Brakteáty
Brakteáty byly jednostranné mince ražené z tenkého stříbrného plechu především ve 12.-14. století ve střední Evropě. Název pochází z latinského bractea označující tenký plech. Pro sběratele představují brakteáty unikátní numismatický fenomén s mimořádnou uměleckou hodnotou reliéfního zpracování a fascinující rozmanitostí motivů.
Výpis produktů
Stříbrný 1gulden z roku 1842, ražený za vlády velkovévody Leopolda I. Bádenského, představuje elegantní ražbu období Německého spolku. Tento gulden patří mezi klasické mince 19....
Stříbrná mince o hodnotě 3 marky z roku 1924, ražená v Berlíně, je jednou z prvních emisí nové měny Výmarské republiky po období hyperinflace. Symbolizuje hospodářskou...
Vzácný ročník 50haléře z roku 1927 od sochaře Otakara Španiela, symbol československé měny první republiky s lvem a lipovými ratolestmi.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1674, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1677, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1678, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1681, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 6krejcar z roku 1670, ražený v Kremnici za vlády císaře Leopolda I., představuje typickou ukázku raně barokní uherské ražby s mariánskou tematikou. Tyto drobné mince...
Stříbrný 6krejcar z roku 1672, ražený v Kremnici za vlády císaře Leopolda I., představuje typickou ukázku raně barokní uherské ražby s mariánskou tematikou. Tyto drobné mince...
Stříbrný 6krejcar z roku 1674, ražený v Kremnici za vlády císaře Leopolda I., představuje typickou ukázku raně barokní uherské ražby s mariánskou tematikou. Tyto drobné mince...
Stříbrný XVII krejcar z roku 1752, ražený v Kremnici za vlády Františka I. Lotrinského. Atraktivní sběratelský kus z období habsburské monarchie s výrazným heraldickým motivem a...
Stříbrný 15krejcar z roku 1750, ražený v Kremnici za vlády císaře Františka I. Lotrinského, představuje ukázku pozdně barokního mincovnictví habsburské monarchie. Patří k...
Brakteáty představují jedinečný fenomén středověkého mincovnictví, kdy se z tenkého stříbrného plechu o tloušťce 0,1-0,3 mm razily jednostranné mince s hlubokým reliéfem. Technika ražby spočívala v položení plechu na prohloubené razidlo a úderu kladivem, čímž vznikl vypouklý obraz viditelný z obou stran. Období brakteátů od 12. do 14. století představuje vrchol středověkého mincovního umění ve střední Evropě.
Centrum brakteátové ražby leželo v německých zemích, zejména v Sasku, Durynsku, Braniborsku a Švábsku. Míšeňské brakteáty markrabat z rodu Wettinů patří k umělecky nejdokonalejším s detailními portréty panovníků, architektonickými motivy a heraldickými zvířaty. Magdeburské arcibiskupské brakteáty zobrazovaly svatého Mauricia, patrona arcidiecéze, často v kombinaci s postavou arcibiskupa.
Velikost brakteátů se pohybovala od 20 do 45 milimetrů v průměru, což umožňovalo vytvoření detailních kompozic. Ikonografie brakteátů zahrnovala portréty panovníků, světce, heraldická zvířata, architekturu hradů a kostelů nebo symbolické scény. Řezenské brakteáty s motivem klíčů svatého Petra, brunšvické se lvem nebo durynské s jezdcem dokumentují regionální rozmanitost.
Ekonomický systém brakteátů byl založen na pravidelném přeražování, tzv. renovatio monetae. Jednou či dvakrát ročně museli držitelé vyměnit staré brakteáty za nové s určitou srážkou, což představovalo formu zdanění. Tento systém paradoxně podporoval ekonomiku, protože motivoval k rychlému utracení peněz místo jejich hromadění. Období brakteátové měny často koreluje s hospodářským rozkvětem měst.
České a moravské brakteáty 13. století představují specifickou skupinu s motivy českého lva, moravské orlice nebo postavy panovníka. Polské brakteáty Boleslava Kadeřavého a jeho nástupců kombinovaly byzantské vlivy s místní tradicí. Skandinávské brakteáty raného středověku představují odlišný typ – zlaté amulety s runami a germánskou mytologií.
Úpadek brakteátů nastal ve 14. století s návratem k oboustranným grošům. Křehkost a náchylnost k poškození, stejně jako nepraktičnost pro dálkový obchod, vedly k jejich postupnému opuštění. Poslední brakteáty se razily v některých oblastech až do 16. století jako ceremoniální nebo poutní mince.
Pro současné numismatiky představují brakteáty vrchol středověkého uměleckého řemesla s jedinečnou estetikou. Sběratelská hodnota spočívá v jejich uměleckém zpracování, historickém významu a dokumentaci regionálních tradic středověké Evropy, kdy každé biskupství, klášter či město mohlo razit vlastní originální motivy.
