Antoniniány z Říma
Antoniniány z Říma dokumentují dramatický úpadek římské ekonomiky během krize 3. století. Tyto stříbrné mince s charakteristickou radiální korunou představují symbol inflace a devalvace, která otřásla základy antického světa.
Antoninian císaře Valeriána I., ražený v Římě, s výrazným portrétem a symbolikou hojnosti, představuje fascinující památku na bouřlivé období římských dějin.
Římský antoninianus byl zaveden císařem Caracallou kolem roku 215 n. l. jako nová stříbrná mince v hodnotě dvou denárů. Charakteristickým znakem byla radiální koruna na císařově hlavě, která odlišovala antoniniány od ostatních nominálů. Původně obsahoval přibližně 83% stříbra a měl stabilizovat římský měnový systém, ale stal se hlavním nástrojem ekonomického kolapsu následujících dekád.
Během krize 3. století se antoninianus stal symbolem hyperinflace a měnové devalvace. Postupné snižování obsahu stříbra dospělo do bodu, kdy mince obsahovaly pouze 3-5% drahého kovu a zbytek tvořil bronz pokrytý tenkou stříbrnou fólií. Tato "billonová" mince dokumentuje nejdramatičtější ekonomický kolaps v antických dějinách.
Období vojenských císařů (235-284 n. l.) přineslo desítky různých vladařů, z nichž každý razil své antoniniány. Kvalita výroby dramaticky klesala s rostoucí nestabilitou říše. Mince z tohoto období často vykazují hrubé zpracování, nesprávné nápisy a rychlé opotřebení, což odráží chaos doby.
Pro sběratele představují romerské antoniniány fascinující studii úpadku největší antické civilizace. Jejich relativní dostupnost umožňuje sestavit sbírky dokumentující postupnou devalvaci od kvalitních raných exemplářů po pozdní kusy s minimálním obsahem stříbra. Paradoxně právě jejich špatná kvalita z nich činí autentické svědky jednoho z nejdramatičtějších období lidských dějin.
