České krejcary
České krejcary tvořily páteř každodenního oběhu od 16. do 19. století. Tyto praktické drobné nominály v mědi a stříbře umožňovaly běžný obchodní styk a odrážely postupnou integraci českých zemí do habsburského monetárního systému.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tříkrejcar Leopolda I. z roku 1670, ražený ve Vratislavi, představuje typickou minci habsburské monarchie v době po třicetileté válce. Atraktivní portrét panovníka a...
Stříbrný 20 krejcar z období vlády Ferdinanda V. představuje významný nominál uherské části habsburské monarchie. Mince ražená v letech 1837–1848 je cenným dokladem...
Měděný 1 krejcar z roku 1760 byl ražen za vlády Marie Terezie ve vídeňské mincovně. Drobný oběžný nominál představuje typickou ukázku tereziánské měnové reformy a každodenního...
Měděný 1 krejcar z roku 1761 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Měděný 1 krejcar z roku 1763 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Měděný 1 krejcar z roku 1762 byl ražen pro České království za vlády Marie Terezie. Drobný oběžný nominál představuje autentický doklad peněžního oběhu v českých zemích v období...
Měděný 1 krejcar z roku 1816 byl ražen za vlády císaře Františka I. Rakouského krátce po napoleonských válkách, v době zásadních měnových a hospodářských změn habsburské...
Rakouský měděný krejcar z roku 1851, ražený ve Vídni za vlády mladého císaře Františka Josefa I., představuje typickou drobnou minci habsburské měnové reformy.
Stříbrný 20krejcar z období vlády Ferdinanda I. představuje typickou oběžnou minci předbřeznové habsburské monarchie. Pražská ražba dokládá význam českých zemí v rámci říše a...
Stříbrný 7krejcar z roku 1802 pochází z období vlády Františka II., posledního císaře Svaté říše římské. Mince představuje typickou ukázku drobné oběžné ražby přelomu 18. a 19....
Měděný 6 krejcar Františka II. z roku 1800 ražený ve Smolníku (značka „S“). Atraktivní mince s výrazným portrétem a orlem. Skvělý stav i historická hodnota.
Měděný 6 krejcar Františka II. z roku 1800 mincovna Karlovský Bělehrad (značka „E“). Atraktivní mince s výrazným portrétem a orlem. Vzácný i historická hodnota.
České krejcary představují nejpočetnější a nejdéle používanou skupinu českých mincí, která po více než tři století tvořila základ každodenního platebního styku v českých zemích. Tyto praktické drobné nominály v měděném i stříbrném provedení umožňovaly obyvatelům nakupovat na trzích, platit za řemeslné služby a účastnit se běžného ekonomického života v rámci postupně se sjednocujícího habsburského monetárního prostoru.
Krejcary se v českých zemích začaly razit v 16. století jako součást snahy Ferdinanda I. o standardizaci peněžního systému v celé monarchii. Jejich název pochází z německého "Kreuzer" (kříž), podle charakteristického motivu, který se často objevoval na těchto mincích. České krejcary se vyznačovaly přesně stanovenou hmotností a obsahem kovu, což z nich činilo spolehlivé platidlo od Čech až po Uhry.
Nejčastější byly nominály 1, 3, 6 a 20 krejcarů v různých kovových provedeních. Menší nominály obvykle obsahovaly pouze základní informace – hodnotu, panovníka a rok ražby, zatímco větší nominály nesly detailní portréty a složitější heraldické kompozice. Umělecká kvalita českých krejcarů rostla s rozvojem mincovní techniky, zejména v 18. a 19. století, kdy dosahovala evropských standardů.
Stříbrné krejcary sloužily pro středně velké transakce, zatímco měděné varianty umožňovaly nákup základních potřeb. Pro sběratele představují české krejcary ideální vstupní bránu do habsburské numismatiky. Jejich množství variant, způsobené dlouhým obdobím ražby a častými změnami panovníků, umožňuje sestavit obsáhlé specializované kolekce. Každý krejcar vypráví autentický příběh o běžném životě našich předků a způsobu, jakým zvládali každodenní ekonomické výzvy.
