Brakteáty
Brakteáty byly jednostranné mince ražené z tenkého stříbrného plechu především ve 12.-14. století ve střední Evropě. Název pochází z latinského bractea označující tenký plech. Pro sběratele představují brakteáty unikátní numismatický fenomén s mimořádnou uměleckou hodnotou reliéfního zpracování a fascinující rozmanitostí motivů.
Stříbrná pamětní mince Maďarska připomíná Ference Deáka – státníka, který se zasloužil o rakousko-uherské vyrovnání a modernizaci země.
Stříbrná pamětní mince Nizozemska připomíná historické rozšíření Evropské unie v roce 2004 a nese moderní portrét královny Beatrix. v
Stříbrná pamětní mince vydaná k 100. výročí úmrtí Karla Marxe připomíná klíčovou postavu marxismu a ideologického základu socialistických států.
Stříbrná pamětní mince vydaná v roce 1979 k 30. výročí IX. sjezdu Komunistické strany Československa.
Stříbrná pamětní mince vydaná k 100. výročí narození Viktora Kaplana, vynálezce Kaplanovy vodní turbíny, přináší hold významné osobnosti techniky a průmyslu.
Stříbrná koruna z roku 1901 s portrétem císaře Františka Josefa I. je klasickou ukázkou rakousko-uherského mincovnictví a dobového řemeslného zpracování.
Stříbrná koruna z roku 1899 s portrétem císaře Františka Josefa I. je klasickou ukázkou rakousko-uherského mincovnictví a dobového řemeslného zpracování.
Stříbrná dvoumarka z roku 1876 s portrétem císaře Wilhelma I. představuje ranou fázi mincovní reformy Německého císařství a ražbu Berlínské mincovny.
Měděný krejcar z roku 1762 s portrétem císaře Františka I. Lotrinského představuje dobovou oběžnou minci z období habsburské monarchie během sedmileté války.
Stříbrná koruna z roku 1901 s portrétem císaře Františka Josefa I. je klasickou ukázkou rakousko-uherského mincovnictví a dobového řemeslného zpracování.
Typická oběžná mince konce 50. let s ikonickým motivem ženy sázející lípu představuje symbol obnovy a budování v duchu socialistické ideologie.
Typická oběžná mince konce 50. let s ikonickým motivem ženy sázející lípu představuje symbol obnovy a budování v duchu socialistické ideologie.
Brakteáty představují jedinečný fenomén středověkého mincovnictví, kdy se z tenkého stříbrného plechu o tloušťce 0,1-0,3 mm razily jednostranné mince s hlubokým reliéfem. Technika ražby spočívala v položení plechu na prohloubené razidlo a úderu kladivem, čímž vznikl vypouklý obraz viditelný z obou stran. Období brakteátů od 12. do 14. století představuje vrchol středověkého mincovního umění ve střední Evropě.
Centrum brakteátové ražby leželo v německých zemích, zejména v Sasku, Durynsku, Braniborsku a Švábsku. Míšeňské brakteáty markrabat z rodu Wettinů patří k umělecky nejdokonalejším s detailními portréty panovníků, architektonickými motivy a heraldickými zvířaty. Magdeburské arcibiskupské brakteáty zobrazovaly svatého Mauricia, patrona arcidiecéze, často v kombinaci s postavou arcibiskupa.
Velikost brakteátů se pohybovala od 20 do 45 milimetrů v průměru, což umožňovalo vytvoření detailních kompozic. Ikonografie brakteátů zahrnovala portréty panovníků, světce, heraldická zvířata, architekturu hradů a kostelů nebo symbolické scény. Řezenské brakteáty s motivem klíčů svatého Petra, brunšvické se lvem nebo durynské s jezdcem dokumentují regionální rozmanitost.
Ekonomický systém brakteátů byl založen na pravidelném přeražování, tzv. renovatio monetae. Jednou či dvakrát ročně museli držitelé vyměnit staré brakteáty za nové s určitou srážkou, což představovalo formu zdanění. Tento systém paradoxně podporoval ekonomiku, protože motivoval k rychlému utracení peněz místo jejich hromadění. Období brakteátové měny často koreluje s hospodářským rozkvětem měst.
České a moravské brakteáty 13. století představují specifickou skupinu s motivy českého lva, moravské orlice nebo postavy panovníka. Polské brakteáty Boleslava Kadeřavého a jeho nástupců kombinovaly byzantské vlivy s místní tradicí. Skandinávské brakteáty raného středověku představují odlišný typ – zlaté amulety s runami a germánskou mytologií.
Úpadek brakteátů nastal ve 14. století s návratem k oboustranným grošům. Křehkost a náchylnost k poškození, stejně jako nepraktičnost pro dálkový obchod, vedly k jejich postupnému opuštění. Poslední brakteáty se razily v některých oblastech až do 16. století jako ceremoniální nebo poutní mince.
Pro současné numismatiky představují brakteáty vrchol středověkého uměleckého řemesla s jedinečnou estetikou. Sběratelská hodnota spočívá v jejich uměleckém zpracování, historickém významu a dokumentaci regionálních tradic středověké Evropy, kdy každé biskupství, klášter či město mohlo razit vlastní originální motivy.
