Dináry
Dináry nesou jméno od římského denáru a jako měnové označení se znovu prosadily v islámském světě koncem 7. století. V novověku a moderní době se dinár stal názvem měn řady států Středomoří a Balkánu, často jako setinně dělená jednotka.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná mince 50 dinárů z roku 1938 s portrétem mladého krále Petra II. a státním znakem Jugoslávie, ražená krátce před druhou světovou válkou.
Stříbrná mince 50 dinárů z roku 1938 s portrétem mladého krále Petra II. a státním znakem Jugoslávie, ražená krátce před druhou světovou válkou.
Stříbrná mince 50 dinárů z roku 1938 s portrétem mladého krále Petra II. a státním znakem Jugoslávie, ražená krátce před druhou světovou válkou.
Stříbrná mince 50 dinárů z roku 1932 s portrétem krále Alexandra I. a dvouhlavým orlem – výrazný symbol královské Jugoslávie před druhou světovou válkou.
Stříbrná mince 50 dinárů z roku 1938 s portrétem mladého krále Petra II. a státním znakem Jugoslávie, ražená krátce před druhou světovou válkou.
Ovládací prvky výpisu
Dináry mají kořen v latinském denarius, tedy římském denáru, jehož název se v různých jazycích udržel i po zániku antického mincovního systému. V raném středověku se paměť tohoto pojmu přenesla do oblastí, kde navazovalo obchodní i kulturní propojení se Středomořím. Dinár tak představuje spíš dlouhou historii názvu než jedinou pevně danou měnovou podobu.
Zásadní návrat dináru jako oficiálního označení souvisí s měnovou reformou v umajjovském chalífátu. Za vlády chalífy Abd al-Malika ibn Marwána (646–705) se koncem 7. století prosadily standardizované zlaté dináry, které měly upevnit státní správu i výběr daní a zároveň sjednotit peněžní praxi v rozsáhlé říši. Od té doby se výraz dinár šířil napříč islámským světem a stal se pojmem, s nímž se setkávaly i křesťanské země v obchodě a diplomacii.
V evropském prostoru se slovo dinár objevovalo v různých kontaktních zónách Středomoří a později i na Balkáně, kde se střetávaly vlivy byzantské, latinské i osmanské. Moderní užití názvu pak navázalo na vznik národních států a na snahu dát měně domácí, historicky znějící pojmenování. Proto se dinár stal názvem měn například v někdejší Jugoslávii a v některých státech severní Afriky a Blízkého východu.
Pro české prostředí je pojem dinár důležitý hlavně jako historické označení známé ze středomořských dějin a jako název moderních měn v sousedních či blízkých regionech. Připomíná, jak se starověké názvosloví dokázalo znovu uchytit v jiném kulturním okruhu a přežít v měnové terminologii až do současnosti. Dinár je tak výrazným příkladem kontinuity slov, která cestují dějinami spolu s obchodem, státností i kulturními kontakty.
