Brakteáty
Brakteátybyly jednostranné stříbrné mince z velmi tenkého plechu. V německých zemích převládly od 30. let 12. století do 14. století, v Čechách je podle míšeňského vzoru zavedl na počátku 13. století Přemysl Otakar I. a hlavním platidlem zůstaly až do roku 1300, kdy je nahradil pražský groš.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Josefa II. vznikl roku 1776 v tyrolské mincovně Hall, v době jeho spoluvlády s Marií Terezií. Reprezentuje velký stříbrný nominál habsburské monarchie i období,...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1764 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrný 17krejcar Marie Terezie byl vyražen roku 1762 v kremnické mincovně za její vlády v Uhrách. Nominál náleží k typu raženému v letech 1751–1765 a připomíná peněžní oběh...
Stříbrný půltolar Marie Terezie z roku 1768, ražený v mincovně Hall, patří k vyhledávaným oběhovým mincím habsburské monarchie. Spojuje vysokou úroveň mincovního zpracování s...
Stříbrný konvenční tolar Marie Terezie z roku 1765 pochází z markrabství Burgau. Ražba spadá do období její vlády v letech 1740–1780 a představuje habsburskou měnu zavedenou v...
Tolar Marie Terezie pochází z pozdní fáze její vlády a náleží k ražbám Markrabství Burgau v rámci rakouských zemí. Konvenční tolar představoval významný stříbrný nominál...
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1763 pochází z tyrolské mincovny Hall a náleží k oběžným ražbám rakouských zemí. Vznikl v době, kdy panovnice upevňovala správu habsburské...
Vzácný tolar Leopolda V. z roku 1621 ražený v Hallu. Výrazný portrét arcivévody, bohatý heraldický revers a výborná zachovalost dělají z této mince atraktivní sběratelský kus....
Stříbrný tolar vznikl roku 1848 za vlády velkovévody Fridricha Františka II., kdy revoluční vlna zasáhla také Meklenbursko-Zvěřínsko. Nominál náleží k měnové soustavě německého...
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1867 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Brakteát (z latinského bractea, tenký plech) je mince ražená jen z jedné strany na tak tenkém střížku, že se obraz protlačil a rub zůstal vydutý. Název je novodobý; v době ražby se těmto mincím říkalo prostě denáry. Od nich je třeba odlišit zlaté brakteáty doby stěhování národů, které se nosily jako šperk či amulet.
Stříbrné brakteáty se začaly razit kolem roku 1130 v Sasku a Durynsku a převládly ve většině německých zemí s výjimkou Porýní a Vestfálska. Měřily 22 až 45 mm, takže nabízely místo pro bohaté obrazy. Mince se pravidelně, jednou až dvakrát ročně, stahovaly a měnily za nové se srážkou, například tři nové za čtyři staré.
Do Čech zavedl brakteáty Přemysl Otakar I. na počátku 13. století podle míšeňského vzoru, protože domácí denáry konce 12. století byly silně znehodnocené. Přesné datování se v literatuře liší od doby kolem 1210 po rok 1222. Tenký plech dovoloval razit několik kusů jedním úderem; křehké mince se v obchodě často lámaly, a proto se skládaly na sebe a ohýbaly po okrajích do takzvaných svitků. Velké brakteáty měřily 40–42 mm a vážily 0,7–0,9 g, střední kolem 28 mm, malé 20–25 mm; stříbro mělo ryzost málokdy pod 900/1000.
České brakteáty jsou až na výjimky němé, bez jména panovníka i mincovny. Na velkých převažuje sedící panovník, od míšeňských jej odlišuje královská koruna; střední nesou i ptáky, městské věže, brány a hradby. Na brakteátu Přemysla Otakara II. se poprvé objevuje český dvouocasý korunovaný lev. Ražbu ukončila roku 1300 mincovní reforma Václava II., která zavedla pražský groš.





