České stříbrné krejcary
České stříbrné krejcary tvořily páteř každodenního oběhu od 16. do 19. století. Tyto praktické drobné nominály umožňovaly běžný obchodní styk a odrážely postupnou integraci českých zemí do habsburského monetárního systému.

Stříbrný 24 krejcar z roku 1619 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...

Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1689, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.

Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1692, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.

Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1679, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.

Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1679, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.

Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.

Stříbrný 15 krejcar z roku 1695, ražený v Grazu za vlády Leopolda I., představuje výraznou ukázku pozdně barokní mincovní tvorby a císařské reprezentace habsburské moci.

Stříbrný 15 krejcar z roku 1662, ražený ve Vídni za vlády Leopolda I., představuje krásný příklad rané barokní mincovní tvorby a odráží prestiž habsburské říše v 17. století.

Stříbrný 15 krejcar z roku 1661, ražený ve Vídni za vlády Leopolda I., představuje krásný příklad rané barokní mincovní tvorby a odráží prestiž habsburské říše v 17. století.

Stříbrný 15 krejcar z roku 1661, ražený ve Vídni za vlády Leopolda I., představuje krásný příklad rané barokní mincovní tvorby a odráží prestiž habsburské říše v 17. století.

Stříbrný 15 krejcar z roku 1685, ražený v Mohuči za vlády Leopolda I., je působivým příkladem barokní mincovní tvorby a zároveň důkazem tehdejší moci a vlivu habsburské říše.

Stříbrný 15 krejcar z roku 1694, ražený ve Vratislavi za vlády Leopolda I., je krásným dokladem barokní mincovní tvorby a silného císařského symbolismu habsburské monarchie.
České stříbrné krejcary představují nejpočetnější a nejdéle používanou skupinu českých mincí, která po více než tři století tvořila základ každodenního platebního styku v českých zemích. Tyto praktické drobné nominály umožňovaly obyvatelům nakupovat na trzích, platit za řemeslné služby a účastnit se běžného ekonomického života v rámci postupně se sjednocujícího habsburského monetárního prostoru.
Krejcary se v českých zemích začaly razit v 16. století jako součást snahy Ferdinanda I. o standardizaci peněžního systému v celé monarchii. Jejich název pochází z německého "Kreuzer" (kříž), podle charakteristického motivu, který se často objevoval na těchto mincích. České krejcary se vyznačovaly přesně stanovenou hmotností a obsahem stříbra, což z nich činilo spolehlivé platidlo od Alp až po Karpaty.
Nejčastější byly nominály 1, 3, 6 a 20 krejcarů, přičemž každý typ nesl charakteristickou ikonografii přizpůsobenou své hodnotě. Menší krejcary obvykle obsahovaly pouze základní informace – hodnotu, panovníka a rok ražby, zatímco větší nominály nesly detailní portréty a složitější heraldické kompozice. Umělecká kvalita českých krejcarů rostla s rozvojem mincovní techniky, zejména v 18. a 19. století.
Pro sběratele představují české stříbrné krejcary ideální vstupní bránu do habsburské numismatiky. Jejich množství variant, způsobené dlouhým obdobím ražby a častými změnami panovníků, umožňuje sestavit obsáhlé specializované kolekce. Přitom každý krejcar vypráví autentický příběh o běžném životě našich předků – o tom, jak nakupovali, spořili a zvládali každodenní ekonomické výzvy v průběhu několika století proměn střední Evropy.