výjevy na reverzech sloužily jako nástroj k šíření moci.
Vedle Řeků a Římanů razily mince i další starověké národy – např. Féničané, Kartaginci, Thrákové, Parthové nebo Seleukovci. Tyto méně známé mince jsou vyhledávané pro svou exotiku, vzácnost a historickou specifičnost.
Kategorie „Antika“ je určena pro sběratele, kteří hledají hlubší propojení s historií a estetikou starověkých civilizací. Každá mince je unikátní díky ruční výrobě, a každé poškození, patina nebo razidlový detail dodává minci její charakter a příběh.
