Asy

As patří k nejdůležitějším nominálům starověkého Říma a tvoří základ římské měnové soustavy. Jeho jméno původně označovalo i váhovou jednotku, z níž se vyvinula raná bronzová měna. Právě na asu je dobře vidět, jak se z místního italského hospodářství postupně rodila peněžní soustava mocnosti, která ovládla celé Středomoří.

Nejstarší asy se objevily ve 3. století př. n. l. jako těžké lité bronzové mince, označované v numismatice jako aes grave. Jejich podoba byla výrazná a monumentální, protože navazovala na dobu, kdy se hodnota mince ještě úzce spojovala s množstvím kovu. Postupným vývojem se však as zmenšoval, zlehčoval a přešel od lití k ražbě, což odpovídalo proměnám římského hospodářství i rostoucím nárokům obchodu.

V době římské republiky nesl as často hlavu boha Januse a na rubu příď lodi, tedy motivy spojené s autoritou státu, ochranou a vojenskou silou. Později se stal součástí složitější soustavy, v níž se vztahoval k dalším nominálům, zejména k denáru. Právě tyto vazby dělají z asu důležitý klíč k pochopení římského mincovnictví i finanční správy.

Za císaře Augusta prošel římský peněžní systém zásadní reformou a as byl nově ražen jako drobná měděná mince. V císařské době sloužil hlavně běžnému peněžnímu oběhu, a proto se na něm objevují portréty panovníků, jejich tituly i rozmanité propagandistické výjevy. Na malém formátu tak zachycuje politické změny, vojenské úspěchy i náboženské představy římského světa.

As má význam i pro evropské dějiny v širším smyslu. Římské mince obíhaly v provinciích na západě i v Podunají a jejich nálezy se objevují také na území střední Evropy. Pro sběratele představuje as spojení s počátky antické měny, s dějinami republiky i císařství a s kulturním odkazem Říma, který později ovlivnil i evropské názvosloví, hospodářství a právní tradici.