Bronzové mince
Bronzové mince představují nejrozšířenější typ oběživa od antiky po současnost, vyráběné ze slitiny mědi s cínem, často s příměsí zinku nebo jiných kovů. Od římských sestercií přes byzantské follisy až po moderní centy dokumentují každodenní ekonomický život napříč civilizacemi. Pro sběratele nabízejí bronzové mince cenově dostupný vstup do numismatiky s obrovskou typovou rozmanitostí.
Výpis produktů
Bronzový nummus císaře Galeria Maximiana z let 310–311 ražený v Siscii. Mince nese vyobrazení božstva Genia, symbolizujícího ochranného ducha císaře a kontinuitu s...
Bronzový follis Licinia I., ražený kolem let 308–313 v Trevíru, patří mezi ikonické mince raného 4. století. Typ „GENIO POP ROM“ zdůrazňuje tradiční římskou náboženskou...
Bronzový follis Konstantina II., ražený kolem let 321–322 n. l. v Londiniu, představuje vzácný doklad mincovní tvorby z britských provincií. Mince s chrámovým motivem a nápisem...
Bronzový follis Konstantina II., ražený kolem let 330–335 n. l. v Siscii, představuje klasickou ukázku pozdně římského mincovnictví. Mince s motivem „GLORIA EXERCITVS“...
Posmrtný antoninianus vydaný na počest císaře Claudia II. Gothica, oblíbeného vojevůdce a vítěze nad Góty, jehož kult byl po smrti dále šířen císařem Aurelianem.
Vzácnější ročník 20 halierov ze Slovenského štátu s motivem nitranského hradu a štátním znakem – historická památka na kontroverzní období válečných dějin.
Bronzový follis císaře Konstantina Velikého ražený v Ticinu, s motivem VOT XX ve vavřínovém věnci. Symbol císařovy moci a přání k dalšímu dlouhému vládnutí, skvěle zachovaný kus...
Vzácný bronzový tetrassarion císaře Gety z města Nicopolis ad Istrum, s krásně vyobrazeným Apollónem při obřadu. Skvělá ukázka provincionální mincovní tvorby a římské mytologie.
Bronzový follis císaře Maxentia z roku 307, zobrazující symbolickou obnovu Říma a triumfální spojení císařské moci s městem. Atraktivní historická mince pro každého, kdo...
Římský bronzový sestercius císaře Gordiana III., ražený v letech 238–244 n. l., je krásným dokladem římského mincovního umění a dynastické propagandy, ceněný sběrateli pro svůj...
Římský bronzový sestercius císaře Antonína Pia ražený v roce 147 n. l. je výjimečným dokladem stabilní a prosperující vlády tohoto panovníka, který je ceněn sběrateli pro svůj...
Římský bronzový sestercius císařovny Faustiny z 2. století n. l., ražený posmrtně na její počest, je výjimečnou památkou na významnou postavu císařského dvora a láká sběratele...
Bronzové historické mince tvořily základ drobného oběživa většiny civilizací díky optimální kombinaci dostupnosti, trvanlivosti a snadného zpracování bronzu. Slitina mědi s cínem, objevená v době bronzové, poskytovala ideální materiál pro každodenní platidlo – tvrdší než čistá měď, odolnější proti opotřebení a s charakteristickou zlatohnědou barvou. Historie bronzových mincí je historií běžného člověka, pro kterého bronz představoval základní prostředek směny po více než dva tisíce let.
Antické bronzové mince dosáhly monumentálních rozměrů. Římské sestercie vážící přes 25 gramů s průměrem 35 milimetrů poskytovaly prostor pro detailní ikonografii – portréty císařů, architektonické památky nebo vojenské scény. Řecké bronzy městských států zobrazovaly místní božstva a symboly. Ptolemaiovské bronzy s portréty faraónů dosahovaly průměru až 45 milimetrů.
Čínské bronzové mince představují nejdelší kontinuální tradici. Kruhové mince se čtvercovým otvorem ražené od dynastie Qin po dynastii Qing cirkulovaly přes dva tisíce let. Nápisy v kaligrafických stylech dokumentují vývoj čínského písma. Japonské, korejské a vietnamské varianty šířily čínský model po východní Asii. Amulety a chrámové mince rozšiřovaly funkci bronzu za hranice ekonomiky.
Byzantské bronzové mince transformovaly antickou tradici. Follisy s velkým M označujícím hodnotu 40 nummií, později s portréty císařů a křesťanskými symboly dokumentují christianizaci impéria. Arabské fulúsy představují islámskou adaptaci byzantského systému. Středověké evropské bronzy téměř vymizely, nahrazené stříbrnými a billonový mincemi.
Renesance obnovila bronzové ražby. Papežské baiocchi, benátské bagattini nebo neapolské tornesi představovaly drobné oběživo italských států. Španělské maravedí, portugalské ceitily nebo francouzské liards dokumentují rozšíření bronzu v raném novověku. Švédské plátové peníze z mědi představují extrém – až 20kilogramové desky jako platidlo.
Průmyslová revoluce transformovala bronzové mincovnictví. Britské penny s Britannií, francouzské centimes s Marianne nebo americké centy s Lincolnem se razily v milionových nákladech. Parní lisy umožnily precizní ražbu za zlomek dřívějších nákladů. Různé bronzové slitiny – gunmetal, tombak nebo aluminiová bronz – optimalizovaly vlastnosti pro specifické použití.
Technické aspekty bronzu ovlivňují numismatickou hodnotu. Patina vytvářející se oxidací může nabývat odstínů od světle zelené po tmavě hnědou, výjimečně červenou nebo modrou. Kvalitní patina zvyšuje hodnotu, agresivní čištění ji ničí. Bronzová nemoc způsobená chloridy může minci zcela zničit bez správné konzervace.
Moderní bronzové mince často nahrazují tradiční slitiny levnějšími alternativami. Ocelové mince s měděným povrstvením, hliníkové bronzy nebo nordické zlato představují ekonomičtější varianty. Ekologické aspekty těžby mědi vedou k experimentům s alternativními materiály.
Pro současné sběratele představují bronzové mince ideální vstup do numismatiky. Historická hodnota spočívá v dokumentaci každodenního života napříč epochami – bronzový as jako vstupné do římských lázní, byzantský follis jako cena chleba, viktoriánský penny jako denní mzda nebo lincolnův cent jako symbol americké jednoty.
