Denáry Faustiny II. (mladší)
Denáry Faustiny II. mladší představují mince manželky Marca Aurelia z let 161-176 n.l. Tyto prestižní stříbrné mince dokumentují vrchol antoninské dynastie a ženské císařské reprezentace. Jejich umělecká kvalita a historický kontext z nich činí výjimečné objekty zlatého věku římské numismatiky.

Stříbrný denár z 11. století z oblasti Saska představuje unikátní připomínku středověkého mincovnictví a křesťanské symboliky. Díky pěkné patině a zachovalosti je atraktivní...

Saský stříbrný denár z 11. století představuje období, kdy křesťanské motivy pronikaly do mincovního umění střední Evropy. Typ se svatyní je vyhledávanou ukázkou rané symboliky...

Vzácný stříbrný denár Jindřicha II. z Deventeru, ražený na počátku 11. století, krásný příklad raně středověkého mincovnictví s výraznými symboly a autentickou patinou.

Stříbrný denár Otty III. a císařovny Adelheid z konce 10. století, s typickou raně středověkou stylizací a starou patinou, cenný doklad německé císařské moci.

Stříbrný denár císaře Gordiana III., ražený v Římě, v mimořádně svěží kvalitě, oslavující bohyni Dianu jako nositelku světla a ochránkyni impéria.

Stříbrný denár císařovny Julie Mamaey, matky Alexandra Severa, v mimořádně zachovalém stavu, oslavující ženskou ctnost a ochranu impéria prostřednictvím bohyně Juno.

Stříbrný denár císaře Septimia Severa, zobrazující ho jako vítězného jezdce, je výrazným svědectvím vojenské síly a autority římského impéria na přelomu 2. a 3. století.

Stříbrný denár Marka Aurelia jako císaře z období vrcholného římského impéria, zdůrazňující ideál harmonie a stability prostřednictvím motivu Concordie, s autentickým dobovým...

Stříbrný denár Marka Aurelia z doby, kdy byl ještě caesarem, představuje raný portrét budoucího „filozofa na trůně“ a je atraktivní sběratelský kousek s působivou patinou.

Stříbrný denár císaře Hadriána z roku 134 n. l., symbolizující prosperitu a štěstí říše díky spojení moci a ctnosti, krásně dochovaný s výraznou patinou.

Stříbrný denár císaře Vespasiána z raného období jeho vlády, připomínající stabilizaci říše po občanské válce a návrat k tradičním římským hodnotám.

Stříbrný denár mladého Marka Aurelia jako caesara, ražený v letech 151–152. Atraktivní mince s duhovou patinou a motivem válečného génia, odrážející vojenské i náboženské...
Annia Galeria Faustina (130-176 n.l.), známá jako Faustina mladší, byla dcerou Antonina Pia a manželkou filozofa-císaře Marca Aurelia, což z jejích denárů činí numismatické svědectví o vrcholu antoninské dynastie během zlatého věku římské říše. Její dlouhé manželství s Marcem Aureliem představovalo model ideálního císařského páru a její politický vliv přesáhl tradiční role římských císařoven. Faustininy denáry tak dokumentují fenomén aktivní ženské participace na vrcholu říšské moci během nejprosperujícího období římských dějin.
Ikonografie Faustininých denárů vyniká sofistikovanou reprezentací ženské císařské moci prostřednictvím alegorických motivů zdůrazňujících mateřství, fertility a božskou ochranu. Charakteristické jsou elegantní portréty s elaborate účesy typickými pro antoninskou éru a orientalizujícími prvky reflektujícími kulturní kosmopolitismus římské elity. Reverzy často zobrazují alegorie jako FECVNDITAS, HILARITAS nebo náboženské motivy oslavující její roli jako matky budoucích císařů a ochránkyně dynastie.
Ekonomická funkce Faustininých denárů přesahuje běžnou reprezentativní úlohu císařských mincí, neboť dokumentuje aktivní politickou roli císařovny v administraci říše během Marcových dlouhých vojenských kampaní na dunajské hranici. Její schopnost emisí vlastních mincí dokládá reálnou moc překračující tradiční omezení ženských rolí v patriarchální římské společnosti. Kvalita těchto denárů reflektuje vrcholné standardy antoninského mincovnictví.
Kulturní kontext denárů Faustiny mladší jako numismatických památek ideálního císařského manželství činí z nich fascinující objekty pro studium genderových rolí a ženské moci v římské říši. Pro sběratele představují tyto mince kombinaci umělecké kvality s historickým významem, přičemž jejich analýza odhaluje mechanismy ženské politické participace během zlatého věku říše a dokumentuje způsoby, jakými se osobní vztahy na vrcholu moci promítaly do oficiální reprezentace a monetární politiky.