Dukáty Františka I. Štěpána Lotrinského

Dukáty Františka I. Štěpána Lotrinského patří k významným zlatým ražbám 18. století a dokumentují počátky habsbursko-lotrinské dynastie. František Štěpán pocházel z lotrinského vévodského rodu a sňatkem s Marií Terezií roku 1736 se stal spoluvládcem habsburské monarchie. Po císařské korunovaci roku 1745 razil dukáty jako římský císař, ačkoli skutečnou moc vykonávala jeho ambiciózní manželka.

Cesta Františka Štěpána k císařské koruně nebyla přímočará. Jako podmínku sňatku s dědičkou habsburských zemí musel vzdát se svého rodného Lotrinska, které připadlo Francii. Náhradou získal Toskánské velkovévodství, kde zahájil ražbu vlastních mincí. Císařský titul získal až roku 1745 po válce o rakouské dědictví, která potvrdila pozici Marie Terezie.

Ražba dukátů Františka I. Štěpána probíhala v říšských mincovnách, především ve Vídni a v říšských městech. Jako římský císař disponoval právem razit mince s císařskou titulaturou a říšským orlem. Vedle těchto říšských ražeb existovaly i toskánské dukáty z florentské mincovny, které nesly velkovévodskou titulaturu a odlišnou heraldiku.

František Štěpán byl znám svým podnikatelským duchem a finančními schopnostmi. Podílel se na správě státních financí a jeho investice do manufaktur a obchodu významně přispěly k hospodářské stabilitě monarchie. Zemřel náhle roku 1765 během svatebních oslav svého syna Leopolda v Innsbrucku, pouhých dvacet let po císařské korunovaci.

Pro sběratele představují dukáty Františka I. Štěpána zajímavou oblast propojující habsburskou a lotrinskou numismatiku. Říšské ražby jsou vzácnější než pozdější dukáty jeho synů a vnuků, toskánské emise dokumentují italské državy rodu. Zvláště ceněny jsou dukáty z prvních let císařské vlády a exempláře výjimečné zachovalosti s ostře vyraženým portrétem zakladatele nové dynastie.