Eura
Eura jsou společná měna části Evropské unie, vzniklá jako vyvrcholení evropské hospodářské integrace po druhé světové válce. Název euro se prosadil koncem 90. let, bezhotovostně se měna používá od roku 1999 a v hotovosti od roku 2002.
Řazení produktů
Výpis produktů
Soubor devíti stříbrných kopějek carského Ruska z let 1861–1916 představuje reprezentativní průřez drobným oběživem pozdního impéria a období zásadních společenských proměn před...
Pamětní stříbrná mince vydaná k výročí založení Univerzity Karlovy patří k nejvýznamnějším československým emisím poválečného období. Spojuje historickou tradici nejstarší...
Stříbrná mince 1/3 tolaru z roku 1768 představuje kvalitní ukázku německého mincovnictví 18. století a období stabilizace měnového systému v rámci Svaté říše římské.
Bronzová mince 12 denierů z roku 1791, ražená v Metách, představuje drobné oběživo konstituční monarchie a zároveň autentický doklad počátků francouzské revoluce.
Měděná mince 2 sols z roku 1792 zachycuje poslední fázi vlády Ludvíka XVI. v období francouzské revoluce, kdy se monarchie měnila v konstituční a starý řád postupně zanikal.
Drobné stříbrné platidlo svobodného říšského města Colmar z doby vlády Rudolfa II. představuje typickou ukázku městského mincovnictví Svaté říše římské a každodenního oběhu...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Republikánský denár triumvirů Gargilia, Ogulnia a Vergilia z roku 86 př. Kr. představuje klasickou ražbu pozdní římské republiky s tradičním spojením božské ochrany a vojenské...
Stříbrná mince salcburského arcibiskupství z konce 17. století představuje spojení duchovní a světské moci v osobě knížete-arcibiskupa. Emise z doby Johanna Ernsta von Thun...
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1871 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1870 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrná půltolarová mince salcburského arcibiskupství z roku 1687 vznikla v období vlády Johanna Ernsta z Thunu. Představuje výrazný doklad moci církevního knížectví i jeho...
Eura vznikla jako praktický nástroj evropské integrace, která po druhé světové válce hledala cestu k užší hospodářské spolupráci a stabilnějšímu trhu. Postupné propojování ekonomik vedlo od společných institucí k myšlence jednotné měny, jež by usnadnila obchod, cestování i cenové srovnání mezi státy. Klíčovým krokem se stala dohoda na vytvoření hospodářské a měnové unie, která stanovila pravidla pro přijetí společné měny.
Základní rámec přinesla Maastrichtská smlouva z roku 1992, která definovala podmínky pro vstup do měnové unie a posílila koordinaci hospodářských politik. Název „euro“ byl zvolen v roce 1995 a stal se společným označením nové měny, jež měla být nadnárodním prvkem, ale zároveň pevně ukotveným v evropských institucích. Pro řízení měnové politiky vznikla Evropská centrální banka, jejíž role navázala na potřebu jednotného postupu v rámci měnové oblasti.
Euro bylo zavedeno nejprve jako účetní a bezhotovostní měna od 1. ledna 1999, kdy se začalo používat v platebním styku a finančních trzích. Pro veřejnost se však skutečnou změnou stal až přechod na bankovky a mince od 1. ledna 2002, kdy v mnoha zemích nahradilo dosavadní národní měny. Tím se euro rychle stalo jedním z nejviditelnějších symbolů evropské spolupráce i každodenního života.
Vztah českých zemí k euru je spojen především s členstvím České republiky v Evropské unii od roku 2004, kdy se přijetí společné měny stalo smluvním závazkem bez pevně určeného termínu. Česká koruna tak zůstává domácí měnou, zatímco euro je v českém prostředí silně přítomné v zahraničním obchodě, cestování a cenových srovnáních v rámci jednotného trhu. Dějiny eura proto ukazují, jak se politická dohoda a institucionální rámec mohou proměnit v měnu, která výrazně zasahuje do ekonomiky i kulturního vnímání Evropy.
