Českobudějovické groše
Českobudějovické groše představují vzácné stříbrné mince z druhé poloviny 16. století, kdy českobudějovická mincovna razila především pro Maxmiliána II. Tyto jihočeské ražby dokumentują podporu stříbrného dolování v Rudolfově a patří mezi vzácnosti českého renesančního mincovnictví.

Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 1, z první emise revolučního mincovního systému zavedeného roku 1300. Vzácný exemplář o hmotnosti 3,55 g, s dobře...

Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 4, z první emise revolučního mincovního systému zavedeného roku 1300. Vzácný exemplář o hmotnosti 3,71 g, s dobře...

Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...

Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...

Stříbrný groš vévody Albrechta Hohenzollerna z roku 1543, ražený v Královci, představuje významnou minci raně novověkého Pruska.

Měděný Rechenpfennig z doby císaře Rudolfa II. (1576–1612), ražený pravděpodobně v Norimberku. Žeton užívaný k počítání i obchodu, dnes vzácná historická památka.

Stříbrný trojak ražený v Rize v roce 1595 za vlády Zikmunda III. Vasy – krále Polska a Švédska. Klasický renesanční typ s portrétem panovníka a městským znakem.

Stříbrný 1/24 tolaru, neboli 1 groš, z let 1601–1603 pochází z vévodství Schleswig-Holstein-Gottorp a byl ražen za vlády vévody Jana Adolfa.

Středověký mečový groš z Míšně ražený za vlády Friedricha II. Saského a jeho manželky Margarethy představuje významný artefakt pozdně gotického mincovnictví saského území.

Mince je v pěkném sběratelském stavu (viz foto). Odpovídá katalogům Kopicki 1229 a Kamiński 1377. Autentický dobový kus s jasně čitelnými detaily, ideální pro rozšíření sbírky...

Historický trojak z roku 1597 ražený v Olkuszi za vlády Zikmunda III. Vasy, odráží mocenský rozmach polsko-litevské unie i mistrovství renesanční mincovní tvorby.

Početní groš z doby císaře Rudolfa II. byl užíván jako žeton pro obchodní a účetní účely. Nese habsburské a zemské znaky a dokládá rozvinutou kulturu obchodu v pozdní renesanci.
Českobudějovické groše vznikaly v mincovně založené na konci 60. let 16. století z iniciativy české komory, která hledala nové zdroje stříbra poté, co začaly klesat výnosy tradičních center v Jáchymově a Kutné Hoře. Cílem bylo podpořit slibně se rozvíjející těžbu stříbra v jihočeském Rudolfově a vytvořit nové centrum ražby pro jižní oblasti českého království. Mincovna fungovala relativně krátce, především v letech 1569-1577, což činí její produkci vzácnou a ceněnou.
Prvním mincmistrem se stal Tobiáš Gebhart, který začal ražbu nejprve krejcarových nominálů, ale od roku 1573 se mincovna zaměřila na prestižnější groše a později tolary. Razidla dodávali kvalitní rytci - nejprve Nickel Milicz z Jáchymova, poté Mates Doctor z Lince a nakonec Michal Stolz ze slezské Vratislavi, jehož dílem jsou nejkrásnější českobudějovické ražby. Groše z této mincovny vynikají kvalitním zpracováním a často obsahují portréty Maxmiliána II. s charakteristickými prvky renesanční ikonografie, což je činí atraktivními pro sběratele české renesanční numismatiky.
Činnost mincovny byla závislá na výnosech rudolfovských dolů, které se však rychle ztenčily a množství zpracovaného stříbra dramaticky pokleslo. Po smrti Maxmiliána II. v roce 1576 mincovna postupně ukončila činnost, což činí českobudějovické groše vzácnými památkami na ambiciózní, ale neúspěšný pokus o rozšíření českého hornictví. Pro sběratele představují tyto groše možnost vlastnit autentické svědectví o regionálním vývoji českého mincovnictví v období renesance. Investičně jsou atraktivní díky své vzácnosti, kvalitě zpracování a významu pro české numismatické dějiny. Kombinace krátké doby existence mincovny, kvalitních rytců a historického kontextu činí z českobudějovických grošů vyhledávané objekty s výjimečným potenciálem růstu hodnoty.