Antické mince
Antické mince představují počátek mincovnictví jako takového. Od řeckých stříbrných drachem po římské denáry – tyto mince spojují umělecký detail, historickou hodnotu a kulturní dědictví starověku.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný denár císařovny Faustiny Mladší, dcery císaře Antonina Pia a manželky císaře Marka Aurelia, patří mezi rané ražby jejího otce, kdy Faustina ještě nesla titul Augusti...
Stříbrný denár císaře Commoda z pozdního období jeho vlády představuje klasický typ, na kterém císař zdůrazňuje ideál svobody a velkorysosti – ctnosti, jimiž měl podle oficiální...
Stříbrný denár císaře Septimia Severa ražený kolem roku 200 n. l. v římské mincovně patří k klasickým emisím raného období jeho vlády. Typ „Victoria“ symbolizuje vojenské...
Stříbrný denár Marca Aurelia ražený ještě za vlády jeho adoptivního otce Antonina Pia představuje klasickou římskou ražbu z přelomu 50. a 60. let 2. století n. l. Motiv bohyně...
Stříbrný denár císaře Commoda z období jeho samostatné vlády představuje klasický příklad pozdní antoniniánské tradice. Motiv bohyně Pietas odkazuje na císařovu oddanost bohům a...
Antoninián císaře Traiana Decia z let 249–250 n. l. představuje jedno z typických ražeb období vojenské nestability římského impéria. Na reversu zobrazuje Genius illyrských...
Stříbrný denár císaře Lucia Vera z roku 165 n. l. vznikl po vítězství nad Parthy a oslavuje úspěchy římského vojska v Arménii a Mezopotámii. Ražba s motivem zajatce u trofeje...
Stříbrný antoninián císaře Traiana Decia ražený v římské mincovně mezi lety 249–251 n. l. s unikátním motivem dvou alegorických postav provincií Panonie. Vzácný typ...
Stříbrný antoninián císaře Traiana Decia ražený roku 249 n. l. v římské mincovně s motivem bohyně Míru. Typ PAX AVGVSTI patří k raným ražbám jeho vlády a symbolizuje naději na...
Stříbrný antoninián císaře Traiana Decia ražený v Římě kolem let 249–251 n. l. s vyobrazením bohyně Ubertas – symbolu hojnosti a blahobytu římského státu. Kvalitní exemplář s...
Stříbrný antoninián císaře Traiana Decia ražený v římské mincovně mezi lety 249–251 n. l. zobrazuje na reverzu bohyni Vítězství, symbolizující triumf císaře a římského vojska....
Stříbrný antoninián císařovny Herennie Etruscilly ražený v Římě kolem let 249–250 n. l. nese na reverzu bohyni Pudicitii – symbol ženské ctnosti, pokory a důstojnosti. Krásně...
Antika je obdobím zrodu mincovnictví, jak ho známe dnes. První mince vznikly v Malé Asii v 7. století př. n. l., a odtud se rozšířily do starověkého Řecka, Říma a dalších středomořských civilizací. Antické mince nejsou jen prostředkem směny, ale mistrovskými díly miniaturního sochařství a nositeli kulturního odkazu.
Řecké mince byly raženy nezávislými městskými státy a často zobrazovaly bohy, hrdiny, zvířata či symboly města. Známé jsou například sovy z Athén, pegasi z Korintu či želvy z Aigíny. Vynikají výtvarnou kvalitou a rozmanitostí, přičemž byly často raženy z vysoce kvalitního stříbra či zlata. Každá mince byla vizitkou městského státu a jeho identity.
Římské mince odrážejí vývoj od republiky po císařství. Zatímco republikánské ražby zdůrazňují rodové znaky a tradici, císařské mince se soustřeďují na propagandu a oslavování panovníků. Denáry, sestercie a aurea se staly standardem v celém impériu. Portréty císařů, alegorické postavy a vojenské výjevy na reverzech sloužily jako nástroj k šíření moci.
Vedle Řeků a Římanů razily mince i další starověké národy – např. Féničané, Kartaginci, Thrákové, Parthové nebo Seleukovci. Tyto méně známé mince jsou vyhledávané pro svou exotiku, vzácnost a historickou specifičnost.
Kategorie „Antika“ je určena pro sběratele, kteří hledají hlubší propojení s historií a estetikou starověkých civilizací. Každá mince je unikátní díky ruční výrobě, a každé poškození, patina nebo razidlový detail dodává minci její charakter a příběh.
