Denáry
Denáry představovaly základní stříbrnou minci evropského mincovnictví od římských dob až do pozdního středověku. Od klasického římského denaria přes karolinský denár až po uherské a polské denary ovlivnily měnové systémy po více než tisíc let. Pro sběratele nabízejí denáry jedinečný průřez vývojem evropské civilizace od antiky po novověk.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný denár císaře Vitellia z roku 69 připomíná dramatický rok čtyř císařů. Ražba s odkazem na vítězství představuje atraktivní doklad krátké vlády panovníka, jehož mince...
Republikánský denár Sexta Pompeia Fostla z roku 137 př. n. l. připomíná zakladatelský mýtus Říma. Motiv vlčice s Romulem a Remem patří k nejpůsobivějším obrazům římské identity.
Denár císaře Nervy z roku 97 připomíná krátkou, ale klíčovou vládu, která stabilizovala říši po Domitianovi. Atraktivní stříbrná ražba s kněžskou symbolikou a certifikací NGC...
Denár Lucia Calpurnia Pisona Frugiho z roku 90 př. n. l. vznikl v napjaté době spojenecké války. Antická ražba z římské republiky zaujme historickým kontextem a certifikací NGC...
Republikánský denár Lucia Antestia Gragula z roku 136 př. n. l. propojuje obraz bohyně Romy s triumfální symbolikou Jupitera. Atraktivní raná ražba římské republiky s...
Denár Jindřicha II. Bavorského z řezenské mincovny přibližuje počátky středověkého mincovnictví v jižním Německu. Certifikace MS 64 podtrhuje mimořádně atraktivní zachování raně...
Stříbrný denár císaře Commoda z římské mincovny představuje ražbu závěru éry adoptivních císařů. Motiv Providentie odkazuje na prozíravost, ochranu a představu dobré vlády,...
Stříbrný denár císaře Hadriána s motivem Felicitas představuje elegantní ražbu vrcholného římského císařství. Spojuje portrétní mincovnictví druhého století s poselstvím...
Stříbrný denár T. Carisia z roku 46 př. n. l. pochází z pozdního období římské republiky, kdy se mocenské poměry v Římě rychle měnily. Ražba s motivem Viktorie a referencí...
Stříbrný denarius serratus Q. Antonia Balba z roku 83 př. n. l. pochází z neklidného závěru římské republiky, poznamenaného občanskými válkami a zápasem o moc. Ražba z Říma...
Raně středověký stříbrný denár moravského údělného knížete Vladislava I. z olomoucké mincovny. Mince je cenným svědectvím snah moravských Přemyslovců o zachování regionální...
Certifikovaný denár Soběslava I. představuje atraktivní doklad raně středověkého českého mincovnictví. Drobná stříbrná ražba z období přemyslovských knížat spojuje historickou...
Denáry vznikly v římské republice kolem roku 211 př. n. l. jako stříbrná mince vážící původně 4,5 gramu, která se stala páteří římského měnového systému na více než čtyři století. Název pochází z latinského deni, tedy po deseti, protože denár měl hodnotu deseti assů. Římský denarius se stal vzorem pro evropské mincovnictví a jeho název přetrval v různých formách až do současnosti.
Klasické římské denáry zobrazovaly hlavu Romy s okřídlenou helmou, později portréty císařů, zatímco reversy nesly mytologické výjevy, vojenské trofeje nebo propagandistická hesla. Obsahem stříbra v denárech lze sledovat ekonomický vývoj říše – od téměř čistého stříbra za republiky přes postupnou devalvaci až po pouhé 2-3 procenta stříbra za krize třetího století. Poslední denáry razil Gordianus III. kolem roku 240.
Karolínská reforma Karla Velikého roku 793 obnovila denár jako základní jednotku v nové podobě. Karolinský denár vážil 1,7 gramu stříbra a dvanáct denárů tvořilo solidus, dvacet solidů libru. Tento systém libra-solidus-denarius dal základ evropskému počítání £.s.d, které v Británii přežilo až do roku 1971. Stříbrné denáry se razily po celé Francké říši od Cách po Milán.
Ve střední a východní Evropě získaly denáry specifickou podobu. České denáry přemyslovských knížat od 10. století zobrazovaly stylizované postavy panovníků nebo svatého Václava. Uherské denáry Štěpána I. a jeho nástupců s obrazem kříže a nápisy REX STEPHANUS šířily křesťanství do Karpatské kotliny. Polské denary Měška I. a Boleslava Chrabrého dokumentují vznik polského státu.
Kvalita denárů postupně klesala s rozvojem grošového systému ve 13. století. Původně téměř čisté stříbrné mince se měnily v drobné brakteáty nebo černé peníze s minimálním obsahem stříbra. Fenigové a haléře jako dědici denárového systému přežili v různých formách až do novověku. V některých zemích název denár přetrval déle – srbský a makedonský dinár, alžírský a tuniský dinár nebo irácký dinár dodnes připomínají antické dědictví.
Pro numismatiky představují denáry fundamentální sběratelský obor spojující antiku se středověkem. Historická hodnota denárů spočívá v jejich svědectví o kontinuitě evropské civilizace, šíření křesťanství, formování národních států a postupné transformaci od naturální k peněžní ekonomice napříč celým kontinentem.
