České krejcary
České krejcary tvořily páteř každodenního oběhu od 16. do 19. století. Tyto praktické drobné nominály v mědi a stříbře umožňovaly běžný obchodní styk a odrážely postupnou integraci českých zemí do habsburského monetárního systému.
Vzácná stříbrná mince 30 krejcarů z roku 1776, ražená v Kremnici pro nově získanou Halič za vlády Marie Terezie, představuje unikátní doklad habsburské expanze do bývalých...
Dobově působivý měděný 6krejcar Františka II. z roku 1800, ražený v tyrolské mincovně Hall – pozoruhodný kus z období konce Svaté říše římské.
Stříbrný XV krejcar Leopolda I. z roku 1668 s mariánským motivem, ražený v Kremnici. Typická uherská ražba s výrazným náboženským významem.
Stříbrný XV krejcar z roku 1687, ražený v Salcburku pod vedením arcibiskupa Johanna Ernsta. Vyobrazuje svatého Ruperta se sudem soli.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1674, ražený ve Vídni. Elegantní ukázka barokní mincovní tvorby s portrétem císaře a habsburským erbem.
Měděný 2 krejcar z revolučního roku 1848, první ročník vlády Františka Josefa I., ražený ve Vídni – historický svědek turbulentní epochy habsburské monarchie.
Rakouský měděný krejcar z roku 1851, ražený ve Vídni za vlády mladého císaře Františka Josefa I., představuje typickou drobnou minci habsburské měnové reformy.
Měděný 6 krejcar Františka II. z roku 1800 ražený ve Kremnici (značka „B“). Atraktivní mince s výrazným portrétem a orlem. Skvělý stav i historická hodnota.
Měděný 6 krejcar Františka II. z roku 1800 ražený ve Smolníku (značka „S“). Atraktivní mince s výrazným portrétem a orlem. Skvělý stav i historická hodnota.
Měděný 6 krejcar Františka II. z roku 1800 ražený ve Smolníku (značka „S“). Atraktivní mince s výrazným portrétem a orlem. Skvělý stav i historická hodnota.
Rakouský 20 krejcar z roku 1765, ražený v Kremnici za vlády Františka I. Štěpána Lotrinského, představuje nádhernou ukázku barokní mincovní tvorby s bohatým heraldickým motivem...
Barokní 15krejcar Leopolda I. z roku 1675, ražený v Kremnici, je autentickým svědectvím habsburské moci v Uhrách a kultu svatých patronů v době náboženské obnovy.
České krejcary představují nejpočetnější a nejdéle používanou skupinu českých mincí, která po více než tři století tvořila základ každodenního platebního styku v českých zemích. Tyto praktické drobné nominály v měděném i stříbrném provedení umožňovaly obyvatelům nakupovat na trzích, platit za řemeslné služby a účastnit se běžného ekonomického života v rámci postupně se sjednocujícího habsburského monetárního prostoru.
Krejcary se v českých zemích začaly razit v 16. století jako součást snahy Ferdinanda I. o standardizaci peněžního systému v celé monarchii. Jejich název pochází z německého "Kreuzer" (kříž), podle charakteristického motivu, který se často objevoval na těchto mincích. České krejcary se vyznačovaly přesně stanovenou hmotností a obsahem kovu, což z nich činilo spolehlivé platidlo od Čech až po Uhry.
Nejčastější byly nominály 1, 3, 6 a 20 krejcarů v různých kovových provedeních. Menší nominály obvykle obsahovaly pouze základní informace – hodnotu, panovníka a rok ražby, zatímco větší nominály nesly detailní portréty a složitější heraldické kompozice. Umělecká kvalita českých krejcarů rostla s rozvojem mincovní techniky, zejména v 18. a 19. století, kdy dosahovala evropských standardů.
Stříbrné krejcary sloužily pro středně velké transakce, zatímco měděné varianty umožňovaly nákup základních potřeb. Pro sběratele představují české krejcary ideální vstupní bránu do habsburské numismatiky. Jejich množství variant, způsobené dlouhým obdobím ražby a častými změnami panovníků, umožňuje sestavit obsáhlé specializované kolekce. Každý krejcar vypráví autentický příběh o běžném životě našich předků a způsobu, jakým zvládali každodenní ekonomické výzvy.
