Grešle
Grešle je drobná mince německého původu, která se v českých zemích prosadila hlavně v 17. a 18. století. Tento nenápadný nominál, známý také jako trojník, připomíná každodenní peněžní oběh habsburské monarchie i dějiny slezských a českých mincoven.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný denár typu OAP byl ražen za vlády císaře Oty III. na přelomu 10. a 11. století v saské mincovně Goslar. Tento typ patří mezi typické emise otonského mincovnictví a...
Stříbrný denár typu OAP byl ražen za vlády císaře Oty III. na přelomu 10. a 11. století v saské mincovně Goslar. Tento typ patří mezi významné mince otonského období a jeho...
Stříbrný denár typu OAP byl ražen za vlády císaře Oty III. na přelomu 10. a 11. století v saském Goslaru. Tento typ patří mezi významné mince otonského období a je...
Stříbrný denár císaře Oty III. byl ražen na konci 10. století v Mohuči, jednom z nejvýznamnějších duchovních a politických center Svaté říše římské. Mohučské arcibiskupství...
Stříbrný denár císaře Oty III. byl ražen na konci 10. století v Kolíně nad Rýnem, jednom z nejvýznamnějších mincovních center Svaté říše římské. Tyto drobné stříbrné mince...
Stříbrný tříkrejcar císaře Ferdinanda III. byl ražen roku 1637 ve vídeňské mincovně na počátku jeho vlády. Tento drobný nominál navazoval na mincovní systém zavedený za jeho...
Stříbrný tříkrejcar císaře Ferdinanda II. byl ražen roku 1632 ve vídeňské mincovně v období třicetileté války. Tento drobný nominál patřil mezi běžné mince habsburského měnového...
Stříbrný tříkrejcar císaře Ferdinanda II. byl ražen v pražské mincovně roku 1635 v období třicetileté války. Tento drobnější nominál sloužil především pro každodenní obchodní...
Stříbrný tříkrejcar císaře Ferdinanda II. pochází z období třicetileté války, kdy byly v českých zemích raženy drobné nominály určené především pro běžný peněžní oběh. Tento typ...
Stříbrný denár císařovny Julie Domny patří mezi typické ražby období dynastie Severovců. Manželka císaře Septimia Severa patřila k nejvlivnějším ženám římské říše a její portrét...
Antoninián uzurpátora Postuma patří mezi typické mince tzv. galského císařství ve 3. století. Ražby tohoto panovníka vznikaly především v mincovnách na území dnešní Francie a...
Provincionální tetradrachma císaře Traiana Decia z mincovny Antiochie představuje typickou ražbu východních provincií římské říše poloviny 3. století. Tyto velké mince z bilonu...
Grešle patří k drobným nominálům, které dobře ukazují každodenní stránku starého mincovnictví. Název vychází z německého označení pro malý groš a do středoevropského prostředí pronikl v době, kdy peněžní oběh potřeboval velké množství mincí pro běžné placení na trzích, ve městech i na venkově.
V zemích Koruny české se grešle objevuje od roku 1624 za vlády Ferdinanda II. (1578–1637), císaře z rodu Habsburků, který vládl v neklidném období třicetileté války. Právě tehdy se drobná mince pevněji začlenila do domácího oběhu a získala lidové označení trojník, protože odpovídala hodnotě tří čtvrtin krejcaru.
Grešle se razily zejména ve slezských mincovnách, a proto mají přímou vazbu i na dějiny českého státu, k němuž Slezsko po staletí náleželo. Na malém střížku se objevují panovnické tituly, letopočty, zemské znaky i habsburská heraldika, takže každá mince nese stopu politického uspořádání i dobového výtvarného stylu.
Význam grešlí nespočívá jen v jejich skromné nominální hodnotě. Jsou svědectvím hospodářského života monarchie, v níž vedle velkých stříbrných a zlatých ražeb obíhaly i drobné mince nutné pro každodenní směnu. Právě díky nim si lze lépe představit, jak fungoval obchod, řemesla i běžné nákupy v českých městech a slezských knížectvích.
Pro sběratele jsou grešle přitažlivé svou pestrostí, dostupností i historickou výpovědí. Objevují se v ražbách několika habsburských panovníků, od 17. století až po závěr století osmnáctého, a nabízejí bohaté pole pro studium mincoven, variant opisů i regionálních odlišností. Grešle tak představují drobnou, ale výraznou kapitolu numismatiky českých zemí a celé střední Evropy.
