Centesimi
Centesimi jsou italské označení pro setinové díly měny, původně jako 1/100 italské liry. Název vychází z latinského centesimus („stý“) a v Itálii se stal základem drobného oběhu v 19.–20. století. Dnes se „centesimo“ běžně používá i pro eurocent.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Pamětní stříbrná mince vydaná k výročí založení Univerzity Karlovy patří k nejvýznamnějším československým emisím poválečného období. Spojuje historickou tradici nejstarší...
Stříbrná mince 1/3 tolaru z roku 1768 představuje kvalitní ukázku německého mincovnictví 18. století a období stabilizace měnového systému v rámci Svaté říše římské.
Bronzová mince 12 denierů z roku 1791, ražená v Metách, představuje drobné oběživo konstituční monarchie a zároveň autentický doklad počátků francouzské revoluce.
Měděná mince 2 sols z roku 1792 zachycuje poslední fázi vlády Ludvíka XVI. v období francouzské revoluce, kdy se monarchie měnila v konstituční a starý řád postupně zanikal.
Drobné stříbrné platidlo svobodného říšského města Colmar z doby vlády Rudolfa II. představuje typickou ukázku městského mincovnictví Svaté říše římské a každodenního oběhu...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrná mince salcburského arcibiskupství z konce 17. století představuje spojení duchovní a světské moci v osobě knížete-arcibiskupa. Emise z doby Johanna Ernsta von Thun...
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1871 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1870 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrná půltolarová mince salcburského arcibiskupství z roku 1687 vznikla v období vlády Johanna Ernsta z Thunu. Představuje výrazný doklad moci církevního knížectví i jeho...
Reprezentativní stříbrný tolar ze Svobodného města Frankfurt z roku 1860 s bohatou symbolikou a historickým významem v období německé konfederace.
Centesimi (jednotné číslo centesimo) vyjadřují desetinné dělení peněz na setiny a už svým názvem odkazují k latinskému centesimus, tedy „stý“. V italském prostředí se tento pojem prosadil jako srozumitelný způsob, jak vyjadřovat nejmenší hodnoty v každodenním placení. Nejde o jednu konkrétní minci, ale o název zlomkové jednotky, která se mohla objevovat v různých nominálech.
Zásadní vazbu mají centesimi na italskou liru, jež byla tradičně dělená na 100 centesimi. Toto dělení odpovídalo modernímu účetnímu myšlení, které upřednostňovalo jednoduché převody a přehledné stanovování cen. V 19. století, kdy se v Itálii formoval jednotný státní rámec, se tak centesimi staly přirozenou součástí peněžního jazyka i praxe obchodu.
Ve 20. století se pojem udržel jako běžné označení drobných částek, i když se reálný význam nejnižších hodnot mohl měnit podle hospodářských poměrů. Přesto zůstával důležitý pro přesné účtování, výplaty, daně i každodenní nákupy, kde drobné jednotky vytvářejí „jemné“ cenové odstíny. Centesimi tím odrážejí roli drobných peněz jako nezbytné součásti fungující ekonomiky.
Po zavedení eura se v italštině dál běžně říká centesimo také eurocentu, což ukazuje kontinuitu pojmu napříč měnovými změnami. Název se tak stal jazykovým mostem mezi historickou lirou a současným evropským měnovým systémem. Centesimi proto představují především dějiny desetinného dělení a jeho praktického přínosu pro každodenní platební styk.
