České groše
České groše představují nejslavnější emisi středověké Evropy. Zavedené Václavem II. kolem roku 1300 se staly mezinárodní měnou střední Evropy a symbolem kvality českého mincovnictví na více než dvě století.

Stříbrný bílý groš Maxmiliána II. z Českých Budějovic s výrazným českým lvem a říšským orlem – klasika renesančního mincovnictví.

Stříbrný pražský groš Karla IV. je jednou z nejvýznamnějších mincí středověké Evropy – symbolem moci, stability a rozkvětu českého království.

Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...

Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...

Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
České groše představují nejslavnější a nejúspěšnější emisi v celých dějinách světového mincovnictví, která změnila charakter evropského obchodu a položila základy moderního monetárního systému střední Evropy. Tyto prestižní stříbrné mince, zavedené králem Václavem II. kolem roku 1300, se během několika desetiletí rozšířily po celé Evropě a staly se synonymem kvality a spolehlivosti v mezinárodním měřítku.
Úspěch českých grošů spočíval v jejich precizní standardizaci – stabilní hmotnosti kolem 3,7 gramu a vysoké ryzosti stříbra, která odpovídala nejlepším evropským vzorům. Charakteristická ikonografie s korunou na líci a českým korunovaným lvem na rubu se stala mezinárodně rozpoznávacím symbolem kvality. Nápisy kolem okraje, obvykle obsahující jména panovníků a poděkování Bohu, odrážely středověkou zbožnost a královskou autoritu.
Největšího rozšíření dosáhly české groše za vlády Karla IV., kdy se dostaly až do vzdálených oblastí východní Evropy, Balkánu a Byzance. Jejich kvalita byla tak uznávaná, že je napodobovaly mincovny od Polska až po Uhry, což vedlo ke vzniku celé "grošové zóny" ve střední Evropě. Praha se tak stala centrem monetární oblasti sahající od Baltu po Jadran a předznamenala pozdější evropské měnové integrace.
České groše pokračovaly v různých obměnách až do počátku 16. století, kdy byly postupně nahrazeny novými mincovními systémy. Pro sběratele představují tyto historické mince absolutní vrchol středověkého numismatického sběratelství. Jejich historický význam jako první skutečně mezinárodní měny střední Evropy, kombinovaný s krásnou ikonografií, z nich činí nejžádanější objekty českých kolekcí.