České krejcary
České krejcary tvořily páteř každodenního oběhu od 16. do 19. století. Tyto praktické drobné nominály v mědi a stříbře umožňovaly běžný obchodní styk a odrážely postupnou integraci českých zemí do habsburského monetárního systému.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 10krejcar Maxmiliána II. z Jáchymova je působivým dokladem českého mincovnictví 16. století. Menší nominál z významného stříbrného centra doplňuje sbírky renesančních...
Stříbrný 6krejcar Leopolda I. z roku 1674 představuje autentickou minci období vrcholného baroka a dlouhé vlády habsburského císaře. Ražba z kremnické mincovny zaujme...
Vídeňský třicetikrejcar Marie Terezie z roku 1765 zachycuje období vyzrálých tereziánských reforem. Stříbrná ražba z hlavní mincovny monarchie osloví sběratele mincí...
Stříbrný 24krejcar z roku 1619 ražený v Praze představuje důležitou ražbu českých stavů z období povstání proti Habsburkům. Tento typ vznikl ještě před zvolením Fridricha...
Stříbrná mince 20 krejcarů z roku 1852 z období vlády Františka Josefa I. v méně běžné variantě s portrétem panovníka vlevo. Atraktivitu výrazně zvyšuje vysoký stupeň...
Stříbrný tříkrejcar císaře Ferdinanda II. byl ražen v pražské mincovně roku 1635 v období třicetileté války. Tento drobnější nominál sloužil především pro každodenní obchodní...
České krejcary představují nejpočetnější a nejdéle používanou skupinu českých mincí, která po více než tři století tvořila základ každodenního platebního styku v českých zemích. Tyto praktické drobné nominály v měděném i stříbrném provedení umožňovaly obyvatelům nakupovat na trzích, platit za řemeslné služby a účastnit se běžného ekonomického života v rámci postupně se sjednocujícího habsburského monetárního prostoru.
Krejcary se v českých zemích začaly razit v 16. století jako součást snahy Ferdinanda I. o standardizaci peněžního systému v celé monarchii. Jejich název pochází z německého "Kreuzer" (kříž), podle charakteristického motivu, který se často objevoval na těchto mincích. České krejcary se vyznačovaly přesně stanovenou hmotností a obsahem kovu, což z nich činilo spolehlivé platidlo od Čech až po Uhry.
Nejčastější byly nominály 1, 3, 6 a 20 krejcarů v různých kovových provedeních. Menší nominály obvykle obsahovaly pouze základní informace – hodnotu, panovníka a rok ražby, zatímco větší nominály nesly detailní portréty a složitější heraldické kompozice. Umělecká kvalita českých krejcarů rostla s rozvojem mincovní techniky, zejména v 18. a 19. století, kdy dosahovala evropských standardů.
Stříbrné krejcary sloužily pro středně velké transakce, zatímco měděné varianty umožňovaly nákup základních potřeb. Pro sběratele představují české krejcary ideální vstupní bránu do habsburské numismatiky. Jejich množství variant, způsobené dlouhým obdobím ražby a častými změnami panovníků, umožňuje sestavit obsáhlé specializované kolekce. Každý krejcar vypráví autentický příběh o běžném životě našich předků a způsobu, jakým zvládali každodenní ekonomické výzvy.





