Antoninián Diocletiana
Antoniniány Diocletiana představují stříbřené bronzové mince ražené v počátečním období vlády tohoto významného římského císaře. Diocletianus nastoupil na trůn roku 284 a jeho reformy zachránily římskou říši před rozpadem. Antoniniány dokumentují přechodné období před zavedením nového mincovního systému, který nahradil znehodnocenou měnu třetího století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Antoninián uzurpátora Postuma patří mezi typické mince tzv. galského císařství ve 3. století. Ražby tohoto panovníka vznikaly především v mincovnách na území dnešní Francie a...
Antoniniány Diocletiana patří k numismatickým památkám přechodného období římských dějin na rozhraní krize a obnovy. Gaius Aurelius Valerius Diocletianus nastoupil na trůn roku 284 a jeho dvacetiletá vláda přinesla zásadní reformy, které zachránily říši před rozpadem. Antoniniány z počátku jeho vlády dokumentují měnový systém zděděný po období anarchie, než jej nahradila nová reformovaná měna.
Diocletianus pocházel z Dalmácie z rodiny propuštěnců a vojenskou kariérou se vypracoval na velitele císařské gardy. Po zavraždění císaře Numeriana roku 284 byl provolán císařem a během následujících let eliminoval soupeře a upevnil moc. Vytvořil systém tetrarchie – vlády čtyř císařů – který měl zajistit stabilitu a kontinuitu říšské správy.
Měnová reforma zahájená kolem roku 294 představovala zásadní zlom v římském mincovnictví. Diocletianus zavedl nové nominály – zlatý aureus nové váhy, stříbrný argenteus a bronzový follis – které nahradily znehodnocené antoniniány. Antoniniány z let 284–294 tak dokumentují závěrečné období tohoto nominálů před jeho definitivním opuštěním.
Antoniniány Diocletiana nesly na averzu císařův portrét s paprskovou korunou, reverzy zobrazovaly Jova, ochranného boha císaře, vojenské motivy či personifikace. Obsah stříbra zůstával minimální jako u předchozích emisí třetího století. Kvalita zpracování se postupně zlepšovala s upevňováním císařské moci.
Pro sběratele představují antoniniány Diocletiana zajímavou oblast dokumentující přechod od krize k reformě. Desetiletí ražby před měnovou reformou přineslo dostatek exemplářů, avšak pozdější reformované mince jsou častější. Zvláště ceněny jsou antoniniány z prvních let vlády a exempláře z mincoven, které po reformě přestaly antoniniány razit.





