Drážďanské tolary
Drážďanské tolary razila saská mincovna, kterou kurfiřt August Saský založil roku 1556 a která se brzy stala jedinou mincovnou kurfiřtství. Patří k nim tolary se značkou HB mincmistra Hanse Bienera, ražby tří saských bratrů, tolary Jana Jiřího I. Saského i ražby podle konvenční a spolkové stopy.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný výtěžkový tolar Fridricha Augusta III. Saského z roku 1790 připomíná význam hornictví pro hospodářství Saského kurfiřtství. Portrét panovníka doplňuje korunovaný saský...
Vzácný saský tolar z roku 1593 ražený v Drážďanech s portréty tří bratrů albertinské linie – unikátní svědectví o moci a dynastii Wettinů v období pozdní renesance.
Vzácný saský tolar z roku 1594 ražený v Drážďanech s portréty tří bratrů albertinské linie – unikátní svědectví o moci a dynastii Wettinů v období pozdní renesance.
Stříbrný tolar z roku 1627 ražený za vlády saského kurfiřta Jana Jiřího I. představuje klasické dílo raně barokního mincovnictví období Svaté říše římské. Mince pochází z...
Stříbrná mince o hodnotě 1/3 tolaru z roku 1802, ražená za vlády Fridricha Augusta III., posledního saského kurfiřta, představuje závěrečnou etapu klasického saského...
Historický saský ½ tolar z roku 1609 z Drážan s portréty Christiana II. a jeho bratří od renomovaného mincmistra Heinricha von Rehnen – výjimečný kus renesanční numismatiky...
Stříbrný 1/3 tolar z roku 1783, ražený v Sasku za vlády Fridricha Augusta III. Precizně vypracovaná mince s dynastickým erbem a numismatickou hodnotou v rámci německého říšského...
Ovládací prvky výpisu
Mincovnu v Drážďanech založil kurfiřt August Saský roku 1556 přenesením mincovny z Freibergu. Postupně do ní soustředil i další saské mincovny – Annaberg roku 1558, Schneeberg a Lipsko roku 1571 – a Drážďany se staly jedinou mincovnou kurfiřtství. Téhož roku 1571 přistoupilo Sasko k augšpurskému říšskému mincovnímu řádu a drážďanská mincovna razila říšské tolary.
Prvních téměř padesát let vedl mincovnu Hans Biener (1556–1604), jehož značka HB je na tolarech Augusta Saského, Kristiána I. Saského i na tolarech Kristiána II. Saského a jeho bratrů Jana Jiřího a Augusta. Tyto ražby tří bratrů ukazují všechny tři prince společně s opisem FRATRES ET DUCES SAXONIAE. Po Bienerovi vedl mincovnu Heinrich von Rehnen (1605–1624), který značil iniciálami HR nebo labutí.
Za kiprové inflace v letech 1620–1623 razily Drážďany i znehodnocené mince včetně šedesátigrošového kiprového tolaru. Za Jana Jiřího I. Saského se vedle tolarů s polopostavou kurfiřta s mečem razily i trojnásobné tolary. Mincmistři se nadále značili iniciálami, například Hans Jakob H I (1624–1635) nebo Constantin Rothe C R (1640–1678).
V 18. století přišly speciestolary a od roku 1763 ražby podle konvenční stopy, za kurfiřta Fridricha Augusta III., pozdějšího krále Fridricha Augusta I. Saského, s iniciálami mincmistrů E.D.C. a I.E.C. Od roku 1816 se tolary razily v kroužku. Od roku 1839 platila stopa čtrnácti tolarů a od roku 1857 spolková, s mincmistrovskými značkami F a B. Drážďanská mincovna razila do roku 1887, kdy ji nahradila nová mincovna v Muldenhütten.





