Antoniniány
Antoniniány byly stříbrné mince zavedené císařem Caracallou roku 215 jako dvojnásobek denáru, postupně se staly symbolem inflace a úpadku římské měny. Od téměř čistého stříbra klesly na poměděné bronzy během krize třetího století. Pro sběratele představují dostupné svědectví dramatického období římských dějin s rozmanitou ikonografií vojenských císařů.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný antoninianus císaře Treboniana Galla vznikl v období vrcholící krize třetího století. Římská ražba s personifikací Pax a heslem věčného míru připomíná snahu panovníka...
Stříbrný antoninián císařovny Otacilie Severy z římské mincovny připomíná období vlády Filipa I. Araba v letech 244–249 n. l. Reverz s Concordií zdůrazňuje ideál svornosti...
Antoninián Otacilie Severy z římské mincovny zachycuje císařovnu jako součást panovnické reprezentace vlády Filipa I. Araba. Alegorie Concordie zdůrazňuje soulad, stabilitu a...
Antoninián císařovny Otacilie Severy připomíná vládu Filipa I. Araba v neklidném 3. století. Motiv cudnosti a důstojnosti císařovny ukazuje, jak římské mince spojovaly oběživo s...
Stříbrný antoninián Filipa I. Arabského z římské mincovny připomíná neklidnou polovinu 3. století. Motiv Felicitas vyjadřuje příznivý osud, prosperitu a naději na stabilní vládu...
Stříbrný antoninián Filipa I. Arabského z římské mincovny připomíná období, kdy říše hledala stabilitu uprostřed krizí 3. století. Motiv Annony zdůrazňuje zásobování, hojnost a...
Antoninian Valeriana I. s motivem boha Sola odkazuje na obnovu, světlo a naději říše v mimořádně neklidném 3. století. Ražba spojuje portrét císaře s výraznou symbolikou východu...
Antoninian Gordiana III. s motivem Fortuny Redux připomíná naději na šťastný návrat, ochranu panovníka a stabilitu říše v neklidném 3. století. Atraktivní římská ražba mladého...
Antoninianus císaře Quintilla pochází z mimořádně krátkého a nejistého období roku 270 n. l., kdy se římská říše zmítala v krizi. Tato ražba představuje vzácný doklad rychlých...
Antoninianus Carausia připomíná dramatickou epizodu tzv. Britského císařství, kdy se bývalý velitel římského loďstva osamostatnil v Británii a severní Galii. Certifikovaný kus...
Stříbřený antoninian císaře Galiena z mincovny v Antiochii představuje kvalitní ukázku mincovní produkce v období krize 3. století. Motiv bohyně Virtus zdůrazňuje vojenskou sílu...
Antoninián císaře Proba z mincovny Siscia představuje typickou ražbu pozdního 3. století, kdy se římská říše po dlouhém období krizí postupně vracela k vnitřní stabilitě. Mince...
Antoniniány zavedl císař Marcus Aurelius Antoninus, známý jako Caracalla, roku 215 jako nový stříbrný nominál v hodnotě dvou denárů. Název mince pochází od oficiálního jména císaře, ačkoli sami Římané ji nazývali různě. Charakteristickým znakem antoniniánu byla paprsková koruna na portrétu císaře, zatímco císařovny byly zobrazovány na půlměsíci, což odlišovalo tyto mince od denárů.
Původní antoninián vážil 5,1 gramu při ryzosti kolem 50 procent stříbra, tedy obsahoval jen 1,5násobek stříbra obsaženého v denáru, ačkoli měl dvojnásobnou hodnotu. Postupná devalvace během následujících desetiletí dokumentuje ekonomickou krizi říše. Za Gordiana III. klesl obsah stříbra na 40 procent, za Galiena na pouhá 2-3 procenta. Poslední antoniniány Aureliána byly již jen poměděné bronzy s minimálním obsahem stříbra.
Ikonografie antoniniánů odrážela militarizaci římské společnosti třetího století. Portréty císařů v paprskovité koruně doprovázely reversy s vojenskými motivy – Victoria, Mars, Sol Invictus nebo Virtus. Nápisy jako VICTORIA AVG, FIDES MILITVM nebo CONCORDIA EXERCITVS zdůrazňovaly snahu o zajištění loajality armády. Provinciální antoniniány z mincoven v Antiochii, Alexandrii či Viminacium často nesly místní symboly.
Období vojenské anarchie let 235-284 přineslo explozi různých typů antoniniánů. Téměř každý z desítek císařů a uzurpátorů razil vlastní mince s propagandistickými hesly. Galské císařství Postuma a jeho nástupců produkovalo kvalitní antoniniány s vyšším obsahem stříbra než oficiální římské ražby. Britský uzurpátor Carausius razil antoniniány s unikátními reversy oslavujícími námořní moc.
Zvláštní kategorii tvoří posmrtné antoniniány consecratio s motivem oltáře nebo orla, ražené k uctění zbožštělých císařů. Ženské antoniniány císařoven jako Julie Domny, Salominy nebo Zenóbie představují cenná svědectví o roli žen v císařské propagandě. Barbarské napodobeniny antoniniánů cirkulovaly v pohraničních oblastech ještě dlouho po oficiálním ukončení ražby.
Diocletianovy reformy roku 294 ukončily ražbu antoniniánů zavedením nového systému follisů a argenteů. Během necelých osmdesáti let existence prošel antoninián transformací od kvalitní stříbrné mince k téměř bezcennému bronzu.
Pro současné sběratele představují antoniniány cenově dostupný vstup do římské numismatiky s obrovskou varietou typů a císařů. Historická hodnota spočívá v dokumentaci nejdramatičtějšího období římských dějin, kdy se říše zmítala v občanských válkách, čelila barbarským invazím a procházela hlubokou ekonomickou a společenskou transformací.
