Escuda
Escuda (escudos) označují historické zlaté i stříbrné mince Španělska a jeho kolonií a později také moderní měnu Portugalska. Název vychází ze slova pro štít a v iberském prostoru se prosadil od novověku jako výraz významné peněžní jednotky.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Pamětní stříbrná mince vydaná k výročí založení Univerzity Karlovy patří k nejvýznamnějším československým emisím poválečného období. Spojuje historickou tradici nejstarší...
Stříbrná mince 1/3 tolaru z roku 1768 představuje kvalitní ukázku německého mincovnictví 18. století a období stabilizace měnového systému v rámci Svaté říše římské.
Bronzová mince 12 denierů z roku 1791, ražená v Metách, představuje drobné oběživo konstituční monarchie a zároveň autentický doklad počátků francouzské revoluce.
Měděná mince 2 sols z roku 1792 zachycuje poslední fázi vlády Ludvíka XVI. v období francouzské revoluce, kdy se monarchie měnila v konstituční a starý řád postupně zanikal.
Drobné stříbrné platidlo svobodného říšského města Colmar z doby vlády Rudolfa II. představuje typickou ukázku městského mincovnictví Svaté říše římské a každodenního oběhu...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Republikánský denár triumvirů Gargilia, Ogulnia a Vergilia z roku 86 př. Kr. představuje klasickou ražbu pozdní římské republiky s tradičním spojením božské ochrany a vojenské...
Stříbrná mince salcburského arcibiskupství z konce 17. století představuje spojení duchovní a světské moci v osobě knížete-arcibiskupa. Emise z doby Johanna Ernsta von Thun...
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1871 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1870 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrná půltolarová mince salcburského arcibiskupství z roku 1687 vznikla v období vlády Johanna Ernsta z Thunu. Představuje výrazný doklad moci církevního knížectví i jeho...
Escuda (šp. escudo) vznikla jako označení mincí nesoucích erbovní štít a od 16. století se pevně spojila se španělským mincovnictvím. Ve Španělsku i jeho zámořských državách, včetně oblastí dnešního Mexika, Kolumbie či Chile, představovalo escudo významný zlatý nominál. Zvláštní proslulost získalo 8 escudos, známé jako dublon, které se razilo zejména v 18. a první polovině 19. století a hrálo důležitou roli v transatlantickém obchodě.
Španělská escuda byla zákonným platidlem nejen v koloniích, ale jejich vliv zasáhl i mimo iberský svět. V severoamerickém prostředí byla španělská zlatá i stříbrná měna dlouho přijímána v oběhu a podílela se na formování místních peněžních zvyklostí. Nominální řada zahrnovala různé hodnoty, například 1, 2, 4 a 8 escudos, což umožňovalo pružné využití při větších i menších platbách.
V Portugalsku se název escudo objevil v moderní době roku 1911, kdy po pádu monarchie nahradil systém réis a zavedl desetinné dělení na 100 centavů. Portugalské escudo zůstalo v oběhu až do přechodu na euro, který byl hotovostně dokončen roku 2002. V portugalsky mluvícím světě se název udržel i jinde, například na Kapverdách, kde se používá dodnes.
Escuda se v průběhu dějin razila z různých kovů podle období a účelu – od zlata a stříbra u starších španělských emisí po obecné kovy či kombinace kovů u novodobých portugalských ražeb. Pojem tak zahrnuje dlouhou časovou osu od koloniální éry přes vznik moderních států až po současné měnové proměny. Spojuje v sobě heraldickou symboliku, zámořské dějiny i moderní státní reformy iberského prostoru.
