Follisy z Thessaloniki
Follisy z Thessaloniki jsou bronzové byzantské mince spojené s významnou mincovnou ve městě Soluň. Patří k dokladům peněžního oběhu ve východním Středomoří a na Balkáně zejména v raně a středně byzantském období.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový follis císaře Arcadia z mincovny Kyzikos zachycuje pozdně římský Východ v době, kdy se správa říše stále více opírala o dvůr, armádu a křesťanskou státní ideologii.
Bronzový follis Severa II. z Herakleie připomíná krátké a neklidné období druhé tetrarchie, kdy se římská mocenská struktura rychle měnila pod tlakem občanských konfliktů.
Bronzový follis císaře Maxentia z Kartága představuje období tetrarchie a mocenských bojů o vládu nad římskou říší. Ražba zdůrazňuje legitimitu panovníka a vazbu na tradiční...
Bronzový follis Konstantina I. Velikého z Trevíru zachycuje klíčové období upevňování císařské moci před vítězstvím křesťanství. Motiv Sola na reverzu dokládá přechod mezi...
Bronzový follis anonymní byzantské emise třídy B, datovaný přibližně do let 1028–1042 n. l. Typ s bustou Krista a vícerádkovým náboženským opisem na reversu. Hodnocení VF,...
Bronzový follis anonymní byzantské emise třídy A3, datovaný přibližně do let 1020–1028 n. l. Typ s bustou Krista a náboženským opisem patří k charakteristickým mincím...
Bronzový follis z anonymní byzantské emise třídy E (cca 1059–1067) pochází z období výrazných politických proměn říše v 11. století. Mince s motivem Krista namísto císaře odráží...
Bronzový follis z anonymní byzantské emise třídy A2 (cca 976–1035) představuje významný doklad proměny císařské mincovní tradice. Namísto portrétu panovníka nese vyobrazení...
Bronzový follis vydaný bezprostředně po smrti císaře Konstantina I. připomíná jeho zbožštění a mimořádný význam pro další vývoj římské říše. Drobná pamětní ražba z Antiochie...
Ovládací prvky výpisu
Označení follis se v byzantském prostředí používá především pro větší bronzové mince raného a části středně byzantského období. U ražeb ze Soluně tak nejde o jednotnou a nepřerušenou řadu po celé dějiny Byzance, ale o skupinu mincí vznikajících v různých etapách fungování tamní mincovny.
Thessaloniki patřila mezi důležitá města říše a její mincovna měla v některých obdobích značný regionální význam. Její provoz ani rozsah ražby však nelze chápat jako trvalý a výlučný zdroj bronzové měny pro celý Balkán, protože oběh zajišťovala i další mincovní centra a místní poměry se v čase měnily.
Na follisech ze Soluně se odráží obecný vývoj byzantského mincovnictví, tedy proměny panovnické reprezentace, náboženské symboliky i technického provedení. Podoba mincí se lišila podle období a nelze ji zjednodušit na jediný typ nebo stálou kvalitu ražby.
Pro numismatiku jsou follisy z Thessaloniki cenné jako svědectví hospodářského a správního významu města v rámci říše. Zároveň ukazují, jak se byzantský měnový systém přizpůsoboval regionálním potřebám i širším změnám, které se promítaly do bronzové drobné měny.
