Follisy z Thessaloniki
Follisy z Thessaloniki jsou bronzové byzantské mince spojené s významnou mincovnou ve městě Soluň. Patří k dokladům peněžního oběhu ve východním Středomoří a na Balkáně zejména v raně a středně byzantském období.
Řazení produktů
Výpis produktů
Follis Konstantina I. Velikého z počátku jeho mocenského vzestupu zachycuje dobu pozdní tetrarchie, kdy se římská vláda opírala o tradici, legitimitu a obraz věčného Říma....
Bronzový follis císaře Arcadia z mincovny Kyzikos zachycuje pozdně římský Východ v době, kdy se správa říše stále více opírala o dvůr, armádu a křesťanskou státní ideologii.
Bronzový follis Severa II. z Herakleie připomíná krátké a neklidné období druhé tetrarchie, kdy se římská mocenská struktura rychle měnila pod tlakem občanských konfliktů.
Bronzový follis císaře Maxentia z Kartága představuje období tetrarchie a mocenských bojů o vládu nad římskou říší. Ražba zdůrazňuje legitimitu panovníka a vazbu na tradiční...
Bronzový follis vydaný bezprostředně po smrti císaře Konstantina I. připomíná jeho zbožštění a mimořádný význam pro další vývoj římské říše. Drobná pamětní ražba z Antiochie...
Ovládací prvky výpisu
Označení follis se v byzantském prostředí používá především pro větší bronzové mince raného a části středně byzantského období. U ražeb ze Soluně tak nejde o jednotnou a nepřerušenou řadu po celé dějiny Byzance, ale o skupinu mincí vznikajících v různých etapách fungování tamní mincovny.
Thessaloniki patřila mezi důležitá města říše a její mincovna měla v některých obdobích značný regionální význam. Její provoz ani rozsah ražby však nelze chápat jako trvalý a výlučný zdroj bronzové měny pro celý Balkán, protože oběh zajišťovala i další mincovní centra a místní poměry se v čase měnily.
Na follisech ze Soluně se odráží obecný vývoj byzantského mincovnictví, tedy proměny panovnické reprezentace, náboženské symboliky i technického provedení. Podoba mincí se lišila podle období a nelze ji zjednodušit na jediný typ nebo stálou kvalitu ražby.
Pro numismatiku jsou follisy z Thessaloniki cenné jako svědectví hospodářského a správního významu města v rámci říše. Zároveň ukazují, jak se byzantský měnový systém přizpůsoboval regionálním potřebám i širším změnám, které se promítaly do bronzové drobné měny.
