Denáry
Denáry jsou stříbrné mince, které Řím zavedl krátce před rokem 211 př. n. l.; jméno znamená „desítkový“ podle původní hodnoty deseti asů. Denár byl hlavní římskou stříbrnou mincí až do 3. století. Jméno pak převzaly středověké stříbrné mince včetně českých denárů, ražených od 10. století do roku 1300.
Řazení produktů
Výpis produktů
Denár Břetislava I. připomíná období upevňování přemyslovského státu v první polovině 11. století. Drobné stříbrné ražby s výraznou stylizací postav patří k autentickým dokladům...
Stříbrný denár serratus římské republiky, vydaný C. Naeviem Balbem v Římě roku 79 př. n. l. Averz nese hlavu Venuše, reverz zobrazuje Viktorii řídící trojspřeží. Vroubkovaný...
Stříbrný denár českého knížete Břetislava I. vznikl v Praze před jeho mincovní reformou kolem roku 1050. Spojuje čelní vyobrazení panovníka s křížem a ptáka kráčejícího vlevo;...
Certifikovaný denár Soběslava I. představuje atraktivní doklad raně středověkého českého mincovnictví. Drobná stříbrná ražba z období přemyslovských knížat spojuje historickou...
Český denár Soběslava I. z období 1125–1140 je ukázkou středověké panovnické ražby s výraznými figurálními výjevy. Obě strany zachycují stylizované postavy a dochované části...
Stříbrný denár císaře Caracally přibližně z roku 206 spojuje portrét mladého příslušníka severovské dynastie s obětní scénou připomínající císařské sliby. Čitelná titulatura,...
Stříbrný denár císaře Septimia Severa z let 194–195 zachycuje okřídlenou Victorii s věncem a palmovou ratolestí. Východní ražba typu RIC 425 připomíná upevňování vlády...
Stříbrný republikánský denár mincmistra D. Iunia Silana z roku 91 př. n. l. spojuje portrét okřídlené Romy s dynamickým výjevem Victorie řídící dvouspřeží. Ražba vznikla v Římě...
Stříbrný denár římské republiky, ražený v Římě roku 91 př. n. l. za mincmistra Decima Junia Silana. Portrét bohyně Romy a vítězný výjev s bigou připomínají obrazový jazyk...
Republikánský denár Publia Servilia Rulla z roku 100 př. n. l. spojuje přilbovou hlavu Minervy s dynamickým výjevem dvojspřeží. Čitelné jméno mincmistra a zachovalost VF+ z něj...
Stříbrný denár Bořivoje II. (cca 1100–1120) s bustou knížete a Kristem na trůnu. Typ Cach 413, vzácnější exemplář z období raně středověkého mincovnictví v českých zemích.
Dobová či pozdější neoficiální napodobenina římského denáru odkazující portrétem a částí opisu na císaře Septimia Severa. Nepravidelný střížek, hrubé provedení a výrazně...
Řím zavedl denár při přestavbě mincovnictví krátce před rokem 211 př. n. l., za druhé punské války. Obsahoval v průměru 4,5 g stříbra, tedy dvaasedmdesátinu římské libry, a platil deset asů; odtud jméno z latinského deni, po deseti. Kolem roku 141 př. n. l. se kvůli lehčímu asu přecenil na šestnáct asů. Na mincích republiky vyznačovala hodnotu římská číslice X.
Za Augusta vážil denár asi 3,9 g a za Nerona klesl na 3,4 g. V císařství platil pevný poměr: zlatý aureus za 25 denárů a denár za čtyři sestercie. Ryzost postupně klesala z více než 90 % v 1. století pod 60 % kolem roku 200. Ve 3. století denár vytlačil antoninián a za Gordiana III. (238–244) se pravidelná ražba zastavila; v malém množství se pak razil už jen výjimečně.
Jméno přežilo zánik římské ražby. V karolinské soustavě se z libry stříbra razilo 240 denárů a z denáru se odvodily francouzský denier i anglická zkratka d pro penny. V Čechách začal denáry razit Boleslav I. po polovině 10. století podle bavorských vzorů; nejstarší kusy vážily přes gram a měly ryzost kolem 950/1000.
České denáry takzvaného velkého střížku měřily 18–20 mm. Reforma Břetislava I. kolem roku 1050 přešla na malý střížek, pod jeden gram a asi 16 mm. Ryzost pak dál klesala a ve 12. století se razily i plátované denáry z mědi s tenkou vrstvou stříbra. Ve 13. století převzaly roli hlavního platidla brakteáty a s pražským grošem roku 1300 ražba denárů v Čechách skončila.
