Friedrich II. Saský
Mince Friedricha II. Saského souvisejí s vládou saského kurfiřta z rodu Wettinů v letech 1428–1464, kdy se ve střední Evropě řešily důsledky husitských válek i soupeření uvnitř říše. Jeho éra přinesla snahy o správní stabilitu i ostré dynastické spory.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Pamětní stříbrná mince vydaná k výročí založení Univerzity Karlovy patří k nejvýznamnějším československým emisím poválečného období. Spojuje historickou tradici nejstarší...
Stříbrná mince 1/3 tolaru z roku 1768 představuje kvalitní ukázku německého mincovnictví 18. století a období stabilizace měnového systému v rámci Svaté říše římské.
Bronzová mince 12 denierů z roku 1791, ražená v Metách, představuje drobné oběživo konstituční monarchie a zároveň autentický doklad počátků francouzské revoluce.
Měděná mince 2 sols z roku 1792 zachycuje poslední fázi vlády Ludvíka XVI. v období francouzské revoluce, kdy se monarchie měnila v konstituční a starý řád postupně zanikal.
Drobné stříbrné platidlo svobodného říšského města Colmar z doby vlády Rudolfa II. představuje typickou ukázku městského mincovnictví Svaté říše římské a každodenního oběhu...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrná mince salcburského arcibiskupství z konce 17. století představuje spojení duchovní a světské moci v osobě knížete-arcibiskupa. Emise z doby Johanna Ernsta von Thun...
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1871 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1870 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrná půltolarová mince salcburského arcibiskupství z roku 1687 vznikla v období vlády Johanna Ernsta z Thunu. Představuje výrazný doklad moci církevního knížectví i jeho...
Reprezentativní stříbrný tolar ze Svobodného města Frankfurt z roku 1860 s bohatou symbolikou a historickým významem v období německé konfederace.
Mince Friedricha II. Saského odkazují k době kurfiřta Fridricha II. zvaného Jemnocitný (1412–1464), jenž stál v čele Saska v letech 1428–1464. Narodil se i zemřel v Lipsku a jako nejstarší syn kurfiřta Fridricha I. Bojovného převzal vládu v čase, kdy moc říšských knížat sílila a panovnická autorita se musela opírat o složitou síť dohod a věrností.
Ve třicátých letech 15. století se Wettinové snažili zklidnit poměry na hranici českých zemí; roku 1433 uzavřeli mír s husity. Zároveň se v jeho zemích formovaly stavovské instituce, když se roku 1438 konalo shromáždění stavů považované za první saský zemský sněm. Taková setkání posilovala vyjednávání o daních a správě a ukazují, že vláda se opírala nejen o dvůr, ale i o spolupráci s elitami země.
Po vymření jedné z příbuzných větví získal Fridrich roku 1440 i durynské dědictví, což však přineslo nové napětí uvnitř rodu. Rozdělení majetků mezi bratry, známé jako altenburská dělení z roku 1445, vyústilo v otevřený konflikt. V letech 1446–1451 proběhl saský bratrský válečný spor, který zemi zatížil a ukázal křehkost dynastické jednoty, již se kurfiřt navenek snažil udržet.
K českým zemím se jeho vláda váže i přes vymezování hranic a politická jednání ve střední Evropě; roku 1459 byla v chebské smlouvě stanovena linie mezi Saskem a Čechami v prostoru Krušných hor a podél Labe, z níž v mnohém vychází i pozdější hranice. Po Fridrichově smrti převzali vládu jeho synové Ernst a Albrecht, jejichž společné panování se později proměnilo v trvalé rozdělení wettinských držav. Fridrich II. tak patří k panovníkům, jejichž éra předznamenala dlouhodobé uspořádání moci ve středním Německu.
