České měděné mince
České měděné mince zahrnují především drobné oběživo novověku a moderní doby, které sloužilo ke každodenním platbám v českých zemích a později v Československu. Tato kategorie ukazuje, jak se v průběhu času proměňoval materiál, vzhled i praktická funkce nízkých nominálů.
Řazení produktů
Výpis produktů
Měděný 30krejcar z roku 1807 ražený ve Vídni představuje výrazný nominál pozdní vlády Františka II. V certifikaci AU 55 BN nabízí výjimečně dobře zachovaný kus z období...
Měděný 6krejcar z roku 1800 představuje zajímavý doklad přelomového období vlády Františka II. a hospodářských proměn habsburské monarchie. Oceněný ve vysokém stupni AU 55 BN...
Měděná mince o nominální hodnotě 1 krejcar z roku 1812 představuje období vlády císaře Františka I. Rakouského (Franz I.), prvního panovníka nově vzniklého Rakouského císařství....
Měděný 4 krejcar z roku 1860 s rakouským orlem a hodnotou ve vavřínovém věnci, ražený za vlády císaře Františka Josefa I. v Kremnici.
Netypická měděná mince o hodnotě 30 krejcarů z roku 1807 představuje zajímavý přechodový nominál z doby vlády Františka I. – císaře rakouského a posledního císaře Svaté říše...
Měděná mince o hodnotě 15 krejcarů z roku 1807 představuje významné období vlády císaře Františka I. a přechod od římského císařství ke sjednocenému Rakouskému císařství. Tyto...
Měděná mince o hodnotě 1 poltura z roku 1705 pochází z období povstání Františka II. Rákócziho proti Habsburkům. Tyto mince byly raženy jako symbol uherské nezávislosti během...
Měď patřila v českých zemích k důležitým kovům pro výrobu drobných mincí zejména v pozdějších obdobích peněžního oběhu. Na rozdíl od středověkého českého mincovnictví, v němž mělo zásadní postavení stříbro, se měděné ražby výrazněji uplatňovaly hlavně tam, kde bylo potřeba zajistit dostupné mince pro malé platby.
Do této kategorie proto spadají především novověké a novodobé mince z mědi nebo s vysokým podílem mědi, které byly určeny pro běžný oběh. Jejich podoba se měnila podle státního útvaru, měnového systému i dobových výtvarných zvyklostí, ale společným znakem zůstává praktická úloha v každodenním hospodářském styku.
Na českých měděných mincích se objevují panovnické, státní i obecně symbolické motivy, které dnes pomáhají zařadit jednotlivé kusy do širšího historického rámce. Vedle nápisů a znaků bývá důležitá také technologická stránka ražby, protože drobné oběživo často dobře odráží proměny výroby mincí i správního uspořádání měny.
Československé období navázalo na starší tradici drobného oběživa, ale používalo vedle mědi také další kovy a slitiny. U měděných mincí je proto vhodné sledovat nejen samotný obraz a opis, ale i materiálové provedení, které pomáhá přesněji odlišit jednotlivé emise a jejich dobu vzniku.





