České stříbrné krejcary
České stříbrné krejcary tvořily páteř každodenního oběhu od 16. do 19. století. Tyto praktické drobné nominály umožňovaly běžný obchodní styk a odrážely postupnou integraci českých zemí do habsburského monetárního systému.
Výpis produktů
Stříbrná mince o nominální hodnotě 15 krejcarů z roku 1664 pochází z vlády Zikmunda Františka Tyrolského, posledního panovníka tyrolské větve Habsburků. Byla ražena v...
Stříbrná mince o hodnotě 10 krejcarů z roku 1765, ražená v Rakouské říši za vlády Františka I. Lotrinského, císaře Svaté říše římské a manžela Marie Terezie, patří mezi klasické...
Stříbrný 20krejcar ražený v letech 1765–1768 Svobodným říšským městem Norimberk představuje klasickou městskou ražbu konvenčního období. Tento typ s titulem císaře Josefa II....
Stříbrný 20krejcar z roku 1765 ražený Svobodným říšským městem Norimberk patří mezi klasické městské ražby období konvenční měny (*Konventionsthaler*). Tento typ představuje...
Stříbrný 20krejcar ražený v letech 1765–1768 Svobodným říšským městem Norimberk představuje klasickou městskou ražbu konvenčního období. Tento typ s titulem císaře Josefa II....
Stříbrný 20krejcar z roku 1762, ražený Svobodným říšským městem Norimberk, nese portrét císaře Františka I. Štěpána Lotrinského. Tato reprezentativní městská ražba odráží...
Stříbrný 20krejcar z roku 1764, ražený Svobodným říšským městem Norimberk, nese portrét císaře Františka I. Štěpána Lotrinského. Tato reprezentativní městská ražba odráží...
Stříbrný 20krejcar z roku 1763, ražený Svobodným říšským městem Norimberk, nese portrét císaře Františka I. Štěpána Lotrinského. Tato reprezentativní městská ražba odráží...
Stříbrný 20krejcar z roku 1763, ražený Svobodným říšským městem Norimberk, nese portrét císaře Františka I. Štěpána Lotrinského. Tato reprezentativní městská ražba odráží...
Stříbrný 10krejcar panovnice Marie Terezie ražený v Praze představuje klasickou drobnou minci habsburské monarchie druhé poloviny 18. století. Tento typ byl určen pro každodenní...
Půlkrejcar z roku 1851 v mimořádně zachovalém stavu MS 64 BN je drobnou, ale cennou připomínkou měnového systému Rakouského císařství za vlády Františka Josefa I.
Stříbrná mince z roku 1825 s portrétem císaře Františka I. odráží stabilizační éru habsburské monarchie po napoleonských válkách. Atraktivní kus v certifikované sběratelské...
České stříbrné krejcary představují nejpočetnější a nejdéle používanou skupinu českých mincí, která po více než tři století tvořila základ každodenního platebního styku v českých zemích. Tyto praktické drobné nominály umožňovaly obyvatelům nakupovat na trzích, platit za řemeslné služby a účastnit se běžného ekonomického života v rámci postupně se sjednocujícího habsburského monetárního prostoru.
Krejcary se v českých zemích začaly razit v 16. století jako součást snahy Ferdinanda I. o standardizaci peněžního systému v celé monarchii. Jejich název pochází z německého "Kreuzer" (kříž), podle charakteristického motivu, který se často objevoval na těchto mincích. České krejcary se vyznačovaly přesně stanovenou hmotností a obsahem stříbra, což z nich činilo spolehlivé platidlo od Alp až po Karpaty.
Nejčastější byly nominály 1, 3, 6 a 20 krejcarů, přičemž každý typ nesl charakteristickou ikonografii přizpůsobenou své hodnotě. Menší krejcary obvykle obsahovaly pouze základní informace – hodnotu, panovníka a rok ražby, zatímco větší nominály nesly detailní portréty a složitější heraldické kompozice. Umělecká kvalita českých krejcarů rostla s rozvojem mincovní techniky, zejména v 18. a 19. století.
Pro sběratele představují české stříbrné krejcary ideální vstupní bránu do habsburské numismatiky. Jejich množství variant, způsobené dlouhým obdobím ražby a častými změnami panovníků, umožňuje sestavit obsáhlé specializované kolekce. Přitom každý krejcar vypráví autentický příběh o běžném životě našich předků – o tom, jak nakupovali, spořili a zvládali každodenní ekonomické výzvy v průběhu několika století proměn střední Evropy.
