Centesimi Františka Josefa I.
Centesimi Františka Josefa I. představují drobné mince ražené pro italské državy Rakouského císařství během prvních let vlády tohoto panovníka. Tyto měděné a bronzové ražby sloužily peněžnímu oběhu v Lombardsko-benátském království až do jeho ztráty ve prospěch sjednocující se Itálie. Centesimi dokumentují závěrečnou kapitolu habsburské přítomnosti na Apeninském poloostrově.
Řazení produktů
Výpis produktů
Rakouský měděný krejcar z roku 1851, ražený ve Vídni za vlády mladého císaře Františka Josefa I., představuje typickou drobnou minci habsburské měnové reformy.
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1861 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Rakouský stříbrný zlatník z roku 1879 s portrétem císaře Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem. Měna habsburské monarchie před zavedením koruny, vyhledávaná sběrateli...
Rakouský spolkový tolar z roku 1858 ražený ve Vídni s portrétem mladého Františka Josefa I. je pokračováním reformované měny podle jednotného stříbrného standardu Německého...
Rakouský stříbrný zlatník z roku 1887 s portrétem císaře Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem. Měna habsburské monarchie před zavedením koruny, vyhledávaná sběrateli...
Stříbrný 1 zlatník z roku 1884 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1890 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1908 s portrétem Františka Josefa I. a motivem svatoštěpánské koruny nesené anděly. Klenot habsburské mincovní tradice a oblíbený sběratelský kus.
Měděný 5/10 krejcar z roku 1858 patří k prvním drobným oběžným ražbám po zavedení desetinné měny v Rakouském císařství. Mince z kremnické mincovny dokládá praktickou stránku...
Centesimi Františka Josefa I. patří k numismatickým památkám rakouské správy v severní Itálii během dramatických let 1848–1866. František Josef I. nastoupil na trůn v revolučním roce 1848 jako osmnáctiletý mladík a jeho první vládní léta byla poznamenána bojem o zachování italských držav monarchie. Centesimi s jeho portrétem dokumentují toto neklidné období habsburských dějin.
Po potlačení revoluce v Lombardii a Benátsku pokračovala ražba centesimů pro Lombardsko-benátské království podle zavedeného systému. Mince nesly mladistvý portrét Františka Josefa I. na averzu a nominální hodnotu s habsburskou heraldikou na reverzu. Ražba probíhala v milánské a benátské mincovně, jejichž značky M a V umožňují identifikaci původu jednotlivých kusů.
Válka s Piemontem a Francií roku 1859 přinesla ztrátu Lombardie, čímž skončila ražba centesimů v Miláně. Benátsko zůstalo pod rakouskou správou ještě sedm let a benátská mincovna pokračovala v produkci centesimů až do roku 1866. Prohra v prusko-rakouské válce donutila Františka Josefa I. postoupit Benátsko sjednocenému Italskému království a habsburské centesimi se staly minulostí.
Nominální škála centesimů Františka Josefa I. zahrnovala hodnoty od jednoho centesima po patnáct centesimů v mědi, vyšší nominály se razily ze stříbra jako soldi. Váha a rozměry mincí odpovídaly standardům zavedeným za předchozích panovníků, design však reflektoval změnu na trůně novým portrétem mladého císaře.
Pro sběratele představují centesimi Františka Josefa I. specifickou oblast jeho rozsáhlého mincovnictví. Na rozdíl od rakouských krejcarů a korun dokumentují tyto italské ražby regionální charakter habsburské monarchie a její boj o udržení pozic na Apeninském poloostrově. Zvláště ceněny jsou ražby z revolučního období, mince z posledních let benátské ražby a exempláře v nadprůměrném stavu zachovalosti.




