Denáry
Denáry představovaly základní stříbrnou minci evropského mincovnictví od římských dob až do pozdního středověku. Od klasického římského denaria přes karolinský denár až po uherské a polské denary ovlivnily měnové systémy po více než tisíc let. Pro sběratele nabízejí denáry jedinečný průřez vývojem evropské civilizace od antiky po novověk.
Řazení produktů
Výpis produktů
Tourský denár Ludvíka IX., jediného francouzského krále prohlášeného za svatého. Reverz se stylizovaným hradem, takzvaným châtel tournois, patří k nejrozšířenějším obrazům...
Anonymní stříbrný denár ražený v Angoulême, který nese jméno krále Ludvíka IX. dlouho po jeho smrti. Takzvané imobilizované ražby si podržely osvědčený obraz i opis po celé...
Stříbrný denár knížectví antiochijského, jednoho z křižáckých států ve Svaté zemi. Averz s portrétem panovníka v přilbě a reverz s latinským křížem ukazují, jak evropští vládci...
Republikánský denár z rodu Fabiů, jednoho z nejstarších patricijských rodů Říma. Reverz s rohem hojnosti obklopeným paprsky a vavřínovými ratolestmi patří k nezvykle...
Republikánský denár mincmistra Gaia Coelia Calda, muže, který se jako první ze svého rodu probojoval mezi konzuly. Averz patří přilbované bohyni Romě, reverz Victorii v...
Republikánský denár mincmistra Tiberia Claudia Nerona, předka pozdější císařské dynastie. Averz patří bohyni Dianě, reverz Victorii v cválajícím dvojspřeží – obrazu, kterým se...
Denár císaře Tita s jedním z nejznámějších motivů římského mincovnictví – delfínem obtáčejícím kotvu. Ražba pochází z roku 80, kdy bylo v Římě stodenními hrami otevřeno Koloseum...
Denár Septimia Severa s reverzem, na němž císař vystupuje jako zakladatel míru. Ražba vznikla krátce po vítězné válce s Parthy, v době, kdy se panovník po letech občanských bojů...
Stříbrný denár římské republiky spojuje hlavu bohyně Romy s dynamickým výjevem Victorie řídící dvojspřeží. Ražba mincmistra Decima Junia Silana vznikla roku 91 př. n. l., na...
Stříbrný denár císaře Vitellia z roku 69 připomíná dramatický rok čtyř císařů. Ražba s odkazem na vítězství představuje atraktivní doklad krátké vlády panovníka, jehož mince...
Republikánský denár Sexta Pompeia Fostla z roku 137 př. n. l. připomíná zakladatelský mýtus Říma. Motiv vlčice s Romulem a Remem patří k nejpůsobivějším obrazům římské identity.
Denár císaře Nervy z roku 97 připomíná krátkou, ale klíčovou vládu, která stabilizovala říši po Domitianovi. Atraktivní stříbrná ražba s kněžskou symbolikou a certifikací NGC...
Denáry vznikly v římské republice kolem roku 211 př. n. l. jako stříbrná mince vážící původně 4,5 gramu, která se stala páteří římského měnového systému na více než čtyři století. Název pochází z latinského deni, tedy po deseti, protože denár měl hodnotu deseti assů. Římský denarius se stal vzorem pro evropské mincovnictví a jeho název přetrval v různých formách až do současnosti.
Klasické římské denáry zobrazovaly hlavu Romy s okřídlenou helmou, později portréty císařů, zatímco reversy nesly mytologické výjevy, vojenské trofeje nebo propagandistická hesla. Obsahem stříbra v denárech lze sledovat ekonomický vývoj říše – od téměř čistého stříbra za republiky přes postupnou devalvaci až po pouhé 2-3 procenta stříbra za krize třetího století. Poslední denáry razil Gordianus III. kolem roku 240.
Karolínská reforma Karla Velikého roku 793 obnovila denár jako základní jednotku v nové podobě. Karolinský denár vážil 1,7 gramu stříbra a dvanáct denárů tvořilo solidus, dvacet solidů libru. Tento systém libra-solidus-denarius dal základ evropskému počítání £.s.d, které v Británii přežilo až do roku 1971. Stříbrné denáry se razily po celé Francké říši od Cách po Milán.
Ve střední a východní Evropě získaly denáry specifickou podobu. České denáry přemyslovských knížat od 10. století zobrazovaly stylizované postavy panovníků nebo svatého Václava. Uherské denáry Štěpána I. a jeho nástupců s obrazem kříže a nápisy REX STEPHANUS šířily křesťanství do Karpatské kotliny. Polské denary Měška I. a Boleslava Chrabrého dokumentují vznik polského státu.
Kvalita denárů postupně klesala s rozvojem grošového systému ve 13. století. Původně téměř čisté stříbrné mince se měnily v drobné brakteáty nebo černé peníze s minimálním obsahem stříbra. Fenigové a haléře jako dědici denárového systému přežili v různých formách až do novověku. V některých zemích název denár přetrval déle – srbský a makedonský dinár, alžírský a tuniský dinár nebo irácký dinár dodnes připomínají antické dědictví.
Pro numismatiky představují denáry fundamentální sběratelský obor spojující antiku se středověkem. Historická hodnota denárů spočívá v jejich svědectví o kontinuitě evropské civilizace, šíření křesťanství, formování národních států a postupné transformaci od naturální k peněžní ekonomice napříč celým kontinentem.
