České krejcary
České krejcary jsou drobné mince habsburské monarchie, které se v českých zemích razily od zlatníkové měny Ferdinanda I. z roku 1561 až po poslední pražský dvacetikrejcar 1856. Zanikly se zavedením koruny roku 1892; na Slovensku je razila Kremnice. Patří sem stříbrné i měděné ražby od krejcaru po dvacetník.
Řazení produktů
Výpis produktů
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Stříbrný 48krejcar Fridricha Falckého byl vyražen v Kutné Hoře roku 1620. Portrétní stranu doplňuje hodnota 48, zatímco druhá strana nese korunovaný dělený znak a letopočet;...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Krejcar se poprvé razil roku 1271 v tyrolském Meranu a jméno dostal podle kříže na minci. Do českých zemí ho přinesla zlatníková měna Ferdinanda I., platná od roku 1561: zlatník měl 60 krejcarů a razily se i desetikrejcary. Obchod zvyklý na groše a kopy ji však nepřijal a roku 1573 se Čechy vrátily k tolaru.
Krejcarové nominály se do Čech vrátily v 17. století. Stavovský mincovní řád z 28. června 1619 počítal s čtyřiadvacetikrejcarem, dvanáctikrejcarem, tříkrejcarem i krejcarem a za kiprové inflace přibyl osmačtyřicetikrejcar. V konvenční měně od poloviny 18. století měl zlatník opět 60 krejcarů; od roku 1754 se razily stříbrné dvacetníky a desetníky a od roku 1760 nesly měděné krejcary písmeno místa ražby.
Pražská mincovna značila své ražby od Josefa II. písmenem C. Po roce 1852 razila už jen stříbrné dvacetikrejcary a posledním českým platidlem se stal dvacetikrejcar 1856 s mladistvým portrétem Františka Josefa I. Rakouská měna z roku 1857 dělila zlatník nově na 100 krejcarů, ty už ale vznikaly mimo české země; krejcarům odzvonila korunová měna roku 1892.
Na Slovensku razila krejcary Kremnice, od Josefa II. se značkou B. Posmrtné dvacetníky Františka I. Štěpána Lotrinského nesou zamrzlý letopočet 1765 a skutečný rok ražby prozrazuje písmeno pod portrétem. Za revoluce 1848–1849 vznikly v Kremnici krejcary s maďarským opisem a značkou KB.





