Mince z mincovny Freiberg
Mince z freibergské mincovny představují jednu z nejslavnějších kapitol saského mincovnictví od středověku po novověk. Tato mincovna v hornickém srdci Krušných hor razila od 12. století stříbrné groše a tolary z místního kovu. Freibergské ražby s typickou vysokou ryzostí patří mezi nejkvalitnější produkty německého mincovního umění.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná mince 2 Pengo s portrétem Franze Liszta, typ 1936 BP, v provedení Artex utánveret (novoražba) z 22. února 1966. Limitovaný náklad 1 000 kusů. Hodnocení PF66,...
Bronzový follis anonymní byzantské emise třídy B, datovaný přibližně do let 1028–1042 n. l. Typ s bustou Krista a vícerádkovým náboženským opisem na reversu. Hodnocení VF,...
Bronzová provincionální mince (AE21) císaře Severa Alexandra, ražená v maloasijské Nikáji (Bithýnie) v letech 222–235 n. l. Typický příklad městské emise východních provincií...
Bronzový dupondius císaře Vespasiana (69–79 n. l.), představitele flaviovské dynastie a obnovitele stability římské říše po roce čtyř císařů. Tradiční vyšší bronzový nominál...
Billonový nummus (AE3) Konstantina II. z let 337–340 n. l., ražený v období jeho postavení Caesara. Typický představitel pozdně římské měnové reformy 4. století. Certifikace NGC...
Bronzový follis anonymní byzantské emise třídy A3, datovaný přibližně do let 1020–1028 n. l. Typ s bustou Krista a náboženským opisem patří k charakteristickým mincím...
Bronzový as císaře Traiana (98–117 n. l.), ražený v Římě pro oběh v provincii Sýrie (Antiochie). Emise dokládá rozsah římské měnové politiky a význam východních provincií v...
Bronzová mince AE22 z Antiochie v Sýrii, ražená za vlády Augusta (27 př. n. l.–14 n. l.), představuje rané období římského císařství na východě impéria. Emise dokládá význam...
Drobnější billonový nummus Konstantina I. Velikého z let 307–337 n. l. pochází z období zásadní proměny římské říše. Emise spadá do éry upevnění konstantinovské dynastie a...
Bronzový follis z anonymní byzantské emise třídy E (cca 1059–1067) pochází z období výrazných politických proměn říše v 11. století. Mince s motivem Krista namísto císaře odráží...
Drobný bronzový nummus Konstantina II. z let 337–340 n. l., vydaný v době jeho vlády po smrti Konstantina Velikého. Mince pochází z období dělení říše mezi jeho syny a...
Bronzový sestertius císaře Commoda z let 177–192 n. l. pochází z období pozdní antoninovské dynastie. Mince odráží éru postupné proměny římské politiky po smrti Marka Aurelia a...
Mince z freibergské mincovny dokumentují více než osm století nepřetržité mincovní tradice v jednom z nejvýznamnějších center těžby stříbra ve střední Evropě. Freiberg získal mincovní právo již ve 12. století a díky bohatým nalezištím stříbrné rudy v okolních dolech se rychle stal klíčovou mincovnou saských kurfiřtů a králů. Zdejší ražby byly proslulé svou vysokou kvalitou a stálou ryzostí, což z nich činilo vyhledávané platidlo v celé Svaté říši římské.
Mincovna produkovala širokou škálu nominálů od drobných feniků přes saské groše až po reprezentativní tolary a vzácné zlaté dukáty. Charakteristickým znakem freibergských ražeb bylo mincovní značení písmeny nebo symboly, které umožňují přesnou identifikaci místa původu. V 16. a 17. století zde vznikaly hornické tolary s motivy havířů a důlního nářadí, které dnes patří mezi nejcennější numismatické památky. Mincovna byla také průkopníkem technických inovací, včetně zavedení válcového stroje na ražbu mincí.
Pro sběratele mají freibergské mince mimořádný význam jako doklady hospodářské prosperity založené na těžbě drahých kovů. Mincovna fungovala nepřetržitě až do roku 1887, kdy byla výroba přesunuta do Muldenhüttenu. Její produkce dokumentuje vývoj mincovního umění od gotiky přes renesanci a baroko až po industriální éru. České numismatiky může zaujmout, že freibergské stříbro často konkurovalo kutnohorskému a mezi oběma mincovními centry existovaly čilé obchodní a technologické kontakty. Freibergské ražby tak představují nejen saskou, ale i obecně středoevropskou mincovní tradici.
