Follisy
Follisy jsou bronzové mince pozdní římské říše a Byzance od konce 3. století. Zavedené Dioklecianem jako náhrada antoniniánů představují každodenní měnu, která přežila zánik západní říše a stala se základem byzantského měnového systému po tisíc let.
Follisy představují fascinující kapitolu numismatiky, která spojuje zánik antického světa s vznikem středověké Evropy. Tyto bronzové mince zavedl císař Dioklecián kolem roku 294 n. l. jako součást své rozsáhlé měnové reformy, která měla stabilizovat ekonomiku pozdní římské říše po krizi 3. století.
Follis (jednotné číslo) nahradil znehodnocené antoniniány a stal se hlavní mincí každodenního obchodu. Na rozdíl od drahých zlatých a stříbrných mincí byly follisy dostupné obyčejným lidem a umožňovaly nákup základních potřeb. Jejich relativně velký rozměr poskytoval dostatečný prostor pro výraznou ikonografii s císařskými portréty a státními symboly.
Po rozdělení římské říše se follisy staly základem byzantského měnového systému, kde přetrvaly více než tisíc let až do 11. století. Byzantské follisy postupně přejímaly křesťanskou symboliku - kříže, christogramy a náboženské nápisy nahrazovaly pohanské motivy. Nejznámější jsou follisy s označením hodnoty řeckými číslicemi: M (40), K (20), I (10) a E (5).
Archeologické nálezy follisů ve střední Evropě svědčí o rozsáhlých obchodních kontaktech a kulturních vlivech, které formovaly raně středověkou Evropu. Jejich jednoduchost a praktičnost inspirovala později středověké mincovnictví, včetně prvních českých mincí.
Pro moderní sběratele představují follisy dostupnou cestu do světa pozdního antického a byzantského mincovnictví. Jejich bohatá variabilita, dlouhá tradice a historický význam z nich činí ideální start pro poznávání přechodného období mezi antikou a středověkem, které definovalo evropskou civilizaci.