Brakteáty
Brakteáty byly jednostranné mince ražené z tenkého stříbrného plechu především ve 12.-14. století ve střední Evropě. Název pochází z latinského bractea označující tenký plech. Pro sběratele představují brakteáty unikátní numismatický fenomén s mimořádnou uměleckou hodnotou reliéfního zpracování a fascinující rozmanitostí motivů.
Řazení produktů
Výpis produktů
Pamětní stříbrná mince 10 Kčs z roku 1949 byla vydána k 70. výročí narození Josifa Vissarionoviče Stalina, tehdejšího vůdce Sovětského svazu. Tato emise patří mezi nejznámější...
Pamětní stříbrná mince 50 Kčs z roku 1949 byla vydána k 70. výročí narození Josifa Vissarionoviče Stalina, tehdejšího vůdce Sovětského svazu. Tato emise patří mezi nejznámější...
Československá stříbrná pamětní mince z roku 1970 připomíná 50 let Slovenského národního divadla. Spojuje státní znak s výrazně stylizovanou tváří múzy a připomíná význam...
Československá stříbrná pamětní mince 25 Kčs z roku 1970 připomíná 25. výročí osvobození Československa. Spojuje státní znak s výraznou kompozicí lipových ratolestí a...
Stříbrná československá pamětní mince z roku 1967 připomíná 500. výročí založení Academie Istropolitany. Propojuje motiv historické budovy a její pečeti se státním znakem...
Československá stříbrná pamětní mince 50 Kčs z roku 1978 připomíná 650 let mincovnictví v Kremnici. Spojuje státní znak s kompozicí historických ražeb a připomíná mimořádně...
Stříbrná pamětní mince z roku 1990 připomíná první výročí svatořečení Anežky České. Emise odráží duchovní i společenský význam této události, která se stala symbolem proměn...
Československá pamětní stříbrná mince 50 Kčs z roku 1988 připomíná 300. výročí narození Juraje Jánošíka. Výrazný figurální motiv lidového hrdiny doplňuje státní znak...
Československá stříbrná pamětní mince 100 Kčs z roku 1985 připomíná 150. výročí úmrtí Petra Brandla. Portrétní kompozici doplňují letopočty 1668–1735, zatímco druhá strana nese...
Stříbrná pamětní mince z roku 1987 připomíná 225. výročí založení slavné Báňské akademie v Banské Štiavnici. Emise zdůrazňuje význam této instituce pro rozvoj hornictví,...
Stříbrná pamětní mince k 100. výročí narození Martina Benky oslavuje jednoho z nejvýznamnějších slovenských malířů a zakladatele moderní slovenské výtvarné kultury. K...
Stříbrná pamětní mince z roku 1966 připomíná 1100. výročí Velké Moravy, prvního významného státního útvaru Slovanů na našem území. Emise zdůrazňuje historické kořeny české a...
Brakteáty představují jedinečný fenomén středověkého mincovnictví, kdy se z tenkého stříbrného plechu o tloušťce 0,1-0,3 mm razily jednostranné mince s hlubokým reliéfem. Technika ražby spočívala v položení plechu na prohloubené razidlo a úderu kladivem, čímž vznikl vypouklý obraz viditelný z obou stran. Období brakteátů od 12. do 14. století představuje vrchol středověkého mincovního umění ve střední Evropě.
Centrum brakteátové ražby leželo v německých zemích, zejména v Sasku, Durynsku, Braniborsku a Švábsku. Míšeňské brakteáty markrabat z rodu Wettinů patří k umělecky nejdokonalejším s detailními portréty panovníků, architektonickými motivy a heraldickými zvířaty. Magdeburské arcibiskupské brakteáty zobrazovaly svatého Mauricia, patrona arcidiecéze, často v kombinaci s postavou arcibiskupa.
Velikost brakteátů se pohybovala od 20 do 45 milimetrů v průměru, což umožňovalo vytvoření detailních kompozic. Ikonografie brakteátů zahrnovala portréty panovníků, světce, heraldická zvířata, architekturu hradů a kostelů nebo symbolické scény. Řezenské brakteáty s motivem klíčů svatého Petra, brunšvické se lvem nebo durynské s jezdcem dokumentují regionální rozmanitost.
Ekonomický systém brakteátů byl založen na pravidelném přeražování, tzv. renovatio monetae. Jednou či dvakrát ročně museli držitelé vyměnit staré brakteáty za nové s určitou srážkou, což představovalo formu zdanění. Tento systém paradoxně podporoval ekonomiku, protože motivoval k rychlému utracení peněz místo jejich hromadění. Období brakteátové měny často koreluje s hospodářským rozkvětem měst.
České a moravské brakteáty 13. století představují specifickou skupinu s motivy českého lva, moravské orlice nebo postavy panovníka. Polské brakteáty Boleslava Kadeřavého a jeho nástupců kombinovaly byzantské vlivy s místní tradicí. Skandinávské brakteáty raného středověku představují odlišný typ – zlaté amulety s runami a germánskou mytologií.
Úpadek brakteátů nastal ve 14. století s návratem k oboustranným grošům. Křehkost a náchylnost k poškození, stejně jako nepraktičnost pro dálkový obchod, vedly k jejich postupnému opuštění. Poslední brakteáty se razily v některých oblastech až do 16. století jako ceremoniální nebo poutní mince.
Pro současné numismatiky představují brakteáty vrchol středověkého uměleckého řemesla s jedinečnou estetikou. Jejich význam spočívá v jejich uměleckém zpracování, historickém významu a dokumentaci regionálních tradic středověké Evropy, kdy každé biskupství, klášter či město mohlo razit vlastní originální motivy.
