Antoniniány
Antoniniány byly stříbrné mince zavedené císařem Caracallou roku 215 jako dvojnásobek denáru, postupně se staly symbolem inflace a úpadku římské měny. Od téměř čistého stříbra klesly na poměděné bronzy během krize třetího století. Pro sběratele představují dostupné svědectví dramatického období římských dějin s rozmanitou ikonografií vojenských císařů.
Řazení produktů
Výpis produktů
Antoninian Valeriana I. s Victorií stojící vlevo připomíná římskou naději na vítězství a obnovu moci v době krize 3. století. Ražba spojuje císařský portrét s výrazným...
Antoninian Valeriana I. s motivem boha Sola odkazuje na obnovu, světlo a naději říše v mimořádně neklidném 3. století. Ražba spojuje portrét císaře s výraznou symbolikou východu...
Antoninian Gordiana III. s motivem Fortuny Redux připomíná naději na šťastný návrat, ochranu panovníka a stabilitu říše v neklidném 3. století. Atraktivní římská ražba mladého...
Antoninianus císaře Quintilla pochází z mimořádně krátkého a nejistého období roku 270 n. l., kdy se římská říše zmítala v krizi. Tato ražba představuje vzácný doklad rychlých...
Antoninianus císaře Quieta pochází z dramatického období krize třetího století. Východní ražba ze Samosaty připomíná krátkou vládu, mocenské soupeření i rozpad centrální...
Antoninianus Carausia připomíná dramatickou epizodu tzv. Britského císařství, kdy se bývalý velitel římského loďstva osamostatnil v Británii a severní Galii. Certifikovaný kus...
Stříbřený antoninian císaře Galiena z mincovny v Antiochii představuje kvalitní ukázku mincovní produkce v období krize 3. století. Motiv bohyně Virtus zdůrazňuje vojenskou sílu...
Antoninián císaře Proba z mincovny Siscia představuje typickou ražbu pozdního 3. století, kdy se římská říše po dlouhém období krizí postupně vracela k vnitřní stabilitě. Mince...
Billonový antoninián císaře Valeriana I. pochází z východní oblasti římské říše a představuje typickou ražbu období hluboké politické a vojenské krize 3. století. Mince je...
Stříbrný antoninián císaře Gordiana III. patří k typickým ražbám mladého panovníka, jehož krátká vláda spadá do bouřlivého období římských dějin. Mince z římské mincovny...
Postříbřený antoninián císaře Proba patří k reprezentativním ražbám pozdního 3. století, kdy se římská říše postupně vzpamatovávala z hluboké krize. Mince zdůrazňuje císařovu...
Stříbrný antoninián Filipa II., vydaný v době jeho působení v hodnosti caesara, představuje mladého následníka trůnu jako nositele budoucnosti římského státu. Mince je typickým...
Antoniniány zavedl císař Marcus Aurelius Antoninus, známý jako Caracalla, roku 215 jako nový stříbrný nominál v hodnotě dvou denárů. Název mince pochází od oficiálního jména císaře, ačkoli sami Římané ji nazývali různě. Charakteristickým znakem antoniniánu byla paprsková koruna na portrétu císaře, zatímco císařovny byly zobrazovány na půlměsíci, což odlišovalo tyto mince od denárů.
Původní antoninián vážil 5,1 gramu při ryzosti kolem 50 procent stříbra, tedy obsahoval jen 1,5násobek stříbra obsaženého v denáru, ačkoli měl dvojnásobnou hodnotu. Postupná devalvace během následujících desetiletí dokumentuje ekonomickou krizi říše. Za Gordiana III. klesl obsah stříbra na 40 procent, za Galiena na pouhá 2-3 procenta. Poslední antoniniány Aureliána byly již jen poměděné bronzy s minimálním obsahem stříbra.
Ikonografie antoniniánů odrážela militarizaci římské společnosti třetího století. Portréty císařů v paprskovité koruně doprovázely reversy s vojenskými motivy – Victoria, Mars, Sol Invictus nebo Virtus. Nápisy jako VICTORIA AVG, FIDES MILITVM nebo CONCORDIA EXERCITVS zdůrazňovaly snahu o zajištění loajality armády. Provinciální antoniniány z mincoven v Antiochii, Alexandrii či Viminacium často nesly místní symboly.
Období vojenské anarchie let 235-284 přineslo explozi různých typů antoniniánů. Téměř každý z desítek císařů a uzurpátorů razil vlastní mince s propagandistickými hesly. Galské císařství Postuma a jeho nástupců produkovalo kvalitní antoniniány s vyšším obsahem stříbra než oficiální římské ražby. Britský uzurpátor Carausius razil antoniniány s unikátními reversy oslavujícími námořní moc.
Zvláštní kategorii tvoří posmrtné antoniniány consecratio s motivem oltáře nebo orla, ražené k uctění zbožštělých císařů. Ženské antoniniány císařoven jako Julie Domny, Salominy nebo Zenóbie představují cenná svědectví o roli žen v císařské propagandě. Barbarské napodobeniny antoniniánů cirkulovaly v pohraničních oblastech ještě dlouho po oficiálním ukončení ražby.
Diocletianovy reformy roku 294 ukončily ražbu antoniniánů zavedením nového systému follisů a argenteů. Během necelých osmdesáti let existence prošel antoninián transformací od kvalitní stříbrné mince k téměř bezcennému bronzu.
Pro současné sběratele představují antoniniány cenově dostupný vstup do římské numismatiky s obrovskou varietou typů a císařů. Historická hodnota spočívá v dokumentaci nejdramatičtějšího období římských dějin, kdy se říše zmítala v občanských válkách, čelila barbarským invazím a procházela hlubokou ekonomickou a společenskou transformací.
