České brakteáty
České brakteáty představují jedinečné tenké jednostranné mince ze 13. století. Tyto inovativní mince s vytlačovanými motivy dokumentují vrchol středověkého mincovního umění a českou adaptaci středoevropských mincovních trendů.
Výjimečný tolar Rudolfa II. z roku 1607, ražený v Hallu, známý jako „alchymistický tolar“, odkazuje na mystickou a vědeckou atmosféru rudolfínské Prahy.
Stříbrný tolar Rudolfa II. z roku 1602 ražený v Kremnici představuje mistrovský kus renesanční mincovní tvorby s portrétem císaře a říšským orlem.
Stříbrná pamětní mince Nizozemska připomíná historické rozšíření Evropské unie v roce 2004 a nese moderní portrét královny Beatrix. v
Stříbrná pamětní mince vydaná k 100. výročí úmrtí Karla Marxe připomíná klíčovou postavu marxismu a ideologického základu socialistických států.
Stříbrná pamětní mince vydaná v roce 1979 k 30. výročí IX. sjezdu Komunistické strany Československa.
Stříbrná pamětní mince vydaná k 100. výročí narození Viktora Kaplana, vynálezce Kaplanovy vodní turbíny, přináší hold významné osobnosti techniky a průmyslu.
Stříbrná koruna z roku 1901 s portrétem císaře Františka Josefa I. je klasickou ukázkou rakousko-uherského mincovnictví a dobového řemeslného zpracování.
Stříbrná koruna z roku 1899 s portrétem císaře Františka Josefa I. je klasickou ukázkou rakousko-uherského mincovnictví a dobového řemeslného zpracování.
Měděný krejcar z roku 1762 s portrétem císaře Františka I. Lotrinského představuje dobovou oběžnou minci z období habsburské monarchie během sedmileté války.
Stříbrná koruna z roku 1901 s portrétem císaře Františka Josefa I. je klasickou ukázkou rakousko-uherského mincovnictví a dobového řemeslného zpracování.
Typická oběžná mince konce 50. let s ikonickým motivem ženy sázející lípu představuje symbol obnovy a budování v duchu socialistické ideologie.
Typická oběžná mince konce 50. let s ikonickým motivem ženy sázející lípu představuje symbol obnovy a budování v duchu socialistické ideologie.
České brakteáty představují jeden z nejfascinujících a nejtechnicky pokročilých fenomenů středověkého českého mincovnictví. Tyto tenké jednostranné mince ze 13. století, ražené speciální technikou vytlačování do měkkého podkladu, dokumentují období intenzivní inovace a experimentování v českém mincovním umění a představují unikátní adaptaci středoevropských mincovních trendů.
Brakteátová technika vznikla v německých zemích a rychle se rozšířila do střední Evropy jako odpověď na nedostatek stříbra a potřebu šetřit kovem při zachování velikosti mince. V českých zemích dosáhla tato technika mimořádné umělecké úrovně, když čeští rytci dokázali na tenkém stříbrném plátku vytvořit detailní reliéfní kompozice, které často převyšovaly kvalitou standardní oboustranné mince své doby.
České brakteáty se vyznačují bohatou ikonografickou rozmanitostí – od tradičních heraldických motivů s českými lvy přes architektonické prvky až po komplexní figurální scény s portréty panovníků nebo náboženskými motivy. Jejich vytlačovaná technika umožnila plastické zpracování, které dodávalo motivům životnost a expresivitu nedosažitelnou běžnou ražbou. Často obsahovaly i nápisy v gotické minuskule, které přinášejí cenné informace o jejich vzniku a určení.
Brakteátové období v českých zemích trvalo relativně krátce a bylo ukončeno zavedením oboustranných grošů Václava II. Pro sběratele představují české brakteáty extrémně vzácné a ceněné objekty, které spojují technickou inovaci s uměleckou dokonalostí. Jejich křehkost a věk činí z každého dochovaného exempláře unikátní historický dokument, který svědčí o kreativitě a technické zdatnosti českých mincovníků 13. století.
