Antické mince
Antické mince představují počátek mincovnictví jako takového. Od řeckých stříbrných drachem po římské denáry – tyto mince spojují umělecký detail, historickou hodnotu a kulturní dědictví starověku.
Bronzový follis císaře Konstantina II., ražený v Thessalonice, s motivem legionářů a praporů oslavujících vojenskou sílu a jednotu římského vojska.
Antoninian císaře Valeriána I., ražený v Římě, s výrazným portrétem a symbolikou hojnosti, představuje fascinující památku na bouřlivé období římských dějin.
Antoninian císaře Filipa I. Arabského s výrazným portrétem a motivem věčného Říma, výjimečně zachovalý exemplář, který oslavuje sílu a trvalost římské říše.
Stříbrný denár císaře Gordiana III., ražený v Římě, v mimořádně svěží kvalitě, oslavující bohyni Dianu jako nositelku světla a ochránkyni impéria.
Stříbrný denár císařovny Julie Mamaey, matky Alexandra Severa, v mimořádně zachovalém stavu, oslavující ženskou ctnost a ochranu impéria prostřednictvím bohyně Juno.
Stříbrný denár císaře Septimia Severa, zobrazující ho jako vítězného jezdce, je výrazným svědectvím vojenské síly a autority římského impéria na přelomu 2. a 3. století.
Stříbrný denár Marka Aurelia jako císaře z období vrcholného římského impéria, zdůrazňující ideál harmonie a stability prostřednictvím motivu Concordie, s autentickým dobovým...
Stříbrný denár Marka Aurelia z doby, kdy byl ještě caesarem, představuje raný portrét budoucího „filozofa na trůně“ a je atraktivní sběratelský kousek s působivou patinou.
Stříbrný denár císaře Hadriána z roku 134 n. l., symbolizující prosperitu a štěstí říše díky spojení moci a ctnosti, krásně dochovaný s výraznou patinou.
Stříbrný denár císaře Vespasiána z raného období jeho vlády, připomínající stabilizaci říše po občanské válce a návrat k tradičním římským hodnotám.
Stříbrný denár mladého Marka Aurelia jako caesara, ražený v letech 151–152. Atraktivní mince s duhovou patinou a motivem válečného génia, odrážející vojenské i náboženské...
Bronzový follis císaře Konstantina Velikého ražený v Ticinu, s motivem VOT XX ve vavřínovém věnci. Symbol císařovy moci a přání k dalšímu dlouhému vládnutí, skvěle zachovaný kus...
Antika je obdobím zrodu mincovnictví, jak ho známe dnes. První mince vznikly v Malé Asii v 7. století př. n. l., a odtud se rozšířily do starověkého Řecka, Říma a dalších středomořských civilizací. Antické mince nejsou jen prostředkem směny, ale mistrovskými díly miniaturního sochařství a nositeli kulturního odkazu.
Řecké mince byly raženy nezávislými městskými státy a často zobrazovaly bohy, hrdiny, zvířata či symboly města. Známé jsou například sovy z Athén, pegasi z Korintu či želvy z Aigíny. Vynikají výtvarnou kvalitou a rozmanitostí, přičemž byly často raženy z vysoce kvalitního stříbra či zlata. Každá mince byla vizitkou městského státu a jeho identity.
Římské mince odrážejí vývoj od republiky po císařství. Zatímco republikánské ražby zdůrazňují rodové znaky a tradici, císařské mince se soustřeďují na propagandu a oslavování panovníků. Denáry, sestercie a aurei se staly standardem v celém impériu. Portréty císařů, alegorické postavy a vojenské výjevy na reverzech sloužily jako nástroj k šíření moci.
Vedle Řeků a Římanů razily mince i další starověké národy – např. Féničané, Kartaginci, Thrákové, Parthové nebo Seleukovci. Tyto méně známé mince jsou vyhledávané pro svou exotiku, vzácnost a historickou specifičnost.
Kategorie „Antika“ je určena pro sběratele, kteří hledají hlubší propojení s historií a estetikou starověkých civilizací. Každá mince je unikátní díky ruční výrobě, a každé poškození, patina nebo razidlový detail dodává minci její charakter a příběh.
