Feniky
Fenik představoval nejmenší německou minci od středověku až do zavedení eura, název pochází ze starohornoněmeckého pfenning. Od karolínských denárů přes středověké brakteáty až po říšské a později německé feniky dokumentují tisíciletou historii drobného oběživa. Pro sběratele nabízejí feniky nejdostupnější vstup do německé numismatiky s obrovskou typovou rozmanitostí.
Vzácná varianta 1 Pfennig z roku 1917 bez značky mincovny pochází z období vlády císaře Viléma II. a odráží ekonomické těžkosti Německé říše v době první světové války.
Fenik jako nejmenší německá mincovní jednotka má kořeny v karolínském denáru 8. století, přičemž název pfenning pochází ze starohornoněmeckého označení pro drobnou minci. Po více než tisíc let představoval fenik základní platidlo německých zemí, dvanáct feniků tvořilo šilink nebo groš. Historie feniku dokumentuje ekonomický vývoj od raného středověku přes roztříštěnost Svaté říše po moderní Německo.
Středověké feniky existovaly v mnoha regionálních variantách. Saské široké feniky, bavorské řezenské feniky, kolínské nebo trevírské feniky se lišily váhou, obsahem stříbra i motivy. Brakteátové feniky 12.-14. století představovaly jednostranné ražby z tenkého plechu. Hohlpfennige neboli duté feniky dokumentují úpadek kvality středověkého mincovnictví.
Raný novověk přinesl stabilizaci feniku. Říšský mincovní řád stanovil hodnotu feniku jako 1/240 tolaru. Měděné feniky nahradily degradované stříbrné a bílonové ražby. Každé německé knížectví, svobodné město nebo biskupství razilo vlastní feniky s místními erby a symboly, vytvářejíce numismatickou mozaiku.
Třicetiletá válka způsobila inflaci a znehodnocení. Kipper und Wipperzeit vedla k ražbě bezcenných měděných feniků. Vestfálský mír obnovil stabilitu, ale kvalita feniků zůstala nízká. Barokní feniky často nesly propagandistické nápisy a náboženské motivy reflektující konfesní rozdělení říše.
Osvícenství a napoleonské války transformovaly fenik. Pruské feniky s orlem, bavorské s lvem nebo saské s erbem dokumentují vzestup regionálních mocností. Francouzská okupace zavedla decimální systémy, ale fenik přežil jako symbol německé identity. Konvenční feniky podle různých měnových dohod komplikovaly obchod.
Německé sjednocení 1871 standardizovalo fenik. Říšský fenik jako setina marky obsahoval měď nebo později zinek a železo. Císařský orel na reverzu symbolizoval národní jednotu. Masová produkce v miliardových nákladech zásobovala průmyslovou ekonomiku. Inflační feniky výmarské republiky s hodnotami v miliardách dokumentují hyperinflaci.
Nacistická éra přinesla ideologické motivy. Feniky s hákovým křížem a říšským orlem šířily propagandu. Válečné feniky ze zinku nebo hliníku nahrazovaly měď potřebnou pro zbrojení. Okupační feniky pro protektorát nebo generální gouvernement dokumentují nacistickou expanzi.
Poválečné Německo razilo feniky v obou zónách. Západoněmecké feniky s dubovým listem symbolizovaly demokratickou obnovu, východoněmecké s kladivem a kružítkem socialistickou transformaci. Deutsche Mark používala fenik až do zavedení eura 2002, kdy eurocent ukončil tisíciletou tradici.
Pro současné sběratele představují feniky nekonečně rozmanitý obor. Historická hodnota spočívá v dokumentaci každodenního života napříč německými dějinami, kdy fenik jako "chléb numismatiky" provázel Němce od středověkých trhů přes industrializaci až po evropskou integraci, představujíce nejdemokratičtější minci dostupnou všem vrstvám společnosti.
