Follisy
Follisy byly bronzové mince zavedené Diokleciánem roku 294 jako součást měnové reformy pozdního římského císařství. Od velkých bronzů vážících přes 10 gramů se postupně zmenšovaly až na drobné byzantské mince. Pro sběratele představují follisy dostupné svědectví transformace antického světa v raný středověk s bohatou křesťanskou symbolikou.
Výpis produktů
Bronzový nummus císaře Galeria Maximiana z let 310–311 ražený v Siscii. Mince nese vyobrazení božstva Genia, symbolizujícího ochranného ducha císaře a kontinuitu s...
Bronzový follis Licinia I., ražený kolem let 308–313 v Trevíru, patří mezi ikonické mince raného 4. století. Typ „GENIO POP ROM“ zdůrazňuje tradiční římskou náboženskou...
Bronzový follis Konstantina II., ražený kolem let 321–322 n. l. v Londiniu, představuje vzácný doklad mincovní tvorby z britských provincií. Mince s chrámovým motivem a nápisem...
Bronzový follis Konstantina II., ražený kolem let 330–335 n. l. v Siscii, představuje klasickou ukázku pozdně římského mincovnictví. Mince s motivem „GLORIA EXERCITVS“...
Bronzový follis císaře Konstantina Velikého ražený v Ticinu, s motivem VOT XX ve vavřínovém věnci. Symbol císařovy moci a přání k dalšímu dlouhému vládnutí, skvěle zachovaný kus...
Vzácný bronzový follis císaře Konstantina Velikého ražený v Trevíru mezi lety 310–313, s motivem boha války Marta. Působivá mince pro sběratele, která oslavuje vojenskou sílu a...
Bronzový follis císaře Maxentia z roku 307, zobrazující symbolickou obnovu Říma a triumfální spojení císařské moci s městem. Atraktivní historická mince pro každého, kdo...
Ovládací prvky výpisu
Follisy vznikly jako součást Diokleciánovy měnové reformy roku 294, která měla stabilizovat rozvrácený monetární systém po krizi třetího století. Název pochází z latinského follis označující původně váček s mincemi, později samotnou bronzovou minci. Vývoj follisu od velkých tetrarchických bronzů přes konstantinovské ražby až po drobné byzantské mince dokumentuje ekonomickou a kulturní transformaci pozdní antiky.
Původní Diokleciánův follis vážil kolem 10 gramů a obsahoval 4 procenta stříbra, což mu dávalo stříbřitý vzhled. Tetrarchické follisy zobrazovaly Genia římského lidu s nápisem GENIO POPVLI ROMANI, symbolizující obnovu říše. Portréty tetrarchů – Diokleciána, Maximiána, Galeria a Constantia – v laurových věncích představují poslední monumentální styl římského císařského portrétu.
Konstantinova reforma roku 310 snížila váhu follisu na 3-4 gramy a odstranila stříbro. Konstantinovské follisy přinesly převratnou ikonografii – Sol Invictus postupně nahradily křesťanské symboly jako christogram nebo konstantinovský monogram. Follisy s nápisem CONSTANTINOPOLIS a VRBS ROMA oslavovaly založení nového hlavního města a kontinuitu římské tradice.
Byzantské období transformovalo follis v hlavní bronzovou minci s charakteristickým označením hodnoty. Justiniánovy follisy nesly velké písmeno M označující 40 nummií, K pro 20, I pro 10 a E pro 5. Portrét císaře v diadému s globem a křížem na aversu doplňovala datace podle vládních let, což usnadňuje přesné časové zařazení.
Za Herakleia došlo k dramatické změně ikonografie. Follisy s nápisem EN TOVTO NIKA (Tímto zvítězíš) kolem velkého kříže nahradily tradiční císařské portréty. Tato změna reflektovala rostoucí význam křesťanství jako státní ideologie a posun od antického k středověkému vnímání panovnické moci.
Arabská expanze 7. století vedla k ekonomické krizi a zmenšení follisu. Konstantinovy IV. follisy s postavami císaře a jeho bratrů dokumentují byzantskou snahu o dynastickou stabilitu. Ikonoklastické follisy 8. století zobrazovaly pouze kříže a nápisy, odmítající figurální zobrazení podle teologických sporů doby.
Provinciální follisy z Alexandrie, Antiochie, Kyziku nebo Thessaloniky často nesly místní datovací systémy a symboly. Vandalské a ostrogótské follisy představují germanskou adaptaci římského mincovnictví. Italské follisy z Ravenny dokumentují byzantskou přítomnost na západě.
Pro současné sběratele nabízejí follisy cenově dostupný vstup do pozdně antické a raně byzantské numismatiky. Historická hodnota spočívá v dokumentaci fundamentální transformace evropské civilizace od pohanského Říma přes Konstantinovu christianizaci až po byzantskou theokracii, přičemž každá změna se promítla do ikonografie těchto běžných mincí.
