Dukáty Zikmunda Lucemburského
Dukáty Zikmunda Lucemburského jsou uherské zlaté florény, zvané též dukáty, ražené za jeho vlády v Uhrách (1387–1437). Na jedné straně nesou čtvrcený štít s uherskými břevny a braniborskou orlicí, později s českým lvem, na druhé stojícího svatého krále Ladislava se sekerou a jablkem.
Řazení produktů
Výpis produktů
Zlatý sedmihradský dukát Františka I. Štěpána Lotrinského vznikl roku 1760 v mincovně Karlsburg. Portrétní ražba s císařskou titulaturou a korunovaným dvouhlavým orlem...
Zlatý uherský dukát Karla VI. Habsburského byl vyražen roku 1721 v Kremnici pod značkou KB. Panovníka na averzu doplňuje reverz s korunovanou Madonou a dítětem, tradičním...
Československý zlatý dukát z roku 1932 pochází z období první republiky. Spojuje postavu světce na líci se státním lvem na rubu a představuje výraznou součást meziválečného...
Moderní stříbrný dukát z roku 2008 s erbem nizozemské provincie Severní Brabantsko navazuje na bohatou tradici historických dukátů. Spojuje klasickou symboliku nizozemské...
Ovládací prvky výpisu
Zikmund Lucemburský (1368–1437), syn Karla IV., se stal uherským králem roku 1387, římským králem roku 1411 a českým roku 1419; na císaře byl korunován 1433. Hlavní zlatou mincí jeho vlády byl uherský florén, zvaný také dukát, o hmotnosti kolem 3,5 g. Zikmund převzal jeho podobu od svého předchůdce Ludvíka I. Velikého a změnil na ní jediný prvek.
Tím prvkem byl štít. Místo polceného znaku Uher a Anjouovců zavedl Zikmund štít čtvrcený. Na nejstarších ražbách se v něm střídají uherská břevna s braniborskou orlicí – Zikmund byl braniborským markrabětem. Poté, co roku 1402 získal správu Českého království, nahradil orlici český lev. Kolem štítu běží opis SIGISMVNDI D. G. R. VNGARIE.
Druhá strana zůstala stejná: stojící svatý Ladislav, uherský král a světec, se sekerou v pravé a říšským jablkem v levé ruce a opisem S. LADISLAVS REX. Za Zikmunda se ustálila soustava značek po stranách světcovy postavy – udávaly mincovnu a komorníka, který za ražbu odpovídal. Velmi vzácné ražby se lvem mají mezi světcovýma nohama ještě arabskou číslici, patrně značku emise.
Florény se razily hlavně v Kremnici, v menší míře v Budíně. Typ se štítem a svatým Ladislavem používali i Zikmundovi nástupci na uherském trůnu.





