Centesimi
Centesimi jsou italské označení pro setinové díly měny, původně jako 1/100 italské liry. Název vychází z latinského centesimus („stý“) a v Itálii se stal základem drobného oběhu v 19.–20. století. Dnes se „centesimo“ běžně používá i pro eurocent.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový follis anonymní emise třídy C z 11. století představuje typickou byzantskou ražbu s náboženským motivem Krista. Mince dokládá proměnu císařské ideologie, kdy se do...
Bronzový sestertius císařovny Faustiny mladší z období vrcholné moci antoninovské dynastie. Reprezentativní velký nominál spojený s dvorem Marka Aurelia dokládá význam císařovny...
Bronzový nummus císaře Konstantina I. z období zásadních proměn římské říše. Mince odráží dobu upevnění císařské moci i počátků křesťanské éry. Atraktivní exemplář v nadprůměrné...
Bronzové As císaře Galby z dramatického období let 68–69 n. l., známého jako rok čtyř císařů. Emise z římské mincovny připomíná vojenskou moc a legitimitu nového vládce....
Bronzový nummus Konstantina II. z let 337–340 pochází ze soluňské mincovny a nese votivní motiv VOT X. Atraktivní portrét císařova syna v roli caesara a zachovalý věnec na...
Stříbrný tříkrejcar Leopolda I. z roku 1670, ražený ve Vratislavi, představuje typickou minci habsburské monarchie v době po třicetileté válce. Atraktivní portrét panovníka a...
Stříbrný pražský groš Václava II. patří k nejvýznamnějším mincím českého středověku. Vznikl v období hospodářského vzestupu po objevu kutnohorského stříbra a stal se pevnou...
Stříbrný 20 krejcar z období vlády Ferdinanda V. představuje významný nominál uherské části habsburské monarchie. Mince ražená v letech 1837–1848 je cenným dokladem...
Měděný 1 krejcar z roku 1760 byl ražen za vlády Marie Terezie ve vídeňské mincovně. Drobný oběžný nominál představuje typickou ukázku tereziánské měnové reformy a každodenního...
Měděný 1 krejcar z roku 1761 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Měděný 1 krejcar z roku 1763 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Měděný 1 krejcar z roku 1762 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Centesimi (jednotné číslo centesimo) vyjadřují desetinné dělení peněz na setiny a už svým názvem odkazují k latinskému centesimus, tedy „stý“. V italském prostředí se tento pojem prosadil jako srozumitelný způsob, jak vyjadřovat nejmenší hodnoty v každodenním placení. Nejde o jednu konkrétní minci, ale o název zlomkové jednotky, která se mohla objevovat v různých nominálech.
Zásadní vazbu mají centesimi na italskou liru, jež byla tradičně dělená na 100 centesimi. Toto dělení odpovídalo modernímu účetnímu myšlení, které upřednostňovalo jednoduché převody a přehledné stanovování cen. V 19. století, kdy se v Itálii formoval jednotný státní rámec, se tak centesimi staly přirozenou součástí peněžního jazyka i praxe obchodu.
Ve 20. století se pojem udržel jako běžné označení drobných částek, i když se reálný význam nejnižších hodnot mohl měnit podle hospodářských poměrů. Přesto zůstával důležitý pro přesné účtování, výplaty, daně i každodenní nákupy, kde drobné jednotky vytvářejí „jemné“ cenové odstíny. Centesimi tím odrážejí roli drobných peněz jako nezbytné součásti fungující ekonomiky.
Po zavedení eura se v italštině dál běžně říká centesimo také eurocentu, což ukazuje kontinuitu pojmu napříč měnovými změnami. Název se tak stal jazykovým mostem mezi historickou lirou a současným evropským měnovým systémem. Centesimi proto představují především dějiny desetinného dělení a jeho praktického přínosu pro každodenní platební styk.
