Centesimi
Centesimi představovali setinnou část italské liry a dalších měn od sjednocení Itálie až po zavedení eura, název pochází z latinského centesimus znamenající setina. Od měděných centesimů Viktora Emanuela II. přes fašistické ražby až po hliníkové mince republiky dokumentují italské dějiny. Pro sběratele nabízejí centesimi dostupný průřez italskou numismatikou od risorgimenta po evropskou integraci.
Měděná mince z roku 1852 o nominální hodnotě 5 centesimi pochází z Lombardsko-benátského království, části Habsburské monarchie, a nese znak Rakouského císařství.
Centesimi sloužili jako drobná měnová jednotka italských států a později sjednocené Itálie, představující setinu základní jednotky – liry, franku nebo scuda podle regionu. Název pochází z latinského centesimus (setý), následujíc decimální tradici zavedenou Francouzskou revolucí. Historie centesimů dokumentuje ekonomický a politický vývoj Apeninského poloostrova od roztříštěnosti přes sjednocení až po evropskou integraci.
Předsjednocené italské státy razily vlastní centesimy. Sardinské centesimi Viktora Emanuela II. z 50. let 19. století připravily půdu pro jednotnou měnu. Papežské centesimi s tiárou a klíči, toskánské s lotrinským erbem nebo lombardsko-benátské s rakouským orlem dokumentují politickou mozaiku Itálie. Různé systémy komplikovaly obchod až do sjednocení.
Království Itálie standardizovalo centesimy roku 1861. Měděné 1, 2, 5 a 10 centesimů s portrétem Viktora Emanuela II. a savojským erbem cirkulovaly po celé zemi. Nápis VITTORIO EMANUELE II RE D'ITALIA symbolizoval národní jednotu. Kvalita ražeb z turínské, milánské a neapolské mincovny odpovídala standardům Latinské měnové unie.
Umberto I. a Viktor Emanuel III. pokračovali v tradici. Mikulášové centesimy s včelou nebo obilným klasem představovaly secesní design. První světová válka přinesla zinkové a železné náhražky. Vittorio Veneto commemoratives oslavovaly vítězství. Inflace dvacátých let znehodnotila drobné nominály.
Fašistická éra transformovala ikonografii. Mussoliniho centesimy zobrazovaly liktorské svazky, orlici nebo alegorii plodnosti Italia. Imperiální motivy oslavovaly dobytí Etiopie. Albánské a okupační centesimy dokumentují expanzivní politiku. Autarkní ekonomika vedla k experimentům s náhradními materiály.
Italská republika přinesla nové motivy. Republikánské centesimy s Minerviným hlavou, obilným klasem nebo včelou symbolizovaly obnovu. Hliníkové ražby 50. let představovaly ekonomické řešení. Serie s motivy Balanční váhy, Cornucopia nebo Italia turrita dokumentovala demokratické hodnoty.
Inflace postupně znehodnocovala centesimy. Denominace 60. a 70. let učinily z nejmenších nominálů bezcenné mince. Stovky a tisíce lir nahradily centesimy v běžném oběhu. Poslední 10 a 20 centesimů se razily do roku 1999. Sběratelé shromažďovali kompletní ročníky jako investici.
Vatikánské a sanmarinské centesimy představují zvláštní kategorii. Papežské centesimy s portréty pontifiků od Pia IX. po Jana Pavla II. jsou vzácnější než italské. San Marino razilo vlastní varianty s třemi věžemi. Tyto mikrostate emise dosahují prémiových cen.
Pro současné sběratele představují centesimy dostupnou specializaci. Numismatická hodnota spočívá v dokumentaci italských dějin od risorgimenta přes fašismus k republice, přičemž každá epocha vtiskla svou ideologii do nejdrobnějších mincí, které denně používaly miliony Italů až do nahrazení eurocenty roku 2002.
