Bronzové sestercie Pia Antonia
Bronzové sestercie Antonina Pia patří k typickým velkým mincím vrcholného období římského císařství. Spojují praktickou peněžní funkci s bohatou obrazovou výzdobou, která dnes pomáhá přibližovat podobu císařské reprezentace i každodenního oběhu mincí.
Řazení produktů
Výpis produktů
Římský bronzový sestercius císaře Antonína Pia ražený v roce 147 n. l. je výjimečným dokladem stabilní a prosperující vlády tohoto panovníka, který je ceněn sběrateli pro svůj...
Ovládací prvky výpisu
Antoninus Pius byl římský císař 2. století, jehož vláda bývá v pramenech i moderním hodnocení spojována se stabilitou a kontinuitou. Jeho mince proto představují důležitý doklad fungování římské státní moci, oficiální ikonografie i způsobu, jakým se císařský obraz šířil napříč říší.
Sestercius označuje velkou bronzovou minci, která se v době raného a vrcholného císařství používala v širokém peněžním oběhu. Právě větší plocha těchto ražeb umožňovala výraznější portréty a podrobnější reverzní motivy, díky nimž jsou sestercie historicky cenným pramenem k poznání římské propagandy, náboženských motivů i veřejných ctností připisovaných panovníkovi.
U mincí Antonina Pia se často setkáváme s vyobrazením císaře v poměrně klidném, důstojném stylu, který odpovídá obrazu jeho vlády v oficiální prezentaci. Rubní motivy mohou připomínat personifikace, božstva nebo obecná poselství o řádu, zbožnosti a prosperitě, aniž by bylo nutné každý typ spojovat s jedinou konkrétní událostí.
Bronzové sestercie se dochovaly v různém stavu, protože šlo o mince určené k běžnému používání. Na jejich povrchu se proto vedle opotřebení často objevuje i patina, která je přirozeným výsledkem dlouhého uložení a bývá důležitou součástí jejich dnešní podoby. Při posuzování bývá podstatná čitelnost portrétu, opisu a reverzního motivu i celková zachovalost povrchu.
