České dukáty
Dukáty reprezentují významné zlaté mince s evropským dědictvím sahajícím do 13. století. Dukáty z českých zemí habsburských vladařů i současné investiční emise ztělesňují stabilitu a kvalitu. Jejich jednotný obsah zlata z nich vytváří preferovanou investici i numismatický poklad.

Měděný Rechenpfennig z doby císaře Rudolfa II. (1576–1612), ražený pravděpodobně v Norimberku. Žeton užívaný k počítání i obchodu, dnes vzácná historická památka.

Stříbrný 6krejcar z roku 1720 ražený v tyrolské mincovně Hall za vlády císaře Karla VI. – ukázka mincovního umění vrcholného baroka.

Stříbrný 20krejcar Ferdinanda V. z revolučního roku 1848 – svědek dramatických událostí habsburské monarchie a symbol odcházejícího absolutismu.

Stříbrná pamětní mince 200 Kč z roku 2004 připomíná historický okamžik – vstup České republiky do Evropské unie dne 1. května 2004.

Měděná mince z roku 1852 o nominální hodnotě 5 centesimi pochází z Lombardsko-benátského království, části Habsburské monarchie, a nese znak Rakouského císařství.

Originální dárková sada oběžných mincí České republiky z roku 2021 s motivem „Vítej na světě“ je krásným dárkem k narození dítěte, spojujícím hodnotu, památku i symboliku.

Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1759 ražený v Praze za vlády Marie Terezie, představující ranou fázi tereziánských mincovních reforem.

Stříbrná pamětní mince věnovaná významné postavě slovenského národního obrození Karolu Kuzmánymu, evangelickému duchovnímu, spisovateli a pedagogu.

Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...

Stříbrný 20krejcar Marie Terezie z roku 1772 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.

Stříbrný 20krejcar Marie Terezie z roku 1769 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.

Stříbrný 20krejcar Marie Terezie z roku 1768 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Zlaté dukáty řadí se mezi nejvýznamnější zlaté mince evropského kontinentu. Jejich vznik datujeme do 13. století v benátské republice, kde byl "ducatus" etablován jako manifestace ekonomické síly a obchodní dominance Benátek. Jednotný zlatý obsah a vynikající kvalita výroby rychle transformovaly dukáty v preferovanou měnu evropského komerčního styku.
Na českém území dosáhly dukáty výjimečného postavení za vlády Habsburků, kteří je ražili jako manifestaci panovnické moci a ekonomické spolehlivosti. České dukáty zobrazují podobizny císařů od Ferdinanda I. až k Františku Josefu I. a reprezentují vrcholné období českého zlatého mincovnictví. Jejich pečlivé zpracování a standardizovaný obsah 3,49 g čistého zlata z nich vytváří dodnes žádané sběratelské exempláře.
Habsburské dukáty charakterizuje specifická ikonografie - panovnické portréty na aversu a dvorské znaky nebo duchovní motivy na reversu. Latinské texty akcentují boží legitimitu monarchické autority a spojení se Svatou říší římskou. Každý dukát tak konstituuje miniaturní umělecký výtvor i historické svědectví.
Současné dukáty, obzvláště rakouské reedice klasických typů z let 1915 nebo 1892, navazují na tuto tradici a poskytují bezpečnou investici do zlata s numismatickou hodnotou. Jejich globální akceptace a likvidita je etabluje jako oblíbené mezi českými investory.
Pro numismatiky konstituují dukáty optimální syntézu historické hodnoty, uměleckého mistrovství a investičního potenciálu. Každý dukát svědčí o evropské monetární historii a symbolizuje kontinuitu, která přečkala i zásadní politické transformace. Dukáty tak poskytují materiální vazbu na tradici, která konstituovala moderní Evropu.