Dináry
Dinár je historická měnová jednotka používaná v mnoha zemích od antiky po současnost. Název pochází z latinského denarius, římské stříbrné mince. V moderní době byl dinár oficiální měnou Jugoslávie, dnes jej používají Srbsko, Severní Makedonie a další státy. Numismatické dináry představují fascinující svědectví o ekonomickém vývoji balkánských a arabských zemí.
Stříbrná mince 50 dinárů z roku 1932 s portrétem krále Alexandra I. a dvouhlavým orlem – výrazný symbol královské Jugoslávie před druhou světovou válkou.
Stříbrná mince 50 dinárů z roku 1938 s portrétem mladého krále Petra II. a státním znakem Jugoslávie, ražená krátce před druhou světovou válkou.
Dinár jako měnový nominál má kořeny v římském denáriu, stříbrné minci zavedeném kolem roku 211 př. n. l. Název přejaly arabské státy v 7. století jako dínár a rozšířil se po celém islámském světě. První zlaté dináry razil umajjovský chalífa Abd al-Malik ibn Marván roku 696, čímž vytvořil nezávislý muslimský měnový systém. Tyto mince nesly arabské nápisy z koránu místo obrazových motivů a staly se vzorem pro celý islámský svět.
V moderní Evropě se dinár etabloval především na Balkáně. Srbský dinár byl zaveden roku 1868 jako národní měna Srbského knížectví, později království. Jugoslávský dinár existoval v různých podobách od roku 1918 až do rozpadu federace v 90. letech. Během hyperinflace začátku 90. let došlo k několika denominacím, kdy byly vydávány bankovky s nominální hodnotou 500 miliard dinárů. Po rozpadu Jugoslávie si dinár jako měnu ponechalo Srbsko a Severní Makedonie.
Současně dinár používají země Blízkého východu a severní Afriky - Jordánsko, Irák, Kuvajt, Bahrajn, Alžírsko, Tunisko a Libye. Kuvajtský dinár je jednou z nejhodnotnějších měn světa. Pro numismatiky jsou dináry zajímavé svou rozmanitostí motivů od antických císařů přes islámskou kaligrafii až po portréty balkánských panovníků. Historické jugoslávské dináry s portréty králů Alexandra I. a Petra II. nebo socialistické ražby s Titem dokumentují bouřlivé dějiny regionu ve 20. století.
