Drážďanské groše
Drážďanské groše představují saské stříbrné mince ražené v ústřední mincovně Drážďan od 16. století. Kurfiřt August Saský v roce 1553 centralizoval celé saské mincovnictví do jediné drážďanské mincovny, která se stala hlavním produkčním centrem kurfiřtství.
Saský 40groš z roku 1621 ražený za vlády kurfiřta Johanna Georga I. během měnové krize Kipper und Wipper. Historicky cenná mince z Drážďan s motivem letící labutě, sběratelsky...
Saský 40groš z roku 1621 ražený za vlády kurfiřta Johanna Georga I. během měnové krize Kipper und Wipper. Historicky cenná mince z Drážďan s motivem letící labutě, sběratelsky...
Drážďanské groše vznikly v rámci významných reforem saského mincovnictví za vlády kurfiřta Augusta Saského (1553-1586). V roce 1553 tento osvícený panovník centralizoval celou ražbu mincí spojením výroby všech zemských mincí do jediné mincovny v Drážďanech, která se tak stala ústřední mincovnou celého kurfiřtství.
Drážďanská mincovna nabyla na významu zejména po roce 1571, kdy se kurfiřt August připojil k říšskému mincovnímu řádu. Tím začalo v Sasku druhé období tolarové měny a drážďanské groše se staly součástí jednotného středoevropského měnového systému. Razily se zde různé typy grošů včetně zlatníkových grošů a dalších nominálů pro celé saské území.
Město Drážďany, nazývané "Florencie na Labi" pro svou barokní krásu, poskytovalo mincovně prestižní zázemí. Saští kurfiřtové, zejména August II. Silný a August III., vybudovali Drážďany v 18. století na významné kulturní a hospodářské centrum, což zvyšovalo důvěryhodnost místních mincí po celé Svaté říši římské.
Pro sběratele představují drážďanské groše důležité svědectví o saském mincovnictví a středoevropské měnové unifikaci. Dokumentují období od počátků centralizované ražby až po zánik samostatného saského mincovnictví v roce 1886, kdy drážďanská mincovna definitivně ukončila svou více než 300letou tradici.
