Diner
Diner představuje měnovou jednotku Andorrského knížectví, ačkoli země nikdy nerazila vlastní oběžné mince a používá euro. Historické dinery existují pouze jako pamětní ražby a numismatické emise od roku 1977. Pro sběratele nabízejí andorrské dinery fascinující příklad virtuální měny malého státu, který si zachovává monetární symboliku bez vlastního oběživa.
Barevná stříbrná mince z Andorry připomíná slavného impresionistu Pierra Augusta Renoira – jeho portrét i charakteristický výjev ze života zachycený v jemných detailech.
Diner jako oficiální měnová jednotka Andorry představuje unikátní fenomén v evropské numismatice – měnu, která nikdy necirkulovala jako běžné platidlo. Název pochází z latinského denarius a katalánské tradice, odrážející historické vazby na Barcelonské hrabství. Historie dineru dokumentuje snahu mikroštátu o monetární identitu navzdory absenci vlastní centrální banky a mincovny.
Andorra používala historicky španělské a francouzské měny. Pesetové a frankové mince cirkulovaly paralelně podle geografické blízkosti – španělské platidlo v údolích orientovaných k jihu, francouzské v severních oblastech. Absence vlastní měny odrážela jedinečný politický status spoluknížectví pod francouzským prezidentem a urgellským biskupem.
První dinery vznikly roku 1977 jako pamětní emise. Stříbrné 10, 20 a 50 dinerů ražené soukromou společností zobrazovaly knížecí erb a pyrenejské motivy. Tyto mince nikdy nebyly zákonným platidlem, ale etablovaly diner jako numismatickou jednotku. Limitované náklady činí z těchto ražeb vyhledávané sběratelské kusy.
Systém dineru kopíruje katalánskou tradici. Jeden diner se dělí na 100 cèntims, podobně jako historická barcelonská měna. Zlaté emise v hodnotách až 100 dinerů obsahují unci zlata podle mezinárodních investičních standardů. Nominální hodnoty však nemají vztah k reálné kupní síle.
Motivy andorrských dinerů odrážejí národní identitu. Pyrenejský kamzík, kostel Santa Coloma, erb s mitrou a berlou urgellského biskupa a béarnskou krávou francouzských spoluvládců. Casa de la Vall, historický parlament, symbolizuje andorrskou autonomii. Katalánské nápisy zdůrazňují jazykovou identitu.
Euro nahradilo pesetu a frank roku 2002. Andorra používá euro jednostranně bez formální dohody s EU až do roku 2014, kdy získala právo razit vlastní euromince. První andorrské euro vyšlo roku 2014 s národními motivy na rubové straně. Diner zůstává jako účetní jednotka pro numismatické účely.
Moderní dinerové emise jsou čistě sběratelské. Bimetalické mince, holografické prvky nebo vložené drahokamy představují technologické experimenty. Série věnované evropské historii, přírodě Pyrenejí nebo katolickým světcům rozšiřují tematický záběr. Proof kvality s nízkými náklady zajišťují exkluzivitu.
Právní status dineru je komplikovaný. Není zákonným platidlem, ale andorrská vláda autorizuje některé emise jako oficiální pamětní ražby. Soukromé společnosti vydávají "fantasy" dinery bez oficiálního statutu. Rozlišení vyžaduje numismatickou expertizu.
Pro současné sběratele představují dinery zajímavou specializaci. Numismatická hodnota spočívá v dokumentaci jedinečného případu evropského mikroštátu, který vytváří monetární identitu prostřednictvím pamětních ražeb, zatímco prakticky používá cizí měny, symbolizujíce paradox suverenity v globalizovaném světě.
