Denáry
Denáry představovaly základní stříbrnou minci evropského mincovnictví od římských dob až do pozdního středověku. Od klasického římského denaria přes karolinský denár až po uherské a polské denary ovlivnily měnové systémy po více než tisíc let. Pro sběratele nabízejí denáry jedinečný průřez vývojem evropské civilizace od antiky po novověk.
Řazení produktů
Výpis produktů
Moravský denár tradičně spojovaný s dobou druhé křížové výpravy zaujme archaickým zobrazením svatého Václava a částečně dochovaným světeckým opisem. Drobná stříbrná ražba typu...
Stříbrný denár císaře Maximina Thráka zachycuje jednu z nejvýraznějších osobností římské vojenské epochy 3. století. Portrétní averz doplňuje reverz s Victorií, věncem a...
Moravský denár tradičně spojovaný s dobou druhé křížové výpravy zaujme archaickým zobrazením svatého Václava a částečně dochovaným světeckým opisem. Drobná stříbrná ražba typu...
Stříbrný denár Bořivoje II. (cca 1100–1120) s bustou knížete a Kristem na trůnu. Typ Cach 413, vzácnější exemplář z období pozdního středověkého mincovnictví v českých zemích.
Stříbrný denár Bořivoje II. (cca 1100–1120) s bustou knížete a Kristem na trůnu. Typ Cach 413, vzácnější exemplář z období pozdního středověkého mincovnictví v českých zemích.
Stříbrný denár knížete Břetislava II. z pražské mincovny, ražený mezi lety 1092–1100. Výjimečný vzácný typ katalogu Cach 390.
Středověký uherský denár katalogizovaný jako Réthy 74 představuje drobnou minci z období 1095–1161. Exemplář v hodnocení NGC AU 58 zaujme výraznou abstraktní výzdobou a velmi...
Certifikovaný denár Soběslava I. představuje atraktivní doklad raně středověkého českého mincovnictví. Drobná stříbrná ražba z období přemyslovských knížat spojuje historickou...
Stříbrný denár římské republiky spojuje hlavu bohyně Romy s dynamickým výjevem Victorie řídící dvojspřeží. Ražba mincmistra Decima Junia Silana vznikla roku 91 př. n. l., na...
Stříbrný denár císaře Vitellia z roku 69 připomíná dramatický rok čtyř císařů. Ražba s odkazem na vítězství představuje atraktivní doklad krátké vlády panovníka, jehož mince...
Raně středověký stříbrný denár moravského údělného knížete Vladislava I. z olomoucké mincovny. Mince je cenným svědectvím snah moravských Přemyslovců o zachování regionální...
Certifikovaný denár Soběslava I. představuje atraktivní doklad raně středověkého českého mincovnictví. Drobná stříbrná ražba z období přemyslovských knížat spojuje historickou...
Denáry vznikly v římské republice kolem roku 211 př. n. l. jako stříbrná mince vážící původně 4,5 gramu, která se stala páteří římského měnového systému na více než čtyři století. Název pochází z latinského deni, tedy po deseti, protože denár měl hodnotu deseti assů. Římský denarius se stal vzorem pro evropské mincovnictví a jeho název přetrval v různých formách až do současnosti.
Klasické římské denáry zobrazovaly hlavu Romy s okřídlenou helmou, později portréty císařů, zatímco reversy nesly mytologické výjevy, vojenské trofeje nebo propagandistická hesla. Obsahem stříbra v denárech lze sledovat ekonomický vývoj říše – od téměř čistého stříbra za republiky přes postupnou devalvaci až po pouhé 2-3 procenta stříbra za krize třetího století. Poslední denáry razil Gordianus III. kolem roku 240.
Karolínská reforma Karla Velikého roku 793 obnovila denár jako základní jednotku v nové podobě. Karolinský denár vážil 1,7 gramu stříbra a dvanáct denárů tvořilo solidus, dvacet solidů libru. Tento systém libra-solidus-denarius dal základ evropskému počítání £.s.d, které v Británii přežilo až do roku 1971. Stříbrné denáry se razily po celé Francké říši od Cách po Milán.
Ve střední a východní Evropě získaly denáry specifickou podobu. České denáry přemyslovských knížat od 10. století zobrazovaly stylizované postavy panovníků nebo svatého Václava. Uherské denáry Štěpána I. a jeho nástupců s obrazem kříže a nápisy REX STEPHANUS šířily křesťanství do Karpatské kotliny. Polské denary Měška I. a Boleslava Chrabrého dokumentují vznik polského státu.
Kvalita denárů postupně klesala s rozvojem grošového systému ve 13. století. Původně téměř čisté stříbrné mince se měnily v drobné brakteáty nebo černé peníze s minimálním obsahem stříbra. Fenigové a haléře jako dědici denárového systému přežili v různých formách až do novověku. V některých zemích název denár přetrval déle – srbský a makedonský dinár, alžírský a tuniský dinár nebo irácký dinár dodnes připomínají antické dědictví.
Pro numismatiky představují denáry fundamentální sběratelský obor spojující antiku se středověkem. Historická hodnota denárů spočívá v jejich svědectví o kontinuitě evropské civilizace, šíření křesťanství, formování národních států a postupné transformaci od naturální k peněžní ekonomice napříč celým kontinentem.
