Drážďanské tolary
Drážďanské tolary představují prestižní velké stříbrné mince ražené v saské ústřední mincovně v Drážďanech od 16. století. Po připojení k říšskému mincovnímu řádu roku 1571 se Drážďany staly významným centrem tolarové ražby pro celé Sasko.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar z roku 1627 ražený za vlády saského kurfiřta Jana Jiřího I. představuje klasické dílo raně barokního mincovnictví období Svaté říše římské. Mince pochází z...
Stříbrná mince o hodnotě 1/3 tolaru z roku 1802, ražená za vlády Fridricha Augusta III., posledního saského kurfiřta, představuje závěrečnou etapu klasického saského...
Stříbrná mince o nominálu 1/3 tolaru z roku 1796, ražená za vlády kurfiřta Fridricha Augusta III. Saského – reprezentativní portrét panovníka a státní znak Saského kurfiřtství.
Vzácný půltolar z roku 1628 s portrétem Jana Jiřího I. Saského v rytířské zbroji je atraktivním svědectvím třicetileté války a saské mincovní tradice.
Historický saský ½ tolar z roku 1608 z Drážan s portréty Christiana II. a jeho bratří od renomovaného mincmistra Heinricha von Rehnen – výjimečný kus renesanční numismatiky...
Vzácný saský tolar z roku 1594 ražený v Drážďanech s portréty tří bratrů albertinské linie – unikátní svědectví o moci a dynastii Wettinů v období pozdní renesance.
Saský tolar z roku 1597 známý jako „tři bratři“, zobrazující kurfiřta Kristiána I. a jeho bratry Augusta a Jana Jiřího. Vzácná a symbolicky významná ražba dynastické jednoty...
Vzácný reichstaler z Drážďan z roku 1616, ražený za vlády kurfiřta Johanna Georga I. a jeho bratra Augusta. Omezená ražba po Augustově smrti († 26. 12. 1615) činí tento typ s...
Stříbrný 1/3 tolar z roku 1783, ražený v Sasku za vlády Fridricha Augusta III. Precizně vypracovaná mince s dynastickým erbem a numismatickou hodnotou v rámci německého říšského...
Ovládací prvky výpisu
Drážďanské tolary vznikly jako součást velké mincovní reformy kurfiřta Augusta Saského po roce 1571, kdy se Sasko připojilo k říšskému mincovnímu řádu. Drážďanská mincovna, která už byla od roku 1553 ústřední mincovnou celého saského kurfiřtství, začala systematicky razit velké stříbrné tolary podle jednotných říšských standardů.
Tyto tolary se vyznačovaly vysokou kvalitou zpracování odpovídající prestižnímu postavení Drážďan jako rezidence saských kurfiřtů. Nesly portréty panovníků a saské znaky, často doplněné o nápisy zdůrazňující jejich postavení jako kurfiřtů Svaté říše římské. Zvláštní význam měly tolary z období Augusta II. Silného a Augusta III., kdy byly Drážďany barokní metropolí střední Evropy.
Drážďanská mincovna využívala stříbro z bohatých krušnohorských dolů a díky své centralizované pozici mohla zajistit konstantní kvalitu a dostupnost tolarů pro celé saské území. Tyto mince se těšily důvěře obchodníků po celé střední Evropě a často sloužily jako mezinárodní platidlo díky své stabilitě a ryzosti.
Pro dnešní numismatiky představují drážďanské tolary fascinující spojení saské státní moci s evropskou tolarovou tradicí. Dokumentují období od reformního kurfiřtství 16. století až po zánik samostatného saského mincovnictví, kdy Drážďany patřily k nejvýznamnějším mincovním centrům německých zemí.
