Didrachmy
Didrachmy byly starověké řecké mince o hodnotě dvou drachem, užívané od archaického období napříč řeckými městskými státy. Jejich hmotnost se lišila podle místních měnových standardů a v oběhu sloužily jako praktický „střední“ nominál mezi drobnými oboly a většími tetradrachmami.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Pamětní stříbrná mince vydaná k výročí založení Univerzity Karlovy patří k nejvýznamnějším československým emisím poválečného období. Spojuje historickou tradici nejstarší...
Stříbrná mince 1/3 tolaru z roku 1768 představuje kvalitní ukázku německého mincovnictví 18. století a období stabilizace měnového systému v rámci Svaté říše římské.
Bronzová mince 12 denierů z roku 1791, ražená v Metách, představuje drobné oběživo konstituční monarchie a zároveň autentický doklad počátků francouzské revoluce.
Měděná mince 2 sols z roku 1792 zachycuje poslední fázi vlády Ludvíka XVI. v období francouzské revoluce, kdy se monarchie měnila v konstituční a starý řád postupně zanikal.
Drobné stříbrné platidlo svobodného říšského města Colmar z doby vlády Rudolfa II. představuje typickou ukázku městského mincovnictví Svaté říše římské a každodenního oběhu...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrná mince salcburského arcibiskupství z konce 17. století představuje spojení duchovní a světské moci v osobě knížete-arcibiskupa. Emise z doby Johanna Ernsta von Thun...
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1871 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1870 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrná půltolarová mince salcburského arcibiskupství z roku 1687 vznikla v období vlády Johanna Ernsta z Thunu. Představuje výrazný doklad moci církevního knížectví i jeho...
Reprezentativní stříbrný tolar ze Svobodného města Frankfurt z roku 1860 s bohatou symbolikou a historickým významem v období německé konfederace.
Didrachmy patří mezi typické nominály starověkého Řecka a jejich název doslova vyjadřuje hodnotu dvou drachem. V prostředí řeckých městských států neexistovala jednotná měna v moderním smyslu, a proto se stejné označení mohlo pojit s různou hmotností i kupní silou. Didrachma však představovala srozumitelnou účetní i oběhovou hodnotu, která se dala snadno zapojit do každodenní směny i větších plateb.
Rozdíly mezi oblastmi vycházely z odlišných váhových standardů. Na attickém standardu se didrachma pojí s představou zhruba dvojnásobku drachmy, zatímco v jiných oblastech mohla odpovídat jinak těžkému „stateru“ či jeho části. Významné místo zaujímá i aiginská tradice, kde rané ražby patřily k rozpoznatelným obchodním mincím a pomáhaly šířit důvěru v peníze v širším egejském prostoru.
Didrachmy se uplatňovaly v době, kdy se řecká ekonomika opírala o stříbro a o síť trhů propojených námořním obchodem. Díky vhodné hodnotě mohly fungovat jako mince pro časté transakce, aniž by bylo nutné sahat jen po drobných jednotkách. Zároveň odrážely politickou realitu: každá polis chtěla mít vlastní ražbu jako znak samostatnosti, a proto se stejné nominály objevovaly v mnoha místních variantách.
V helénistickém a později i římském prostředí se pojem didrachmy udržel jako označení dvoudrachmové hodnoty, i když se měnily standardy, mincovní praxe i hospodářské podmínky. Právě tato dlouhá životnost pojmu ukazuje, jak silně se řecké měnové názvosloví zakořenilo v celém Středomoří. Didrachma tak představuje především dějiny desetinného a váhového uvažování o penězích, které stálo u zrodu evropské mincovní tradice.
