Denáry
Denáry představovaly základní stříbrnou minci evropského mincovnictví od římských dob až do pozdního středověku. Od klasického římského denaria přes karolinský denár až po uherské a polské denary ovlivnily měnové systémy po více než tisíc let. Pro sběratele nabízejí denáry jedinečný průřez vývojem evropské civilizace od antiky po novověk.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný denár moravského údělného knížete Lutolda, ražený ve Znojmě na přelomu 11. a 12. století. Mince je významným dokladem samostatné mincovní činnosti znojemského údělu a...
Raně středověký stříbrný denár moravského údělného knížete Vladislava I. z olomoucké mincovny. Mince je cenným svědectvím snah moravských Přemyslovců o zachování regionální...
Reprezentativní stříbrný tolar olomouckého biskupa Karla III. Lotrinského z roku 1706, ražený v kroměřížské mincovně. Vysoce kvalitní barokní ražba vynikající uměleckým...
Vzácný moravský denár údělného knížete Vladislava I. z Olomouce, ražený na počátku 12. století. Mince představuje významný doklad snahy moravských Přemyslovců o zachování...
Stříbrný denár císaře Antonina Pia z období vrcholné stability římské říše. Mince zdůrazňuje úctu k tradičním institucím a harmonii mezi císařem a senátem, což patřilo k hlavním...
Stříbrný denár císaře Marca Aurelia připomínající římské vítězství v arménské kampani proti Parthům. Mince nese silné politické poselství o obnově římské autority na východě...
Stříbrný antoninianus císaře Gordiana III. z období relativní stabilizace římské říše ve 3. století. Mince pochází z římské mincovny a představuje mladého panovníka v roli...
Bronzový antoninián císaře Galliena pochází z římské mincovny a je typickým svědkem bouřlivého období hluboké krize římské říše ve 3. století. Mince dokumentuje dobu častých...
Stříbrný denár císaře Severa Alexandra pochází z východní mincovny v Antiochii a představuje typickou ražbu pozdní římské říše 3. století. Mince odráží období relativní...
Stříbrný denár císaře Maximina I. Thraka pochází z počátku jeho krátké, avšak mimořádně bouřlivé vlády. Mince odráží nástup nové éry římských dějin, kdy se k moci dostal...
Stříbrný denár císaře Severa Alexandra pochází z období relativní stability pozdní severovské dynastie. Mince zdůrazňuje vítězný charakter císařské moci a odráží snahu mladého...
Stříbrný denár císaře Vitellia pochází z mimořádně dramatického roku 69 n. l., známého jako rok čtyř císařů. Mince je svědectvím krátké, ale významné epizody římských dějin, kdy...
Denáry vznikly v římské republice kolem roku 211 př. n. l. jako stříbrná mince vážící původně 4,5 gramu, která se stala páteří římského měnového systému na více než čtyři století. Název pochází z latinského deni, tedy po deseti, protože denár měl hodnotu deseti assů. Římský denarius se stal vzorem pro evropské mincovnictví a jeho název přetrval v různých formách až do současnosti.
Klasické římské denáry zobrazovaly hlavu Romy s okřídlenou helmou, později portréty císařů, zatímco reversy nesly mytologické výjevy, vojenské trofeje nebo propagandistická hesla. Obsahem stříbra v denárech lze sledovat ekonomický vývoj říše – od téměř čistého stříbra za republiky přes postupnou devalvaci až po pouhé 2-3 procenta stříbra za krize třetího století. Poslední denáry razil Gordianus III. kolem roku 240.
Karolínská reforma Karla Velikého roku 793 obnovila denár jako základní jednotku v nové podobě. Karolinský denár vážil 1,7 gramu stříbra a dvanáct denárů tvořilo solidus, dvacet solidů libru. Tento systém libra-solidus-denarius dal základ evropskému počítání £.s.d, které v Británii přežilo až do roku 1971. Stříbrné denáry se razily po celé Francké říši od Cách po Milán.
Ve střední a východní Evropě získaly denáry specifickou podobu. České denáry přemyslovských knížat od 10. století zobrazovaly stylizované postavy panovníků nebo svatého Václava. Uherské denáry Štěpána I. a jeho nástupců s obrazem kříže a nápisy REX STEPHANUS šířily křesťanství do Karpatské kotliny. Polské denary Měška I. a Boleslava Chrabrého dokumentují vznik polského státu.
Kvalita denárů postupně klesala s rozvojem grošového systému ve 13. století. Původně téměř čisté stříbrné mince se měnily v drobné brakteáty nebo černé peníze s minimálním obsahem stříbra. Fenigové a haléře jako dědici denárového systému přežili v různých formách až do novověku. V některých zemích název denár přetrval déle – srbský a makedonský dinár, alžírský a tuniský dinár nebo irácký dinár dodnes připomínají antické dědictví.
Pro numismatiky představují denáry fundamentální sběratelský obor spojující antiku se středověkem. Historická hodnota denárů spočívá v jejich svědectví o kontinuitě evropské civilizace, šíření křesťanství, formování národních států a postupné transformaci od naturální k peněžní ekonomice napříč celým kontinentem.
