České krejcary
České krejcary tvořily páteř každodenního oběhu od 16. do 19. století. Tyto praktické drobné nominály v mědi a stříbře umožňovaly běžný obchodní styk a odrážely postupnou integraci českých zemí do habsburského monetárního systému.
Stříbrný 24 krejcar z roku 1619 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1689, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1692, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1679, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1679, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 15 krejcar z roku 1695, ražený v Grazu za vlády Leopolda I., představuje výraznou ukázku pozdně barokní mincovní tvorby a císařské reprezentace habsburské moci.
Stříbrný 15 krejcar z roku 1662, ražený ve Vídni za vlády Leopolda I., představuje krásný příklad rané barokní mincovní tvorby a odráží prestiž habsburské říše v 17. století.
Stříbrný 15 krejcar z roku 1661, ražený ve Vídni za vlády Leopolda I., představuje krásný příklad rané barokní mincovní tvorby a odráží prestiž habsburské říše v 17. století.
Stříbrný 15 krejcar z roku 1661, ražený ve Vídni za vlády Leopolda I., představuje krásný příklad rané barokní mincovní tvorby a odráží prestiž habsburské říše v 17. století.
Stříbrný 15 krejcar z roku 1685, ražený v Mohuči za vlády Leopolda I., je působivým příkladem barokní mincovní tvorby a zároveň důkazem tehdejší moci a vlivu habsburské říše.
Stříbrný 15 krejcar z roku 1694, ražený ve Vratislavi za vlády Leopolda I., je krásným dokladem barokní mincovní tvorby a silného císařského symbolismu habsburské monarchie.
České krejcary představují nejpočetnější a nejdéle používanou skupinu českých mincí, která po více než tři století tvořila základ každodenního platebního styku v českých zemích. Tyto praktické drobné nominály v měděném i stříbrném provedení umožňovaly obyvatelům nakupovat na trzích, platit za řemeslné služby a účastnit se běžného ekonomického života v rámci postupně se sjednocujícího habsburského monetárního prostoru.
Krejcary se v českých zemích začaly razit v 16. století jako součást snahy Ferdinanda I. o standardizaci peněžního systému v celé monarchii. Jejich název pochází z německého "Kreuzer" (kříž), podle charakteristického motivu, který se často objevoval na těchto mincích. České krejcary se vyznačovaly přesně stanovenou hmotností a obsahem kovu, což z nich činilo spolehlivé platidlo od Čech až po Uhry.
Nejčastější byly nominály 1, 3, 6 a 20 krejcarů v různých kovových provedeních. Menší nominály obvykle obsahovaly pouze základní informace – hodnotu, panovníka a rok ražby, zatímco větší nominály nesly detailní portréty a složitější heraldické kompozice. Umělecká kvalita českých krejcarů rostla s rozvojem mincovní techniky, zejména v 18. a 19. století, kdy dosahovala evropských standardů.
Stříbrné krejcary sloužily pro středně velké transakce, zatímco měděné varianty umožňovaly nákup základních potřeb. Pro sběratele představují české krejcary ideální vstupní bránu do habsburské numismatiky. Jejich množství variant, způsobené dlouhým obdobím ražby a častými změnami panovníků, umožňuje sestavit obsáhlé specializované kolekce. Každý krejcar vypráví autentický příběh o běžném životě našich předků a způsobu, jakým zvládali každodenní ekonomické výzvy.
