Drachmy
Drachmy patří k nejznámějším mincím starověkého Řecka a zároveň k názvu měny, který se do Evropy vracel i v novověku. Původně šlo o stříbrnou jednotku rozšířenou v řadě řeckých polis a později i v helénistických státech. V moderním Řecku se drachma používala až do zavedení eura.
Řazení produktů
Výpis produktů
Drachma Ariaratha VII. ukazuje mladistvého panovníka s makedonským účesem a tradiční zobrazení bohyně Athény – symbolizující vojenskou sílu a ochranu nad říší v nejistém období...
Drachma krále Ariobarzana I. s portrétem s diadémem a bohyní Athénou symbolizuje spojení řecké tradice a místní moci v pozdně helénistické Kappadokii pod vlivem Říma.
Drachma krále Ariobarzana I. s portrétem s diadémem a bohyní Athénou symbolizuje spojení řecké tradice a místní moci v pozdně helénistické Kappadokii pod vlivem Říma.
Sásánovská stříbrná drachma krále Peroze I. představuje výjimečný doklad perské státnosti a mincovního umění v období pozdní antiky, kdy se Írán stal jedním z hlavních soupeřů...
Ovládací prvky výpisu
Drachmy tvořily jednu z klíčových peněžních jednotek starověkého Řecka a jejich jméno se stalo symbolem řeckého mincovnictví. V prostředí městských států nebyla měna jednotná, přesto se drachma prosadila jako srozumitelný pojem pro účetnictví i obchod. Její význam podpořil rozvoj tržišť, námořního obchodu a potřeba spolehlivých stříbrných platidel v celém Egejském prostoru.
Podoba drachmy se lišila podle místních váhových standardů, které určovaly hmotnost i vztahy k dalším nominálům. V některých oblastech se drachma dělila na menší jednotky, typicky oboly, což usnadňovalo drobné platby. Vedle ní se razily i vyšší hodnoty, například tetradrachmy, jež se uplatnily v dálkovém obchodě a v pokladnách států i chrámů.
Velký vliv získala athénská tradice, protože athénské stříbro a měnová praxe byly dlouho důvěryhodné v širokém okruhu obchodních partnerů. V helénistické době po výbojích Alexandra Velikého se řecké mincovní zvyklosti šířily do východního Středomoří a drachmové pojmy se začlenily do finanční správy velkých říší. Drachma tak přestala být jen lokální jednotkou a stala se součástí společného hospodářského jazyka oblasti.
Do novověku přešlo jméno drachmy jako vědomý odkaz na antické dědictví. V moderním Řecku byla drachma zavedena v 19. století a po řadě historických zlomů zůstala národní měnou až do přijetí eura v roce 2001 (hotovostní oběh eura od roku 2002). Drachmy proto spojují dva světy: starověké peněžnictví, které formovalo Středomoří, i moderní státní tradici, jež se hlásila k odkazu klasického Řecka.





