Forinty
Forinty jsou maďarská měna, jejíž název sahá ke středověkému florénu z Florencie. V Uhrách se florentinus užíval už od roku 1325 a v letech 1868–1892 byl „forint“ maďarským názvem pro měnu monarchie. Moderní forint byl znovu zaveden 1. 8. 1946.
Řazení produktů
Výpis produktů
Pamětní mince Maďarska z roku 1947 o hodnotě 5 forintů připomíná Lajose Kossutha, vůdce maďarské revoluce v letech 1848–1849 a symbol boje za nezávislost.
Zlatý čtyřzlatník Františka Josefa I. z roku 1885 představuje elegantní spojení rakouské a uherské tradice v době po rakousko-uherském vyrovnání. Tato drobnější zlatá mince je...
Uherský 1 forint z roku 1869 s portrétem Františka Josefa I. a detailním uherským znakem – atraktivní exemplář ze stříbra s krásnou patinou a historickou hodnotou.
Uherský 1 forint z roku 1869 s portrétem Františka Josefa I. a detailním uherským znakem – atraktivní exemplář ze stříbra s krásnou patinou a historickou hodnotou.
Stříbrný 1 forint Františka Josefa I. z roku 1869 s maďarským opisem a štítem Uherského království. Vysoká ryzost 0,900 a ražba z Kremnice z něj činí ceněný sběratelský kus.
Ovládací prvky výpisu
Forinty nesou jméno od Florencie, kde se od roku 1252 razil zlatý florén (fiorino d’oro), jehož prestiž ovlivnila názvosloví peněz napříč Evropou. V Uhrách se z tohoto základu vyvinul florentinus, později označovaný jako forint, a jako zlatě založená měna se uvádí už od roku 1325 za krále Karla I. Roberta (1288–1342). Už tehdy šlo o snahu navázat na mezinárodně srozumitelný a důvěryhodný měnový pojem.
V novověku se název forint znovu významně uplatnil v rámci habsburského soustátí. V letech 1868–1892 byl forint maďarským označením pro měnu Rakousko-Uherska, která se v němčině nazývala gulden. Tato jednotka se dělila na 100 krajczár (v moderním maďarském pravopisu krajcár), což připomíná starší středoevropskou tradici krejcarového drobného oběhu.
Po druhé světové válce zasáhly Maďarsko mimořádné hospodářské otřesy a tehdejší měna pengő se v letech 1945–1946 znehodnotila v důsledku krajní inflace. V této situaci byl forint znovu zaveden 1. srpna 1946 jako základ stabilizace peněžního systému a obnovy důvěry v oběživo. Nová měna tak navázala názvem na starší tradice, ale vznikla jako odpověď na moderní krizi veřejných financí.
Forint byl koncipován s desetinným členěním, jehož drobnou jednotkou se stal filler, tedy setina (1/100) forintu. V pozdější době se objevila i úvaha o návratu k názvu pengő, například v roce 1990, návrh však přijat nebyl. Dějiny forintu tak propojují středověké dědictví florénu, měnovou praxi dualistické monarchie i poválečné znovuzavedení moderní maďarské měny.
