Dukáty Zikmunda Lucemburského
Dukáty Zikmunda Lucemburského představují zlaté mince ražené za vlády tohoto římského císaře, českého a uherského krále v letech 1387–1437. Zikmund patřil k nejvýznamnějším panovníkům pozdního středověku a jeho vláda zahrnovala husitské války, kostnický koncil i obnovu císařské moci. Jeho dukáty dokumentují zlaté mincovnictví lucemburské dynastie.
Řazení produktů
Výpis produktů
Zlaté čtyřdukáty Františka II. (I.) patří k reprezentativním habsburským ražbám období napoleonských válek. Ročník 1811 připomíná dobu měnové krize, státní obnovy a proměny...
Zlatý šestinový dukát Karla VI. z roku 1728 je drobnou, ale reprezentativní barokní ražbou z uherské mincovny Nagybánya. Spojuje prestiž zlatého kovu, mariánskou symboliku a...
Zlatý papežský dukát Mikuláše V. z Říma představuje působivou renesanční ražbu s výraznou církevní symbolikou. Připomíná pontifikát humanistického papeže spojeného s obnovou...
Zlatý dukát Františka Josefa I. představuje jednu z nejznámějších historických investičních mincí střední Evropy. Tento typ byl ražen po celé období jeho vlády a stal se...
Svatováclavský dukát z roku 1933 představuje významnou československou ražbu ze zlata vysoké ryzosti 986/1000. Patří mezi nejznámější československé pamětní mince s hlubokým...
Dukát Františka II. z roku 1835, ražený v Karlsburgu, představuje ukázku klasické habsburské mincovní tradice. Panovník, poslední císař Svaté říše římské a první císař rakouský,...
Zlatý dukát Marie Terezie z roku 1762 ražený v Karlsburgu představuje jedinečné spojení numismatické hodnoty a významného historického odkazu. Jako jediná vládnoucí císařovna...
Ovládací prvky výpisu
Dukáty Zikmunda Lucemburského patří k nejvýznamnějším numismatickým památkám pozdně středověké střední Evropy. Zikmund Lucemburský vládl Uhrám od roku 1387, říši od roku 1411 a Čechám od roku 1419 až do své smrti roku 1437. Jeho půlstoletí vlády zahrnuje kostnický koncil, husitské války i pokusy o reformu říše a církve.
Zikmund byl synem císaře Karla IV. a mladším bratrem českého krále Václava IV. Uherský trůn získal sňatkem s dědičkou Marií z Anjou, římskou korunu volbou kurfiřtů. Česká koruna mu připadla po bratrově smrti, avšak husitské války mu znemožnily skutečnou vládu nad českými zeměmi až do roku 1436.
Zlaté mincovnictví za Zikmunda se soustředilo především v Uhrách, kde bohaté zlaté doly v Kremnici a dalších lokalitách poskytovaly surovinu pro rozsáhlou ražbu. Uherské dukáty patřily k nejvýznamnějším zlatým mincím středověké Evropy a cirkulovaly po celém kontinentu. České dukáty byly vzácnější vzhledem k husitským válkám.
Dukáty Zikmunda nesly na averzu královskou nebo císařskou postavu, případně znak příslušné korunní země. Uherské dukáty zobrazovaly svatého Ladislava, ochránce Uherského království. Reverz nesl znak země nebo heraldické motivy. Kvalita zpracování odpovídala vysoké úrovni pozdně gotického mincovního umění.
Pro sběratele představují dukáty Zikmunda Lucemburského cennou oblast středoevropského zlatého mincovnictví. Půlstoletí vlády přineslo typologickou rozmanitost odrážející proměny Zikmundova postavení od uherského krále po římského císaře. Zvláště ceněny jsou české dukáty z období po ukončení husitských válek a exempláře dokumentující korunovace a říšské sněmy.





