Denáry Oty I. Sličného
Denáry Oty I. Sličného představují stříbrné mince ražené za vlády tohoto českého knížete ve druhé polovině 11. století. Ota I. Sličný patřil k olomouckým údělným knížatům z rodu Přemyslovců a jeho denáry dokumentují moravské mincovnictví v období rozděleného přemyslovského státu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný denár typu OAP byl ražen za vlády císaře Oty III. na přelomu 10. a 11. století v saské mincovně Goslar. Tento typ patří mezi významné mince otonského období a jeho...
Stříbrný denár císaře Oty III. byl ražen na konci 10. století v Mohuči, jednom z nejvýznamnějších duchovních a politických center Svaté říše římské. Mohučské arcibiskupství...
Stříbrný denár císaře Oty III. byl ražen na konci 10. století v Kolíně nad Rýnem, jednom z nejvýznamnějších mincovních center Svaté říše římské. Tyto drobné stříbrné mince...
Stříbrný denár císařovny Julie Domny patří mezi typické ražby období dynastie Severovců. Manželka císaře Septimia Severa patřila k nejvlivnějším ženám římské říše a její portrét...
Stříbrný denár typu Otto a Adélaida patří k významným emisím přelomu 10. a 11. století. Tento zvlněný, obíhající exemplář o hmotnosti 1,78 g představuje autentický doklad raně...
Stříbrný denár typu Otto a Adélaida patří k významným emisím přelomu 10. a 11. století. Tento zvlněný, obíhající exemplář o hmotnosti 1,43 g představuje autentický doklad raně...
Stříbrný denár typu Otto a Adélaida patří k významným emisím přelomu 10. a 11. století. Tento zvlněný, obíhající exemplář o hmotnosti 1,38 g představuje autentický doklad raně...
Stříbrný denár Otty III. ražený v Kolíně nad Rýnem představuje typickou ukázku raně středověké mincovní produkce otonské říše. Jednoduchý, symbolicky laděný motiv a nízká...
Stříbrný denár římskoněmeckého císaře Otty III. z přelomu 10. a 11. století náleží k vzácnějším emisím typu „AMEN“. Výrazná symbolika a křesťanská legenda odrážejí ideový...
Reprezentativní stříbrný tolar olomouckého biskupa Karla III. Lotrinského z roku 1706, ražený v kroměřížské mincovně. Vysoce kvalitní barokní ražba vynikající uměleckým...
Vzácný moravský denár údělného knížete Vladislava I. z Olomouce, ražený na počátku 12. století. Mince představuje významný doklad snahy moravských Přemyslovců o zachování...
Stříbrný denár císaře Severa Alexandra pochází z východní mincovny v Antiochii a představuje typickou ražbu pozdní římské říše 3. století. Mince odráží období relativní...
Denáry Oty I. Sličného patří k numismatickým památkám moravského údělného knížectví z druhé poloviny 11. století. Ota I., zvaný Sličný pro svou údajnou krásu, vládl jako olomoucký údělný kníže a patřil k významným postavám přemyslovské Moravy. Jeho denáry dokumentují mincovnictví moravských údělníků v období, kdy Morava tvořila součást přemyslovského státu pod správou mladších členů rodu.
Morava byla od 11. století organizována jako úděl spravovaný mladšími Přemyslovci, zatímco český trůn držel senior rodu. Olomoucké knížectví bylo nejvýznamnějším moravským údělem a jeho knížata často soupeřila o český trůn. Ota I. Sličný patřil k těmto ambiciózním údělníkům a aktivně zasahoval do přemyslovských dynastických sporů.
Údělní knížata disponovala právem ražby vlastních mincí, což odráželo jejich relativní autonomii v rámci přemyslovského státu. Moravské denáry se razily v olomoucké mincovně a cirkulovaly především na Moravě, ačkoli pronikaly i do Čech a sousedních zemí. Ražba dokumentovala legitimitu údělné vlády.
Denáry Oty I. Sličného nesly charakteristické prvky moravského románského mincovnictví. Avers zobrazoval knížecí postavu nebo hlavu, reverz nesl kříž či další symbolické motivy. Nápisy v latince identifikovaly panovníka a jeho titul. Kvalita zpracování odpovídala úrovni moravského mincovního umění.
Pro sběratele představují denáry Oty I. Sličného vzácnou oblast moravského údělného mincovnictví. Ražby olomouckých knížat jsou méně časté než české denáry pražské mincovny a dokumentují specifické postavení Moravy v přemyslovském státě. Zvláště ceněny jsou exempláře s čitelnými nápisy a zachovalými portréty údělného knížete.
