Mince z freibergské mincovny

Mince z freibergské mincovny dokumentují více než osm století nepřetržité mincovní tradice v jednom z nejvýznamnějších center těžby stříbra ve střední Evropě. Freiberg získal mincovní právo již ve 12. století a díky bohatým nalezištím stříbrné rudy v okolních dolech se rychle stal klíčovou mincovnou saských kurfiřtů a králů. Zdejší ražby byly proslulé svou vysokou kvalitou a stálou ryzostí, což z nich činilo vyhledávané platidlo v celé Svaté říši římské.

Mincovna produkovala širokou škálu nominálů od drobných feniků přes saské groše až po reprezentativní tolary a vzácné zlaté dukáty. Charakteristickým znakem freibergských ražeb bylo mincovní značení písmeny nebo symboly, které umožňují přesnou identifikaci místa původu. V 16. a 17. století zde vznikaly hornické tolary s motivy havířů a důlního nářadí, které dnes patří mezi nejcennější numismatické památky. Mincovna byla také průkopníkem technických inovací, včetně zavedení válcového stroje na ražbu mincí.

Pro sběratele mají freibergské mince mimořádný význam jako doklady hospodářské prosperity založené na těžbě drahých kovů. Mincovna fungovala nepřetržitě až do roku 1887, kdy byla výroba přesunuta do Muldenhüttenu. Její produkce dokumentuje vývoj mincovního umění od gotiky přes renesanci a baroko až po industriální éru. České numismatiky může zaujmout, že freibergské stříbro často konkurovalo kutnohorskému a mezi oběma mincovními centry existovaly čilé obchodní a technologické kontakty. Freibergské ražby tak představují nejen saskou, ale i obecně středoevropskou mincovní tradici.