České stříbrné krejcary
České stříbrné krejcary tvořily páteř každodenního oběhu od 16. do 19. století. Tyto praktické drobné nominály umožňovaly běžný obchodní styk a odrážely postupnou integraci českých zemí do habsburského monetárního systému.
Stříbrný XV krejcar z roku 1735 s portrétem císaře Karla VI. představuje ukázku bohatého habsburského mincovnictví raného 18. století.
Stříbrný 20krejcar Ferdinanda V. z revolučního roku 1848 – svědek dramatických událostí habsburské monarchie a symbol odcházejícího absolutismu.
Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1759 ražený v Praze za vlády Marie Terezie, představující ranou fázi tereziánských mincovních reforem.
Stříbrný 20krejcar Marie Terezie z roku 1772 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Stříbrný 20krejcar Marie Terezie z roku 1769 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Stříbrný 20krejcar Marie Terezie z roku 1768 ražený ve Vídni představuje významnou ukázku tereziánského mincovnictví v době reforem a centralizace monarchie.
Elegance tereziánského mincovnictví v podobě stříbrného 20 krejcaru z roku 1759, raženého ve Vídni – s portrétem císařovny a císařským orlem na piedestalu.
Elegance tereziánského mincovnictví v podobě stříbrného 20 krejcaru z roku 1764, raženého ve Vídni – s portrétem císařovny a císařským orlem na piedestalu.
Stříbrný 24 krejcar ražený ve Vídni roku 1623 za císaře Ferdinanda II., tzv. kiprový typ s dvouhlavým orlem a rytým portrétem panovníka.
Elegantní stříbrný 20 krejcar z roku 1784 ražený za vlády Josefa II. ve Vídni zaujme detailní heraldikou a představuje cenný doklad osvícenských reforem a mincovního vývoje...
Stříbrný 20krejcar z roku 1768 s portrétem Marie Terezie a madonou jako Patronkou Uher patří k cenným dokladům habsburského mincovnictví v 18. století.
Stříbrný 3krejcar z roku 1670 s portrétem císaře Leopolda I. je působivým příkladem drobné mince z období barokní Habsburské monarchie a jejího bohatého heraldického stylu.
České stříbrné krejcary představují nejpočetnější a nejdéle používanou skupinu českých mincí, která po více než tři století tvořila základ každodenního platebního styku v českých zemích. Tyto praktické drobné nominály umožňovaly obyvatelům nakupovat na trzích, platit za řemeslné služby a účastnit se běžného ekonomického života v rámci postupně se sjednocujícího habsburského monetárního prostoru.
Krejcary se v českých zemích začaly razit v 16. století jako součást snahy Ferdinanda I. o standardizaci peněžního systému v celé monarchii. Jejich název pochází z německého "Kreuzer" (kříž), podle charakteristického motivu, který se často objevoval na těchto mincích. České krejcary se vyznačovaly přesně stanovenou hmotností a obsahem stříbra, což z nich činilo spolehlivé platidlo od Alp až po Karpaty.
Nejčastější byly nominály 1, 3, 6 a 20 krejcarů, přičemž každý typ nesl charakteristickou ikonografii přizpůsobenou své hodnotě. Menší krejcary obvykle obsahovaly pouze základní informace – hodnotu, panovníka a rok ražby, zatímco větší nominály nesly detailní portréty a složitější heraldické kompozice. Umělecká kvalita českých krejcarů rostla s rozvojem mincovní techniky, zejména v 18. a 19. století.
Pro sběratele představují české stříbrné krejcary ideální vstupní bránu do habsburské numismatiky. Jejich množství variant, způsobené dlouhým obdobím ražby a častými změnami panovníků, umožňuje sestavit obsáhlé specializované kolekce. Přitom každý krejcar vypráví autentický příběh o běžném životě našich předků – o tom, jak nakupovali, spořili a zvládali každodenní ekonomické výzvy v průběhu několika století proměn střední Evropy.
