Denáry
Denáry představovaly základní stříbrnou minci evropského mincovnictví od římských dob až do pozdního středověku. Od klasického římského denaria přes karolinský denár až po uherské a polské denary ovlivnily měnové systémy po více než tisíc let. Pro sběratele nabízejí denáry jedinečný průřez vývojem evropské civilizace od antiky po novověk.
Výpis produktů
Stříbrný denár císaře Elagabala ražený v Římě mezi lety 220–222 n. l. představuje typ s božstvem Libertas, symbolem svobody římských občanů. Tento exemplář o hmotnosti 1,41 g...
Stříbrný denár císaře Commoda představuje fascinující doklad pozdního období Antoninovské dynastie, kdy se římská říše začala měnit z éry stability do éry krize. Mince nese...
Stříbrný denár císaře Severa Alexandra z římské mincovny představuje pozdní etapu klasického římského mincovnictví, kdy si impérium udržovalo vysokou úroveň řemeslného...
Měděný denár z roku 1763, ražený za vlády císařovny Marie Terezie, patří mezi drobné oběživo tereziánského období. Tyto mince byly určeny pro Uherské království a představují...
Stříbrný denár Herberta I., hraběte z Maine, ražený ve městě Le Mans po roce 1015. Typický „městský–hraběcí“ typ s křížem a opisem, významný doklad regionální autonomie ve...
Stříbrný denár Fridricha I. Barbarossy, císaře Svaté říše římské, ražený v Miláně po dobytí města roku 1162. Významný doklad moci a imperiální politiky Štaufů v severní Itálii.
Vzácný denár Oty I. Sličného, olomouckého údělného knížete z rodu Přemyslovců. Mince ražená v Olomouci představuje významný doklad moravského mincovnictví a posílení regionální...
Stříbrný denár knížete Bedřicha, ražený v Praze v letech 1173–1189. Výjimečný typ s nápisem jména kněžny Alžběty, Bedřichovy manželky, což z něj činí unikátní doklad dynastické...
Stříbrný denár Přemysla Otakara I., významného českého krále, ražený v Praze na přelomu 12. a 13. století. Historicky zásadní mince z období, kdy byl českému státu potvrzen...
Stříbrný denár knížete Břetislava II. z pražské mincovny, ražený mezi lety 1092–1100. Výjimečný vzácný typ katalogu Cach 390b, navíc certifikovaný NGC s hodnocením AU 58 –...
Stříbrný denár Vratislava II., prvního českého krále, ražený v Praze na konci 11. století. Výjimečný doklad vzestupu českého státu a královského titulu, certifikovaný NGC s...
Stříbrný denár knížete Vladislava I. z pražské mincovny představuje cenný doklad raně středověkého českého mincovnictví. Mince s hodnocením AU 55 potvrzuje výjimečný stav...
Denáry vznikly v římské republice kolem roku 211 př. n. l. jako stříbrná mince vážící původně 4,5 gramu, která se stala páteří římského měnového systému na více než čtyři století. Název pochází z latinského deni, tedy po deseti, protože denár měl hodnotu deseti assů. Římský denarius se stal vzorem pro evropské mincovnictví a jeho název přetrval v různých formách až do současnosti.
Klasické římské denáry zobrazovaly hlavu Romy s okřídlenou helmou, později portréty císařů, zatímco reversy nesly mytologické výjevy, vojenské trofeje nebo propagandistická hesla. Obsahem stříbra v denárech lze sledovat ekonomický vývoj říše – od téměř čistého stříbra za republiky přes postupnou devalvaci až po pouhé 2-3 procenta stříbra za krize třetího století. Poslední denáry razil Gordianus III. kolem roku 240.
Karolínská reforma Karla Velikého roku 793 obnovila denár jako základní jednotku v nové podobě. Karolinský denár vážil 1,7 gramu stříbra a dvanáct denárů tvořilo solidus, dvacet solidů libru. Tento systém libra-solidus-denarius dal základ evropskému počítání £.s.d, které v Británii přežilo až do roku 1971. Stříbrné denáry se razily po celé Francké říši od Cách po Milán.
Ve střední a východní Evropě získaly denáry specifickou podobu. České denáry přemyslovských knížat od 10. století zobrazovaly stylizované postavy panovníků nebo svatého Václava. Uherské denáry Štěpána I. a jeho nástupců s obrazem kříže a nápisy REX STEPHANUS šířily křesťanství do Karpatské kotliny. Polské denary Měška I. a Boleslava Chrabrého dokumentují vznik polského státu.
Kvalita denárů postupně klesala s rozvojem grošového systému ve 13. století. Původně téměř čisté stříbrné mince se měnily v drobné brakteáty nebo černé peníze s minimálním obsahem stříbra. Fenigové a haléře jako dědici denárového systému přežili v různých formách až do novověku. V některých zemích název denár přetrval déle – srbský a makedonský dinár, alžírský a tuniský dinár nebo irácký dinár dodnes připomínají antické dědictví.
Pro numismatiky představují denáry fundamentální sběratelský obor spojující antiku se středověkem. Historická hodnota denárů spočívá v jejich svědectví o kontinuitě evropské civilizace, šíření křesťanství, formování národních států a postupné transformaci od naturální k peněžní ekonomice napříč celým kontinentem.
