Dukáty Zikmunda Lucemburského

Dukáty Zikmunda Lucemburského patří k nejvýznamnějším numismatickým památkám pozdně středověké střední Evropy. Zikmund Lucemburský vládl Uhrám od roku 1387, říši od roku 1411 a Čechám od roku 1419 až do své smrti roku 1437. Jeho půlstoletí vlády zahrnuje kostnický koncil, husitské války i pokusy o reformu říše a církve.

Zikmund byl synem císaře Karla IV. a mladším bratrem českého krále Václava IV. Uherský trůn získal sňatkem s dědičkou Marií z Anjou, římskou korunu volbou kurfiřtů. Česká koruna mu připadla po bratrově smrti, avšak husitské války mu znemožnily skutečnou vládu nad českými zeměmi až do roku 1436.

Zlaté mincovnictví za Zikmunda se soustředilo především v Uhrách, kde bohaté zlaté doly v Kremnici a dalších lokalitách poskytovaly surovinu pro rozsáhlou ražbu. Uherské dukáty patřily k nejvýznamnějším zlatým mincím středověké Evropy a cirkulovaly po celém kontinentu. České dukáty byly vzácnější vzhledem k husitským válkám.

Dukáty Zikmunda nesly na averzu královskou nebo císařskou postavu, případně znak příslušné korunní země. Uherské dukáty zobrazovaly svatého Ladislava, ochránce Uherského království. Reverz nesl znak země nebo heraldické motivy. Kvalita zpracování odpovídala vysoké úrovni pozdně gotického mincovního umění.

Pro sběratele představují dukáty Zikmunda Lucemburského cennou oblast středoevropského zlatého mincovnictví. Půlstoletí vlády přineslo typologickou rozmanitost odrážející proměny Zikmundova postavení od uherského krále po římského císaře. Zvláště ceněny jsou české dukáty z období po ukončení husitských válek a exempláře dokumentující korunovace a říšské sněmy.