České měděné mince
České měděné mince tvořily základ každodenního platebního styku od středověku po 20. století. Od brakteátů a haléřů přes rakousko-uherské krejcary až po československé haléře dokumentují vývoj drobného oběživa v českých zemích.
Měděný krejcar z roku 1762 s portrétem císaře Františka I. Lotrinského představuje dobovou oběžnou minci z období habsburské monarchie během sedmileté války.
Měděný Rechenpfennig z doby císaře Rudolfa II. (1576–1612), ražený pravděpodobně v Norimberku. Žeton užívaný k počítání i obchodu, dnes vzácná historická památka.
Netypická měděná mince o hodnotě 30 krejcarů z roku 1807 představuje zajímavý přechodový nominál z doby vlády Františka I. – císaře rakouského a posledního císaře Svaté říše...
Měděný 4 krejcar z roku 1861 s rakouským orlem a hodnotou ve vavřínovém věnci, ražený za vlády císaře Františka Josefa I. ve Vídni.
Početní groš z doby císaře Rudolfa II. byl užíván jako žeton pro obchodní a účetní účely. Nese habsburské a zemské znaky a dokládá rozvinutou kulturu obchodu v pozdní renesanci.
Dobově působivý měděný 6krejcar Františka II. z roku 1800, ražený v tyrolské mincovně Hall – pozoruhodný kus z období konce Svaté říše římské.
Měděný 2 krejcar z revolučního roku 1848, první ročník vlády Františka Josefa I., ražený ve Vídni – historický svědek turbulentní epochy habsburské monarchie.
Rakouský měděný krejcar z roku 1851, ražený ve Vídni za vlády mladého císaře Františka Josefa I., představuje typickou drobnou minci habsburské měnové reformy.
Měděný 6 krejcar Františka II. z roku 1800 ražený ve Smolníku (značka „S“). Atraktivní mince s výrazným portrétem a orlem. Skvělý stav i historická hodnota.
Novoražba historického uherského 1 Kreuzeru z roku 1868, vydaná v roce 1966 firmou Artex. Certifikováno NGC jako PF 63 BN – atraktivní sběratelský kus s krásnou patinou.
Měděná poltura Marie Terezie z roku 1763 ražená v Kremnici. Krásná kombinace náboženského motivu Madony a portrétu slavné panovnice, doplněná značkou PH – KM.
Rakouský čtvrtkrejcar z roku 1816 ražený v Kremnici (značka „B“) za vlády Františka I. Mince ve výjimečném stavu NGC MS63 BN si uchovala ostrou ražbu i původní hnědou patinu....
České měděné mince představují nejpočetnější a zároveň nejběžnější součást českého numismatického dědictví. Tyto drobné nominály tvořily po staletí páteř každodenního obchodního styku a umožňovaly obyvatelům českých zemí nakupovat základní potřeby, platit daně a účastnit se místního ekonomického života.
Historie českých měděných mincí sahá do raného středověku, kdy se začaly razit první haléře a brakteáty. Tyto tenké jednostranné mince se staly charakteristickým rysem českého mincovnictví a rozšířily se i do okolních zemí. Postupem času se měděné mince staly důležitým prostředkem šíření královské propagandy – nesly erby, portréty panovníků a náboženské symboly, které měly posilovat loajalitu poddaných.
Zásadní změnu přineslo začlenění českých zemí do Rakouska a později Rakouska-Uherska. Standardizace mincovního systému vedla k zavedení jednotných měděných krejcarů a později haléřů, které se stały základem malých plateb. Tyto mince vynikaly precizním technickým provedením a jednotným designem, který odrážel sílu centralizované monarchie.
Československá éra přinesla návrat k národním symbolům na měděných mincích. Haléře a koruna První republiky nesly lva a lipové větve, což vyjadřovalo národní hrdost a kulturní tradice. I během dramatických období 20. století, včetně německé okupace a socialistické éry, zůstaly měděné mince němými svědky politických a společenských změn.
Pro sběratele představují české měděné mince dostupnou cestu k poznání národních dějin. Jejich relativně nízká cena umožňuje sestavit obsáhlé kolekce dokumentující různá historická období, přičemž každý exemplář vypráví příběh o běžném životě našich předků a způsobu, jakým zvládali každodenní ekonomické výzvy.
