České krejcary
České krejcary tvořily páteř každodenního oběhu od 16. do 19. století. Tyto praktické drobné nominály v mědi a stříbře umožňovaly běžný obchodní styk a odrážely postupnou integraci českých zemí do habsburského monetárního systému.
Měděný krejcar z roku 1762 s portrétem císaře Františka I. Lotrinského představuje dobovou oběžnou minci z období habsburské monarchie během sedmileté války.
Stříbrný XV krejcar z roku 1735 s portrétem císaře Karla VI. představuje ukázku bohatého habsburského mincovnictví raného 18. století.
Stříbrný 20krejcar Ferdinanda V. z revolučního roku 1848 – svědek dramatických událostí habsburské monarchie a symbol odcházejícího absolutismu.
Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1759 ražený v Praze za vlády Marie Terezie, představující ranou fázi tereziánských mincovních reforem.
Stříbrný 20krejcar Marie Terezie z roku 1772 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Stříbrný 20krejcar Marie Terezie z roku 1769 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Stříbrný 20krejcar Marie Terezie z roku 1768 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Netypická měděná mince o hodnotě 30 krejcarů z roku 1807 představuje zajímavý přechodový nominál z doby vlády Františka I. – císaře rakouského a posledního císaře Svaté říše...
Elegance tereziánského mincovnictví v podobě stříbrného 20 krejcaru z roku 1759, raženého ve Vídni – s portrétem císařovny a císařským orlem na piedestalu.
Elegance tereziánského mincovnictví v podobě stříbrného 20 krejcaru z roku 1764, raženého ve Vídni – s portrétem císařovny a císařským orlem na piedestalu.
Stříbrný 24 krejcar ražený ve Vídni roku 1623 za císaře Ferdinanda II., tzv. kiprový typ s dvouhlavým orlem a rytým portrétem panovníka.
Měděný 4 krejcar z roku 1861 s rakouským orlem a hodnotou ve vavřínovém věnci, ražený za vlády císaře Františka Josefa I. ve Vídni.
České krejcary představují nejpočetnější a nejdéle používanou skupinu českých mincí, která po více než tři století tvořila základ každodenního platebního styku v českých zemích. Tyto praktické drobné nominály v měděném i stříbrném provedení umožňovaly obyvatelům nakupovat na trzích, platit za řemeslné služby a účastnit se běžného ekonomického života v rámci postupně se sjednocujícího habsburského monetárního prostoru.
Krejcary se v českých zemích začaly razit v 16. století jako součást snahy Ferdinanda I. o standardizaci peněžního systému v celé monarchii. Jejich název pochází z německého "Kreuzer" (kříž), podle charakteristického motivu, který se často objevoval na těchto mincích. České krejcary se vyznačovaly přesně stanovenou hmotností a obsahem kovu, což z nich činilo spolehlivé platidlo od Čech až po Uhry.
Nejčastější byly nominály 1, 3, 6 a 20 krejcarů v různých kovových provedeních. Menší nominály obvykle obsahovaly pouze základní informace – hodnotu, panovníka a rok ražby, zatímco větší nominály nesly detailní portréty a složitější heraldické kompozice. Umělecká kvalita českých krejcarů rostla s rozvojem mincovní techniky, zejména v 18. a 19. století, kdy dosahovala evropských standardů.
Stříbrné krejcary sloužily pro středně velké transakce, zatímco měděné varianty umožňovaly nákup základních potřeb. Pro sběratele představují české krejcary ideální vstupní bránu do habsburské numismatiky. Jejich množství variant, způsobené dlouhým obdobím ražby a častými změnami panovníků, umožňuje sestavit obsáhlé specializované kolekce. Každý krejcar vypráví autentický příběh o běžném životě našich předků a způsobu, jakým zvládali každodenní ekonomické výzvy.
