České stříbrné krejcary
České stříbrné krejcary se v českých zemích razily od zavedení zlatníkové měny roku 1561 do zániku pražské mincovny. Vedou od krejcarů stavovského povstání přes tříkrejcary 17. století po dvacetníky konvenční měny – posledním z nich a zároveň poslední českou mincí je pražský dvacetník z roku 1856.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Stříbrný 48krejcar Fridricha Falckého byl vyražen v Kutné Hoře roku 1620. Portrétní stranu doplňuje hodnota 48, zatímco druhá strana nese korunovaný dělený znak a letopočet;...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1768 z pražské mincovny zachycuje císaře Josefa II. ještě jako spoluvladaře Marie Terezie a odráží přechodné období reformního absolutismu v...
Krejcar přišel do Čech s augšpurským mincovním řádem, který tu vstoupil v platnost roku 1561. Vládní mincovny tehdy razily zlatník o 60 krejcarech a jeho díly 30, 10, 2 a 1 krejcar. Obyvatelé však počítání na „německé krejcary“ odmítali a roku 1573 se země vrátila k tolaru a groši.
Krejcary se vrátily za stavovského povstání: stavové potřebovali platit žoldnéře zvyklé na krejcarový účet a mincovní řád z 28. června 1619 zavedl čtyřiadvacetikrejcar, dvanáctikrejcar, tříkrejcar a krejcar, Fridrich Falcký k nim přidal osmačtyřicetikrejcar. Po kaládě roku 1623 se nejhojněji razil tříkrejcar, zvaný groš, vedle krejcaru, půlkrejcaru a čtvrtkrejcaru. Za Leopolda I. přibyly patnácti- a šestikrejcary a po utajovaném státním úpadku roku 1693 se tříkrejcar stal hlavní ražbou českých mincoven, protože jim vynášel víc než tolary.
Konvenční měna přinesla od začátku roku 1754 nejoblíbenější nominály příštího století, dvacetikrejcar a desetikrejcar, s věncem kolem portrétu a dvouhlavým orlem s českým štítkem na rubu. Pražské dvacetníky Františka I. Štěpána Lotrinského se razily ještě tři roky po jeho smrti se stálým letopočtem 1765 a skutečný rok ražby prozrazují písmena A až C.
Od roku 1852 se pražská mincovna omezila na dvacetikrejcary o ryzosti 900/1000. Roku 1856 z ní vyšla poslední česká mince vůbec, stříbrný dvacetikrejcar s mladistvým portrétem Františka Josefa I. a značkou C; o rok později byla mincovna zrušena a krejcary rakouské měny už v Čechách nevznikaly.





