Denáry Gordiana III.
Denáry Gordiana III. zachycují mince mladého římského císaře z 3. století (238-244 n. l.). Tento třináctiletý panovník vládl během krize římské říše a jeho denáry dokumentují pokusy o stabilizaci měnového systému.
Stříbrný denár mladého císaře Gordiana III. z roku 241 n. l. zachycuje nejen jeho idealizovaný portrét, ale i boha Apollóna, symbol harmonie, umění a světla.
Stříbrný denár císaře Gordiana III., ražený v Římě, v mimořádně svěží kvalitě, oslavující bohyni Dianu jako nositelku světla a ochránkyni impéria.
Denáry Gordiana III. představují numismatické památky nejmladšího římského císaře, který se dostal k moci ve věku pouhých třinácti let. Marcus Antonius Gordianus, vládnoucí v letech 238-244 n. l., nastoupil během "roku šesti císařů" a stal se symbolem stability po období chaosu.
Gordianova vláda probíhala během krize 3. století, kdy se říše potýkala s inflací, barbarskými nájezdy a politickou nestabilitou. Přesto se mladému císaři podařilo provést úspěšné tažení proti Sásánovské Persii a obnovit římskou pozici na východě. Jeho denáry odrážejí snahu o měnovou stabilizaci.
Numismatická produkce Gordianovy éry vykazuje ještě relativně vysokou kvalitu ve srovnání s pozdějším obdobím. Denáry často zobrazují císaře v mladistvém vzhledu a nesou propagandistická hesla jako "SECVRITAS PERPETVA" nebo "PAX AVGVSTI". Reverzy oslavují vojenské úspěchy proti Peršanům.
Pro sběratele představují Gordianovy denáry fascinující kapitolu z období římské krize. Jejich hodnota je umocněna tragickým osudem mladého císaře, který zemřel za neobvyklých okolností během perského tažení, a skutečností, že představují poslední éru relativně stabilního římského mincovnictví před dalším zhoršením krize.
